VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na hradě se zabydlí knihy

Soběslav - Soběslavský hrad znovu ožije. V jeho útrobách vzniká prosklený kontejner.

2.3.2010
SDÍLEJ:

Architekt Kročák má se soběslavským hradem smělé plány.Foto: Petra Šitnerová

Soběslav – I když to zvenčí zatím není vidět, uvnitř získává soběslavský hrad novou tvář. Už v létě se do jeho útrob nastěhuje knihovna.
Hrad, který chátral a rozpadal se, nyní díky rekonstrukci znovu ožije. „Už několik let probíhají v hradním paláci a objektu lednice zabezpečovací práce,“ uvedla architektka Dagmar Buzu z městského úřadu.
V útrobách hradu vzniká prosklený kontejner, který nenásilně naváže na historické zdivo hradu, a v němž se usídlí knihovna. „Důvodem k tomuto atypickému konceptu jsou odlišné požadavky historického zdiva hradu a hnih na vlhkost,“ vysvětlil architekt Jaromír Kročák.
Opravena je již hradní hláska, ve které má být vystaven soběslavský poklad stříbrných mincí. „Ještě není jisté, zda bude poklad vystaven tady nebo někde v muzeu, ale možné by to bylo. Připravena je elektroinstalace, topení i výstavní nasvícení místnosti,“ popsal Kročák.

Jaromír Kročák: Naplňujeme odkaz Petra Voka, jehož vizí bylo přenést do hradu archiv a knihovnu z Třeboně


Soběslav – Už několik let přetváří českobudějovický architekt Jaromír Kročák areál soběslavského hradu. Díky odvážnému projektu nejenže bude gotická památka zachráněna, ale uvnitř hradního paláce vznikne neobyčejná knihovna. První čtenáře přivítá už letos v létě.

Jak vlastně vznikl nápad umístit do hradu knihovnu?
Už na konci 90. let se začalo uvažovat o využití palácové části hradu. V té době už byla palácová část opravena. Do té doby stavba chátrala bez střechy i krovu, zůstávala už jen torza zdí. Naštěstí se je podařilo zachránit. Po několika výběrech a různých studiích jsme dospěli k tomu, že by tam mohlo být kulturní centrum. Nakonec z toho vyplynula knihovna, protože historický dům na náměstí, kde sídlí knihovna dnes, by měla využívat radnice. Takže bylo stejně potřeba řešit otázku, kam s knihovnou.

Co kromě knihovny vznikne?
Původně bylo v plánu, že v horní části bude knihovna a dole víceúčelový sál, kavárna a podobně. K tomu však zatím nedojde, protože, i když se podařilo sehnat hodně peněz, dotace byly omezené a další etapu nepokryjí. Navíc protože sálů v Soběslavi je už docela dost, zvlášť když se opravilo kino, uvažuje se o tom, že zbývající část bude věnovaná pivovaru. Měl by tu být takový malý soběslavský pivovar s ukázkou výroby určený pro exkurze. Takže se sem po letech vrací nejenom knihovna, ale i pivovar, který tu také měl tradici.

Bylo obtížné dojít až sem? Asi to není hračka umístit knihovnu do rozpadajícího se hradu.
Myšlenka se rozvíjela zhruba přes deset let. V poslední době, jenom díky tomu, že se podařilo sehnat dotace, se rozjela první etapa. Kromě knihovny musí vzniknout také technické a hygienické zázemí. Dva výtahy, hlavní vstup bude situovaný z parku. Bezbariérový přístup. Zepředu z parku bude prosklená šachta a výtah pro návštěvníky knihovny. Tam bude přistavěna prosklená veranda. U druhého vchodu bude osobo-nákladní výtah na vožení knih a pro vozíčkáře.

Našli jste při stavebních úpravách hradu něco zajímavého?
Spodní část byla, když jsme sem přišli, už vyklizená, lednice také. Jsou tu ale zajímavé věci, třeba ručně tesané kamenné točité schodiště v části, která se uvažuje pro pivovar. Také se proslýchá, že z lednice vede podzemní chodba až někam na Svákov, ale my jsme na ni nenarazili. Byli tu archeologové z důvodu nálezů zbytků hradebního opevnění ze středověku. Původně měl být vstup nejen do patra, ale i do klenutých místností v suterénu. To se bohužel neuskutečnilo, protože bychom narušili historickou konstrukci hradební zdi.

Navázali jste na původní stavbu?
U každé takové památkově chráněné stavby postupujeme v těsné spolupráci s památkáři, archeology a restaurátory krok za krokem. Jedna věc je průzkum, zaměření stávajícího stavu. Další je projekt, kdy se snažíme maximálně zachovat všechny historické konstrukce a ohleduplně na ně navázat. A ještě další věc je také skutečnost potom při stavbě, kde se narazí na plno neočekávaných věcí. Je to zajímavé právě v tom, že konstrukce knihovny vrůstá do té původní. Zachováváme pozici původního schodiště, které propojuje všechna podlaží. To tam původně bylo, ale věkem se zřítilo. My ho teď obnovili novodobě v betonu. Těsně navazuje na staré kamenné zdi.

Nesnažíte se tedy, aby vše vypadalo tak jako dřív.
Přesně tak, nehrajeme si na historii. Vše je postaveno na ohleduplném kontrastu. Sice přicházíme s novými konstrukcemi do historického objektu, ale kromě té hlavní železobetonové desky, která nese celý kontejner knihovny a vytváří jedno podlaží, jsou všechny další konstrukce odnímatelné. Je to taková stavebnice, v podstatě šroubovaná konstrukce, která se dá jednoduše rozebrat a odvézt. Takže další generace, pokud se jim tohle nebude líbit, mohou, v duchu zásady, že dnešní nesmí překážet budoucímu, stavbu rozebrat a jakkoli přestavět. Když by prostory přestaly sloužit knihovně, může tam být třeba taneční sál.

Takže mottem rekonstrukce je vyhnout se trvalým zásahům do historické stavby?
To byla základní myšlenka, že kontejner, který je uvnitř celoplošně prosklený a je posazen na desce, je z ocelové konstrukce a může být rozebrán. Nevázat se na stávající konstrukce, abychom je nedestruovali. Další podmínkou, která nás vedla k tomuto trochu atypickému konceptu, bylo, že knihovna a historický hrad nejdou k sobě. Historické zdivo totiž vyžaduje stálou konstantní vlhkost. Kdybychom konstrukci vysušovali, mohl by se hrad úplně rozpadnout. Knihy zase potřebují mít stálou minimální vlhkost, aby nebyly ohroženy plísní. Proto ty dvě věci nešly z počátku vůbec dohromady a vznikl koncept samostatně žijícího proskleného kontejneru se svým mikroklimatem. Kolem kontejneru uvnitř palácového křídla je už venkovní prostor. Zasklení je tepelně izolační, takže se jedná v podstatě o dům v domě.

Bylo složité tu konstrukci vytvořit?
Bylo to staticky náročné. Z hlediska tepelné pohody, větrání. Je tam vzduchotechnika, ale také je možné otevřít okna ve skleněných stěnách. V historickém zdivu také obnovujeme okna. Ta byla v průběhu let různě zazděna. Palác přešel dlouhým vývojem od gotiky přes renesanci, baroko… Každý sloh nějaká okna zazdil, něco se vybouralo. Přistavěna byla lednice. Když se zřídil pivovar, středověký hrad byl vlastně úplně přestavěn.

Jak jste se tedy rozhodli, podle čeho hrad rekonstruovat?
To bylo naše hlavní dilema, do kterého historického období se vrátit. Zamýšleli jsme se nad tím, která okna potvrdíme, a která necháme zazděná. Po diskusích s památkáři jsme se nakonec rozhodli pro baroko, protože je nejvíce zachovaným slohem na této památce. Takže obnovíme malá pivovarská okénka a těmi bude prostor palácového křídla příčně provětrávaný. V oknech budou celoskleněné lamely se škvírami, aby tam ptáci nemohli vletět. Díky tomu, že budou lamely ze skla, nebudou zvenčí vidět.

Okna potvrdíte barokní, ale o hradu se mluví jako o gotickém…
Gotické fragmenty budou také obnoveny. Na fasádách. Už dnes je z jižní strany patrný velký lomený oblouk. Ten byl z části také zdevastovaný a probouraný barokním oknem. Dnes se vracíme k obnově celého segmentu a bude to moc hezky propsané. I kamenná ostění renesančních oken budou přiznaná. Fasáda bude otiskem vrstvení různých stylů. Zrovna tak prosklením stěn vnitřního kontejneru budou vnitřní stěny, které jsou zachované, neustále jako výstavní artikl. Měly by být i nepřímo nasvícené.

Regály a ostatní vybavení budou moderní?
Ano, funkční nábytek ve světlém dřevě. Ke tmavé barvě historického zdiva, kde jsou fragmenty středověkých omítek, bude interiér pojednaný velice intimně. Bude tam bezespárá podlaha v medové barvě. V dětské části doplníme nábytek pestrobarevnými sedáky. Interiér by měl být velice příjemný. Knihovna bude vybavena moderně. Chybět nebudou počítače a připojení na internet, elektrická požární signalizace.

Je už někde jinde k vidění takovéto propojení knihovny a historického hradu?
V zahraničí určitě. Také v Lounech je například galerie v komplexu kláštera. Ale v takovém razantním maximálním prosklení a v těsné vazbě na gotické zdivo si myslím, že to bude ojedinělé. Je dobře, že Soběslav našla odvahu pustit se do takhle odvážného projektu a že se podařilo sehnat peníze. Máme podobných projektů více, ale většinou je problém s penězi.

Opravdu? Nechybí spíše odvaha pustit se do tak smělého projektu?
Vždy hodně záleží na obětavosti, odvaze a vůbec na přístupu starostů a vedení města. Musím pochválit pana starostu Bláhu. Díky němu se tady prošlápla cesta. Spolupráce je důležitá.

Co bylo náročnější? Oprava hradu, nebo stavba nových prvků?
Jsou to dvě různé věci. Hlavní kouzlo je asi v jejich skloubení. Pokud by se v prvním kroku ještě před naším příchodem nepřistoupilo k opravě krovu a položení nové střechy, bylo by jen otázkou času, kdy by stavba spadla. I pak ale bylo důležité v opravách pokračovat, staré zdi se totiž začaly boulit. Když jsme do hradu poprvé přišli, byl prostor prošpikován napříč prostorem různými táhly. Celý dům byl svázán jako Gulliver. Tím, že se přistoupilo k novodobým vestavbám, jsme hrad zachraňovali.

Co vlastně dříve bylo v prostorách, kde vznikne knihovna?
Sál takového rozsahu tam původně nebyl, ale postupně klenby popadaly a stropy se zřítily. Stav hradu byl katastrofický. Vzpomínám si, že dříve míval střechu, byly tam krásné dubové trámy přes celý rozpon palácového křídla, ale to se bohužel v 70. letech rozebralo a zmizelo. Snahou bylo, aby hrad postupně degradoval, spadl a uvolnilo se místo pro paneláky nebo něco podobného. Záměr byl vymazat ho z mapy Soběslavi. Dlouhodobě tam sněžilo a pršelo. Cihelní klenby většinou popadaly. Původně byl prostor rozdělen na tři části. Tam, kde bude knihovna, byly dříve obytné místnosti. Dokonce i Petr Vok, když kdysi přizval mistry zednické a tesařské, aby vyhodnotili stav, došel k závěru, že oprava je nad jeho síly a nevyplatí se z toho dělat rodinné sídlo. Jeho vizí ale bylo, aby byl do hradu přenesen archiv a knihovna z Třeboně.

Autor: Petra Šitnerová

2.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Obsluha strojů 14 500 Kč Obsluha zařízení na zpracování kovů obsluha strojů na zpracování kovu. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14500 kč, mzda max. 16500 kč. Volných pracovních míst: 9. Poznámka: broušení kovů, praxe minimálně 1 rok, kontakt tel. nebo osobně pouze v pondělí 8:00 - 10:00. Pracoviště: Building company s.r.o., sú, náměstí Tomáše Bati, č.p. 419, 391 02 Sezimovo Ústí 2. Informace: Denis Soronga, +420 777 164 440. Výroba - Výroba Kvalitáři a testovači výrobků 25 000 Kč Kvalitáři a testovači výrobků, laboranti (kromě potravin a nápojů) technik kontroly kvality. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Budete mít na starosti kontrolu výrobního procesu, provádění kontrolních měření, vedení dokumentace na PC. Požadujeme dobrý zrak, spolehlivost, technické vzdělání nebo praxi v oboru. Ochotu pracovat ve směnném provozu ( nepřetržitý provoz 8 hod nebo 12 hod). Stravenky TicketRestaurant v hodnotě 90,- Kč , 5 týdnů dovolené, firemní akce. Pracoviště: Ptm s.r.o., Chýnovská, č.p. 535, 391 11 Planá nad Lužnicí. Informace: Markéta Bláhová, +420 381 200 751. Výroba - Výroba Ostatní zpracovatelé masa, ryb a příbuzní 14 000 Kč Ostatní zpracovatelé masa, ryb a příbuzní pracovníci ostatní zpracovatelé masa, ryb a příbuzní pracovníci. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14000 kč. Volných pracovních míst: 30. Poznámka: kontakt e-mailem. Pracoviště: Eurozone cz s.r.o., planá nad lužnicí, Průmyslová, č.p. 499, 391 11 Planá nad Lužnicí. Informace: Mikhail Egorenkov, +420 776 717 673. Zdravotnictví - Zdravotnictví Dietní specialistka 15 000 Kč Specialisté v oblasti dietetiky a výživy nutriční terapeut, poradce výživy. Požadované vzdělání: úsv. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: zájem o obor, vlastní praxe výhodou (není podmínkou), konzultace v oblasti zdravé stravy, vaření, hubnutí, atd. + vše s tím souvisejí (diagnostiky, měření, laboratoř a lékaři spolupráce, atd.), sleva na firemní produkty/služby, propracovaný systém dalšího vzdělávání zdarma, flexibilní pracovní doba, kontakt e-mailem. Pracoviště: Ing. petra doubková, svět zdraví tábor, nám. F. Křižíka, č.p. 2840, 390 01 Tábor 1. Informace: Petra Doubková, .

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jan Polata právě překonává táborského brankáře Michala Nováka.

Písečtí hokejisté doma přerušili dlouhotrvající navládu Tábora

Věra Sosnarová, žena, která žila 19 let v sibiřském gulagu.
15

Sibiř je zalitá lidskou krví, vypráví žena, která strávila 19 let v gulagu.

Rvačka před bowlingem a velká oprava lipenského expresu: zhlédněte videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 22. října 2018.

ANKETA: Kteří hokejisté by teď hráli za Československo?

Zahrajte si na hokejového trenéra. Deník v souvislosti se stoletým výročím vzniku Československa připravil mimořádnou anketu. Jak by nyní vypadal společný tým, který by tvořili hráči obou zemí? 

ANKETA: Kteří fotbalisté by teď hráli za Československo?

Zahrajte si na fotbalového trenéra. Deník v souvislosti se stoletým výročím vzniku Československa připravil mimořádnou anketu. Jak by nyní vypadal společný tým, který by tvořili hráči obou zemí? 

Knihovnu navštíví básnířka Olina Stehlíková

Veselí nad Lužnicí - V rámci projektu Spisovatelé do knihoven navštíví od září 2018 do června 2019 veselskou knihovnu každý měsíc jeden autor.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT