Modlíkov -  Modlíkov je jednou z nejmenších obcí, o kterých jsme prozatím psali. Jedná se o část obce Nadějkov, který je vzdálen 2,5 kilometru. Rozlohou zabírá necelých devět set metrů čtverečních a evidovaných má deset adres, kde žije přes dvacet stálých obyvatel.

Nejbližší obchod je v Nadějkově, stejně tak i nejbližší škola, konkrétně první stupeň. Na druhý stupeň mohou modlíkovské děti dojíždět do Jistebnice a ty, kterým nevadí delší dojíždění, navštěvují školy v Táboře nebo Milevsku.

První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1394 a usuzuje se, že právě ve 13. a 14. století zde bývalo panské sídlo. První doložený majitel je až ze století patnáctého a byl jím Matyáš Luknas z Měšetic u Sedlce.

I přes svou nevelkou rozlohu má však co nabídnout. Návštěvníky láká především skalní kaplička „Lurdy", která je v pravém slova smyslu modlíkovskou dominantou. Kaplička se nachází u kraje silnice a vede k ní vyšlapaná cesta. Do skály je zde vytesán otvor a v ní je uložena socha Panny Marie z Mariazell. Soška je v současné době pouze sádrová, neboť původní dřevěná od italského mistra byla ukradena. I přesto má místo svůj půvab a nejen místní ho hodně navštěvují, o čemž svědčí i květinová výzdoba.

Konají se zde každoročně i májové bohoslužby, na kterých se schází i lidé z okolních vesnic. O vznik kapličky, jež měla být podobná právě svatostánku v Lurdech se zasadil začátkem minulého století místní rodák Štěpán Dvořák. Od narození se chtěl stát knězem a jednoho dne se vydal navštívit zázračné Lurdy. Po cestě však onemocněl a lékaři mu nedávali mnoho šancí. Dvořák se tedy začal usilovně modlit k Panně Marii a na oplátku za jeho uzdravení jí nabídl vystavění kapličky, která jí bude zasvěcena v rodném Modlíkově. Uzdravení na sebe nedalo dlouho čekat a Dvořák svůj slib dodržel. Po návratu do Modlíkova se pustil do stavby, na kterou použil vlastní věno. Vysvěcena byla v roce 1927 a od té doby je modlíkovskou chloubou.

Nejen kaplička, ale i naučná stezka Nadějkovsko, která Modlíkovem prochází, je lákadlem pro návštěvníky. Na patnácti zastávkách, mimo Modlíkov například i na Mozolově, Stračím vrchu, Cedronu nebo Sedlišti stojí informační cedule dokumentující historii obce Nadějkov a okolí a připomínající osobitý ráz krajiny a bohatou druhovou rozmanitost rostlin a živočichů. Hodně lidí Modlíkovem prochází z právě zmíněného turistického centra na Mozolově.

Místní obyvatelé se shodují, že jim zde nic nechybí a oceňují hlavně zdejší klid. A mají pravdu, od nejbližší silnice sem hluk téměř nedoléhá a člověk si tak může naplno vychutnat zvuky přírody. ,,Žije se mi tu dobře, je tu klid a pohoda. Dříve jsem bydlela 12 let v Milevsku a tenkrát mi to tam rušné nepřipadalo, ale když si to teď porovnám s Modlíkovem, je to jako nebe a dudy. Mám tady i rodiče, tak mi tu nic nechybí." říká rodačka Anežka Kožmínová. Zmiňuje také jednu zajímavost, která spojuje místní ženy. S přihlédnutím k počtu obyvatel můžeme dokonce říci raritu. V každém domě ,až na jeden zde, bydlí žena, jejíž ročník narození končí sedmičkou. Zastoupeny jsou tak ročníky 1937, 1947, 1957, 1967 a 1977. Příští rok se v Modlíkově očekávají bujné oslavy, kulatiny se tu budou slavit hned v pěti rodinách. 

Nic tu nechybí ani Josefu Kolářovi : ,,Na Modlíkově mám samozřejmě nejradši babičku. Víc nepotřebuji. Hlavní je teda, když se dařej holky, neperou se, nestůňou a maj co jíst" říká s humorem. Holkami myslí přátelské krávy, které návštěvníky vítají na pastvě na kraji obce. Jakmile uvidí foťák zbystří a po oslovení holky ochotně a trpělivě pózují.

Autor: Klára Hejdová