Mezinárodní den mléka vyhlášený Mezinárodní mlékařskou federací (IDF) připadá na čtvrté pondělí v květnu. Slavil se tedy včera a poprvé se už v roce 1957.
Český výrobek na český trh
Největší producent mléka nejen v Táborském okrese, ale i v republice Mlékařské hospodářské družstvo jih (MHD – jih) pod sebou sdružuje 102 družstev, 30 akciových společností, 39 společností s ručením omezeným a 45 soukromníků.
Celkem vyprodukuje denně přes 900 000 litrů mléka. Z toho 70 procent zůstává doma a 30 procent jde na export do Německa.
„Jde o jednu ze základních surovin pro lidský organismus. Po roce 1990 došlo k dramatickému úbytku dojnic, dostalo se to zhruba na padesát procent. Dnes je produkce v republice zhruba dva a půl miliardy litrů za rok,“ naznačil místopředseda představenstva MHD – jih Zdeněk Houška.
„Máme uzavřené dlouhodobé smluvní vztahy, jak s Madetou a s německým Goldsteigem v Chamu, potažmo i se svými členy, čili není to otázka, že bychom řešili pouze rok dopředu, vztahy jsou dlouhodobé a ročně je jenom upřesňujeme, naším cílem je český výrobek na českém trhu. Teprve pokud jsme se nemohli dohodnout v Ćeské republice, museli jsme ven, ale nikdo to nedělal s láskou,“ vysvětlil Houška.
Výkupní ceny jsou pohyblivé a v současné době se pohybují okolo 7,90 korun za litr.
Přitom za podobnou cenu je možné najít mléko i v některých supermarketech. „Tento cenový mix si dělají sami markety, aby natáhli zákazníky, zadotují si to z jiných komodit,“ doplnil Houška.

Stojím si za kvalitou

Podle zemědělce ze Zárybničné Lhoty Milana Basíka, který hospodaří s 60 dojnicemi a vyprodukuje zhruba 1900 litrů mléka denně, je důležité, aby spotřebitel v obchodě věnoval pozornost tomu, co kupuje.
„Výkupní cena pod osm korun nepokrývá výrobní náklady. Ty jsou nad osm korun. Výroba a činnost je umožněna díky dotacím. Jako největší problém vnímáme tlak řetězců na snižování výkupních cen. Ty si mohou přivézt laciné máslo a mléko odjinud. My jako výrobci bychom vítali, aby obchody byly plné kvalitního českého zboží. Zrovna sedím u maturit, kde řešíme, proč se musejí označovat zvířata, proč se musí vést veterinální evidence. Stojím si za tím, že české mléko je vysoce kvalitní, jsou sledována veškerá léčiva, která jsou podávána krávám, z hlediska ochranných lhůt a aby se tam nedostávala antibiotika a podobně,“ nastínil problematiku Basík.

Lékaři jsou pro

Lékaři i dietologové se na prospěšnosti mléka, s výjimkou malého procenta lidí s alergií, shodují. Mléko chápou jako hlavní zdroj vápníku.
„Obecně je mléko základní zdroj vápníku pro lidstvo a pro nás Středoevropany, samozřejmě nelze vyloučit, že jsou lidé, kteří mají alergii na mléčnou bílkovinu, zrovna jako jsou lidé, to už jsou výjimky. To je stejné jako kdybychom řekli, že ryby jsou nezdravé protože čtyři procenta na ně mají alergii, vysvětlila dietoložka Pavlína Zdeňková–Kroužková.
Co se týče porcí, doporučují dietologové více než jednu. „Denně bychom měli konzumovat minimálně dvě porce mléka nebo mléčných výrobků, z toho jedna porce by měla být ze zakysaných výrobků, to znamená jogurty, kefíry, čerstvé sýry, které jsou prospěšné na střevní mikroflóru. Vybírat si jogurty polotučné od jedné do pěti procent tuku,“ dodala Zdeńková–Kroužková.
„Mléko můžeme doporučit, protože je zdrojem vápníku. Myslím, že sortiment mléčných výrobků je dostatečný, jen jde o to, aby nebyla nějaká alergie, která se také objevuje, ale tu odhaduji pouze tak pod jedno procento populace, alespoň podle toho co mám v obvodě,“ naznačila táborská dětská lékařka Dagmar Machoňová.