Křičí, kálí a stále se rozšiřuje. Jak v Táboře, tak například v Sezimově Ústí se zalíbilo havranu polnímu. Lidé jsou na prozíravého ptáka krátcí, plašiče nefungují a zaručený recept na vyhnání „z ráje“ či přesun kolonií ještě nikdo nenašel.

Podle ornitologa Lukáše Viktory, který se zabývá ochranou ptáků v zástavbě, jsou havrani v lidské společnosti nadmíru spokojení.

„V urbánním prostředí jsou v bezpečí před predátory a mají dostatek potravy. Pomáhají nám s odpadky či larvami hmyzu na polích. Havrani jsou velmi inteligentní ptáci a starostlivý rodiče, v mnohém nám mohou být příkladem,“ odkryl život nevítaného souseda.

NA VLASTNÍ PĚST

V Táboře ve Zborovské ulici si neznámý pachatel vyřídil účty s velkým pěvcem po svém. Bez vědomí města a orgánů přírody shodil asi padesát hnízd.

Vzniklou situaci okomentoval Jiří Rozum z odboru životního prostředí Městského úřadu Tábor. „Zásah byl proveden mimo dobu hnízdění

a dopad na populaci nebyl negativní. Naopak došlo k nárůstu počtu hnízd v kolonii i okolí,“ popsal důsledky neoprávněného jednání.

ZMĚŘÍ HLUČNOST

Na konec května chystají experiment. „Dohodli jsme se s Národní referenční laboratoří pro komunální hluk na experimentálním měření hluku způsobovaném havrany na Pražském sídlišti včetně vyhodnocení rešerší,“ shrnul další postup.

Nejlepší řešení by dle Jiřího Rozuma bylo přesunutí hnízd. To však podle zkušeností z jiných měst jako České Budějovice či Chrudim není reálné. „Ideální by bylo přemístit kolonie do méně konfliktních míst z hlediska soužití s lidmi, ale nikdo zatím nenalezl legislativní ani technické řešení,“ poukázal na fakta.

Bezradní jsou také v Sezimově Ústí, kde kolonie obsadily stromy na náměstí Tomáše Bati či v ulici Rudé Armády. Starosta Martin Doležal přiznal, že už několik let neúspěšně žádají Krajskou hygienickou stanici o uznání potencionální hygienické hrozby v souvislosti s exkrementy. „Vedle toho jsme na základě povolení orgánu ochrany přírody a krajiny provedli redukci počtu hnízd. Ten se však vzápětí podstatně zvýšil,“ popsal.

Ptáci se v současnosti přemístili od Spektra do druhé lokality, to snížilo i negativní odezvy. „Občané si pochopitelně nezvykli, ale s ohledem na pokles počtu hnízd v bytové zástavbě, klesl i počet stížností,“ objasnil.

OŘEZ V KORUNÁCH

V plánu mají výškovou redukci v korunách stromů a dají i na rady z kraje. „Na doporučení ředitele krajské veterinární správy zachováme omezenou populaci starších a reprodukčně méně výkonných párů, ty totiž omezují hnízdění mladých,“ vysvětlil Martin Doležal.

Na zařezávání větví se dívá Lukáš Viktora z České ornitologické společnosti (ČSO) skepticky. „Ořez může havrany od hnízdění odradit, ale je třeba pečlivě promyslet postup. Havrani se totiž klidně přemístí o kus dál, kde vznikne stejný problém. Když to hodně přeženu, za pár let zbudou z většiny stromů pouze torza,“ zašel až do extrému.

Lidé, co přichází s ptáky do styku se většinou v názorech shodují. Vadí jim hlučné krákání a nepořádek, který velký pěvec způsobuje. „Nechtěla bych tu žít, podívejte se, jak vypadají lavičky a chodníky,“ sdělila dojmy Růžena Nováková.

POKLIDNÉ SOUŽITÍ

Populace havranů však silně početně kolísá. Český červený seznam druh vede dokonce jako zranitelný, proto ho odborníci vehementně brání.

Ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek tento názor sdílí. „Havrani jsou výrazní ptáci, jejichž krákání těžko přeslechneme. Na popularitě jim nepřidá ani černá barva. Přesto na řadě míst žijí spolu s lidmi spoustu let a ke konfliktům nedochází. Jsem přesvědčen, že vzájemné soužití bude možné také v Táboře,“ předvídá.

„My sami jsme součástí přírody a měli bychom se jí snažit respektovat a porozumět. Havrani v parku mohou být také zdrojem poznání či zábavy,“ dodal.