„Se zájemcem jsme již jednali. Zatím ale nepředložil žádný konkrétní požadavek na případnou změnu územního plánu. Pokud jej předloží, budeme ho posuzovat, zatím ale nic konkrétního na stole není," uvedl mladovožický starosta Jaroslav Větrovský.
Město nemá pozemky, které by mohlo případnému zájemci o stavbu poskytnout. „Vhodnými pozemky nedisponujeme, musel by přijít s vlastním. Případnou změnu bychom poté posoudili," dodal starosta. V Mladé Vožici se aktuálně nacházejí dvě velké samoobslužné prodejny s potravinářským sortimentem. Místní by případný vstup nového řetězce uvítali. „Nabídl by větší výběr a snížil ceny," shodli se všichni dotázaní.
Diskuse o možném rozšíření nákupních možností se vedla i na sociálních sítích. „Ve Vožici jsou hodně drahé potraviny. I když máme na výběr hodně obchodů v tomto směru, vždycky většina lidí jede stejně nakupovat do Tábora, Vlašimi, Votic, nebo Pacova, kde ušetří nemalé peníze," myslí si jeden z diskutujících.
„Myslíte si, že je ve Vožici tak silná kupní síla k tomu, aby tady nějaký řetězec zainvestoval, postavil nový obchod a v nějaké rozumné době se mu vrátila investice v nižších desítkách milionů? Záměr chápu, myšlenka jistě dobrá, ale podle mě, i kdyby byl zájem, není kde něco takového postavit. Maximálně někde v okolí benzinky, kde je největší provoz a kde nebude rušit zásobování obyvatele. Nicméně znamenalo by to změnit územní plán, vykoupit pozemky, získat povolení a vybetonovat pole. A ještě to nejdůležitější, zajistit podporu místních tak, aby stavbu nikdo neblokoval," předjímá možné problémy další diskutující.
Mladá Vožice přitom v minulosti byla v tomto směru v táborském okrese premiantem. Dnes je otevírání nových prodejen takřka na denním pořádku, před více než čtyřiceti lety však šlo o velkou událost. Obzvlášť, když se tehdy jednalo o otevření nejmodernějšího nákupního střediska v celém okrese.
Takové mohli od 5. prosince 1977 Mladovožickým závidět dokonce i Táborští. Však do něj před Vánocemi jezdili nakupovat nejen lidé z širokého okolí, ale i z Tábora.
Ve dvoupatrové prodejně na Žižkově náměstí se v přízemí nacházela prodejna potravin, ve druhém patře průmyslová prodejna a ve třetím pak prodejna textilu, oděvů, galanterie a bot. Celková plocha čítala 2200 metrů čtverečních a byla přibližně půl na půl rozdělena mezi prodejní a skladové plochy.
Pořizovací náklady stavbu nákupního střediska tehdy činily přes devět milionů, což byla na desítky let největší investice táborského spotřebního družstva Jednoty. Obchodní dům navíc fungoval jako učňovské středisko, na každém patře tak bylo vždy několik učňů.
V devadesátých letech přestala novým nákupním zvyklostem vyhovovat prodejna potravin, a byla proto rozšířena. Postupem času také došlo k uzavření textilní prodejny a o řadu let později také prodejny průmyslového zboží. Kompletní rekonstrukce se naopak dočkala před čtyřmi lety prodejna potravin.
