„Měl jsem štěstí, moje fotky se líbily Vojtovi Štajfovi a ten mne oslovil, jestli bych nechtěl fotit pro jeho nový závodní rallyeový tým Racing 21,“ říká Michal Baly Vítovec.

Michal Baly Vítovec se svou fotoknihou.Zdroj: Archiv M. B. VítkovceZačal pro ně fotit a s týmem Vojty Štajfa a Karla Janečka jezdil dva roky. Získával zkušenosti, dokonce se účastnil mistrovství Středního východu. „Tam jsem se naučil nejen fotit v písku, ale taky ve zcela jiných podmínkách,“ uvádí. Vyvíjel se jeho přístup k focení, technika a také bylo nutné dobře zkoordinovat koníčka se zaměstnáním kvůli časové náročnosti. Má velké štěstí, že v práci mají pro jeho zájem pochopení. „Podle mě jsou tři důležité věci: trocha štěstí, obecně dobré vztahy a vize, že něco takového chceš, jsi ochoten na sobě pořádně pracovat a hlavně tomu dost obětovat,“ dodává.

Hodně velká příležitost přišla ve chvíli, kdy dostal v roce 2018 možnost nafotit v budějovické Slavii besedu závodníka Martina Macíka. Macíkův tým ho na základě fotek přizval ke spolupráci a posléze nabídl, aby s nimi jel fotit loňské dakarské klání v Peru. „Myslím, že u tohoto typu závodění platí, že jde o obrovské zaujetí a srdce. Když se někam jede, všichni bez rozdílu makají do úmoru, protože mají společný cíl, aby vše probíhalo v pohodě, auta byla připravená a závodilo se pokud možno bez problémů. A nejdůležitější je vyhrát,“ říká Michal. Stal se už nedílnou součástí týmu Macíkova týmu a kromě závodů absolvuje výstavy, setkání s fanoušky, besedy a další akce.

Jeho fotky získávají čím dál větší uznání, a tak není divu, že v květnu vyšla Michalovi kniha. „Nápad na fotoknihu jsem měl už docela dlouho, přece jen tištěná fotka je něco jiného než digitální,“ uvádí. Také se ozývali fanoušci, že by určitě měli zájem. Zbývalo jen propracovat se spolu s ostatními, kteří Michalovi s knihou pomáhali, k co největšímu množství kvalitního fotomateriálu. Důležitým aspektem byl také formát knihy vzhledem ke kvalitě fotek a cenové dostupnosti.

Dozvukem Dakaru jsou besedy. Všechny letos naplánované do konce února se naštěstí uskutečnily a oproti loňskému roku i ve větších prostorách. Součástí každé besedy jsou fotografie. Michal jich musí vybrat tak čtyři stovky. „Do fotoknihy byl pro mne největší problém fotky vybrat, člověk to pořád filtruje a je taky složitější, že na základě zážitků mám ke každé fotce nějaký vztah,“ dodává. Michalovi pomohli s výběrem ostatní z týmu a s Martinem Macíkem ve finále řešili, jak fotky poskládat. Velmi pomohla grafička Stáňa Bílková.

Kniha obsahuje výhradně Michalovy fotky z Dakaru 2020. Původní plán byl, že se vydá hned po závodě a bude se prezentovat i na besedách. Tento plán ale letos překazil koronavir. Na příští rok už všichni doufají, že to dopadne, z Dakaru 2021 opět vznikne fotokniha a bude dostupná při všech setkáních s lidmi. „Mě by lákalo snímky doplnit texty, příběhy z jednotlivých dnů. To mám pořád v hlavě,“ říká Michal.

Letošní fotokniha byla pro něj a tým, jak sami říkají, testovací. „Asi každý, kdo něco takového dává dohromady, má pak z výsledku ohromnou radost, jako když držíte své prvorozené dítě. Fotky v počítači nikdy nemají takovou duši,“ uzavírá Michal Baly Vítovec.