Jak funguje vaše ZUŠ v době pandemie covidu-19? Jaká úskalí má on-line výuka?

close Nové piano Petrof, které obdržela bechyňská ZUŠ. info Zdroj: poskytl Jan Svoboda zoom_in Jan Svoboda: Škola funguje dál, i když bez dětí. Někteří kolegové nemají doma takové podmínky, aby mohli vyučovat třeba hře na bicí či na klavír, a tak i v současné době přísných omezení učí ze školy. Vyučujeme mnoha různými způsoby. Ne všem on-line výuka vyhovuje, a ne pro všechny je dostupná. A tak kromě ní pedagogové natáčí a rozesílají videa, část výuky běží po e-mailech i poštou. Pokoušíme se s každým komunikovat tak, aby mu to vyhovovalo co nejlépe.

Obáváte se negativního vlivu na dovednosti žáků, když žáci nemohou docházet do ZUŠ?

To v každém případě. Asi celá společnost chápe, že současnou dlouhodobou izolaci, co se znalostí a dovedností týká, nejvíce odnášejí ti nejmladší. Nerozumím tomu, proč třeba žáčci z prvních a druhých tříd, kteří donedávna mohli navštěvovat početné školní třídy, bez omezení si směli hrát venku na hřišti, zároveň nesměli docházet do ZUŠ aspoň na individuální výuku a konzultace. A to ani, když jsme zvažovali, že bychom některé z oborů učili venku. Jako platí u všeho – nejdůležitější je základ. Ti malí vedle sebe potřebují učitele, který opraví prstoklad, srovná držení těla, pomůže namíchat barvu. Když ho nemají, nezbývá, než aby ho zastoupil rodič, protože ruku přes obrazovku nenatáhneme. To se ale bavíme jen o individuálních dovednostech. ZUŠ je ale i o něčem jiném. Nejhůř jsou na tom obory a oblasti, ve kterých je práce postavená na vzájemné spolupráci a komunikaci. Jistě i tady jsou potřeba individuální dovednosti, ale smysl jim dává teprve to, že je děti uplatní při společné práci. Naši učitelé jsou velmi kreativní ve vymýšlení obsahů distanční výuky, ale už samo slovo „distanční“ je pravým opakem „kontaktní“ podstatě těchto oborů. V tomto směru se bojíme největších škod.

Existují žáci, kterým distanční výuka vyhovuje?

Jistěže jsou, ale myslím, že i pro ně už je to odloučení velmi dlouhé. ZUŠ jsou zajímavé i v tom, že nabízejí prostor jak dětem, které se potřebují uzavřít do své soustředěné práce, tak i těm, kterým je dobře v ruchu a hemžení. Současná doba samozřejmě nahrává té první zmíněné kategorii. Ale vidím to doma na své dceři. Zatímco před rokem to vlastně bylo velké dobrodružství, cvičila a trénovala víc než jindy, vše jsme natáčeli a posílali. Teď je její hlavní motivací to, že si popovídá s panem učitelem. Nemůže sama sebe porovnat s ostatními spolužáky, nemůže se jimi motivovat a inspirovat.

Rodinná nadace Karla Komárka v září zakoupila za 5,3 milionu korun osm pianin a tři klavíry, které čínský klient odmítl po návštěvě předsedy českého senátu na Taiwanu. Nástroje se nadace rozhodla věnovat českým školám. Ze 152 žádostí obdržených v rámci grantové výzvy vybrala  odborná komise 56 žadatelů, u kterých vyhodnotila jasnou potřebnost získat nové pianino. Průměrné stáří nástrojů na těchto školách je 49 let.

Díky grantové výzvě Piana do škol jste obdrželi piano Petrof. Jak si vysvětlujete, že jste ze všech škol, které se výzvy zúčastnily, obdrželi nejvíce bodů?

No, přesnou odpověď neznáme a asi se ji ani nikdy nedozvíme. Určitě k tomu přispěla věkovitost našich stávajících nástrojů. Ale moc rádi bychom slyšeli, že komise ocenila to, že sami sebe nevnímáme jen jako uměleckou školu, ale i jako specifické kulturní a komunitní centrum. Sídlíme v úžasných prostorách gotického kláštera, který má skvělou akustiku a svědčí umělecké práci. Rádi v něm vítáme nejen své žáky, ale i další lidi, kteří tyto prostory dokážou ocenit. Otevřeli jsme Akademii 3. věku, o letních prázdninách se k nám v rámci hudebních kurzů La Pellegrina sjíždějí amatérští hudebníci z celého světa. Stejně tak tu vítáme i mezinárodní taneční dílny a soustředění škol. Také hledáme cesty, jak podpořit komunitní život a amatérské tvůrce u nás v Bechyni.

Máte z nového piana Petrof radost?

No to si pište. Zprávě o výsledku grantové výzvy jsme nejdřív moc nevěřili a pak jsme ji obrečeli (několikrát). Je to sen, o jehož splnění se nám ani netroufalo zdát. Již před mnoha lety jsme začali střádat prostředky investičního fondu na pořízení nového nástroje. Bohužel je to teď tak legislativně přísné a složité, že bychom na něj šetřili ještě asi dalších třicet let.

Jak bude piano využito? 

Samozřejmě, že ho využijí naši žáci, kteří z něj budou mít prospěch v první řadě. Věřte, že je velký rozdíl zahrát si na sice udržované, ale téměř stoleté křídlo, a na tento mistrovský nástroj. Myslím, že si u nás dlouho zachová status vzácného člena rodiny. Určitě bude i silnou motivací pro děti: až tohle dobře zvládneš, tak si to budeš moct přehrát… Ale jak už jsem zmiňoval, děti u nás nebudou jediné, kdo si na nové piano zahraje. Zpráva o tom, že už stojí v našem sále, stihla díky sociálním sítím doslova obletět svět. Sdíleli si ji mezi sebou účastníci zmiňovaných letních hudebních kurzů. Díky novému nástroji také prohloubíme naši už teď dobrou spolupráci s dalšími institucemi ve městě – především s kulturním střediskem. Věřím, že možnost zahrát si na piano Petrof by mohla být také dobrou motivací pro to, aby se k aktivnímu muzicírování hlásili i naši bývalí žáci, tedy rodiče těch současných. A hned jak to bude možné, chceme křídlo také představit veřejnosti, chystáme slavnostní koncerty za účasti našich žáků i hostů – profesionálů.

Jsou nějaké další nástroje, u nichž byste ocenili obměnu? Nebo jste se současnou vybaveností ZUŠ spokojení?

Naše škola se do současných prostor přestěhovala na konci sedmdesátých let. V té době byla také nově vybavena. Od té doby jsme z velmi skromných ušetřených prostředků mohli nakupovat jen to, co už se skutečně rozpadalo. Tím, že jsme získali toto křídlo, jsme dostali dary vlastně dva. Peníze, které jsme doteď díky daru ušetřili, tak snad budeme moci využít na nákup nástrojů do jiných oddělení.