Telecí maso
s kmínem podle Rettigové
Rozkrájej telecí maso na kousky, dej ho na rendlík, k němu kus másla, trochu soli, trochu kmínu, krapýtek vody, a nech ho tak dlouho dusit, až zcela vysmahne; potom dej k němu ještě kousek másla, přilej trochu hovězí polívky, a nech ho tak chvilku na ohni, aby zůstalo hezky při šťávě, pak ho dej na mísu a nes na stůl. Je to spěšný ale chutný pokrm.

Magdalenu Dobromilu Rettigovou si zřejmě každý vybaví ve spojitosti s Domácí kuchařkou. Toto dílo je pouhým zlomkem její tvorby a činností, kterými se zabývala. Měla těžký život a některé skličující okamžiky prožívala i v ulicích Starého Města, kde s manželem Janem žila čtyři roky. A proto se Táborští v sobotu vydali po jejích stopách.

Procházka se uskutečnila z iniciativy restaurace Střelnice, která jejím receptům věnovala minulý týden. Všichni se tak mohli díky Lence Vandrovcové z Husitského muzea zaposlouchat do osudů buditelky Magdaleny Rettigové.
„Jan s Magdalenou během manželství pětkrát změnili bydliště, a to nejen kvůli Janově úřední dráze. Roku 1809 se tak z M.D. RETTIGOVÁ.Prahy přistěhovali do Tábora," vypráví historička Lenka Vandrovcová.
Jan Rettig měl jako sekretář na táborské radnici roční plat 250 zlatých, a aby rodině přilepšil, zastával ještě funkci externího justiciára v Chotovinském panství. Magdalena se mezitím v Táboře snažila seznámit s místními, ale vztahy nebyly vždy dobré.

Magdalena Dobromila Rettigová
• Narodila se 31. ledna 1785 ve Všeradicích u Hořovic, zemřela 5. srpna 1845 v Litomyšli.
• Byla českou buditelkou a spisovatelkou, autorkou básní, kuchařek a divadelních próz. Proslavila se hlavně dílem Domácí kuchařka, které dodnes citují nejen hospodyňky.
• Po osobní smutné zkušenosti se rozhodla věnovat zejména výchově a výuce dívek. Ve svých kurzech je učila hospodaření, vaření, domácím pracím a české literatuře. Půjčovala jim české knihy a předčítala z nich.
• Byla dopisovatelkou časopisu Květy, osobně se stýkala s vlastenci: s Františkem Palackým, s Josefem Jungmannem, Pavlem Josefem Šafaříkem…
• V Táboře žila od roku 1809 do roku 1813 a bydlela na Starém Městě v Kotnovské ulici č.p. 143. Porodila tady dvě děti, ale obě krátce po porodu zemřely. 

„Každý nový přistěhovalec je pro ně důležitým činitelem a předmětem zábavy na dlouhý čas. Nezůstane na něm ani jedna nit neprobraná a jejich pozornosti neunikne. Nejenže vidí všechno, co je, nýbrž vymýšlejí se k tomu ještě rozlišné jiné vlastnosti a chyby, které má předmět jejich pozornosti, jen aby měli látku k zábavě," popisuje Magdalena Dobromila Rettigová v životopisu, jak na ně Táborští pohlíželi.
Zřejmě v této době začala psát jedny ze svých prvních děl v němčině a i první pokusy v češtině. Své básně podepisovala jménem Leny Rettig. Ale ani její manžel nezůstával s tvorbou pozadu. Vzniká dílo Kouzelná píšťala aneb Na odslouženou v Klevetníku. Právě v této divadelní hře poukazuje na povahy Táboráků.
Asi tři měsíce po nastěhování do Starého Města se Magdaleně narodila dcera Jindřiška Josefa. Ta zemřela hned následující den. V únoru roku 1812 přichází na svět syn Karel Jan Jindřich, ale tragédie na sebe nenechala dlouho čekat a i on po půl roce umírá.

Josefínské číslování

Traduje se, že Rettigovi žili v Provaznické ulici č. p. 152. Číslo 152 je totiž uvedeno v matričních záznamech při narození dcery Jindřišky. „V době Rettigové bylo josefínské číslování domů. Dům číslo 152 je dnes číslo 143 v Kotnovské," uvádí na pravou míru Lenka Vandrovcová a dodává: „Když zemřel syn Karel, žila rodina v čísle 322, tedy v dnešním čísle 73 v Soukenické ulici, což znamená, že se během svého pobytu v Táboře stěhovali."

Dům v Kotnovské ulici byl chatrný a roku 1811 změnil majitele. To byl zřejmě důvod stěhování do Soukenické.
Zdravotní stav Magdaleny se stále zhoršoval, tak se stala dalším místem působení Přelouč. Sem přišla roku 1813 a pár měsíců nato porodila dceru, také Jindřišku, slavnou operní pěvkyni.