O osudu bývalé školy v Horusicích stále není jasno. Místním by se líbilo, kdyby v ní vznikla mateřinka a zázemí pro obec. Radnice ve Veselí nad Lužnicí, která budovu vlastní, má ale jiný názor. Klonila by se spíše ke zbourání a novostavbě.

„Zatím jsme se na ničem konkrétním nedohodli. Z jednání osadního výboru vyplynulo, že by zde lidé chtěli mít školku a nějaké zázemí, kde bychom se mohli scházet," shrnul Stanislav Rešl, předseda horusického osadního výboru, kterému se nápad také zamlouvá.
Podle něj by se jedna třída pro děti vyplatila. Poukazuje na problémy s přijetím školáčků do zařízení ve Veselí. „Ve městě je kapacita plná a maminky by tak děti mohly vozit sem. Z Veselí jsou to jen čtyři kilometry," míní.
Zastupitel Jaroslav Hejl s tím ale nesouhlasí. Obává se, že do té doby, než se stávající budova přizpůsobí potřebám mateřinky, opadne současný babyboom.

„Určitě by to znamenalo prostory rekonstruovat, což je finančně velmi nákladné," konstatoval zastupitel, který se ale nepřiklání k rozhodnutí bývalou školu jednoznačně poslat k zemi.
Do rekonstrukce by se pustil ve chvíli, kdy by bylo jasné, jakému účelu by budova sloužila a kdo by se o ni staral. V současné době ale nechce polemizovat.

Statika budovy

Podle něj se teď musí počkat na to, až budovu prohlédne odborník a vyjádří se ke statickému stavu. Sám by byl ale proto, aby v Horusicích místo školního zařízení mohli lidé navštěvovat například fitness centrum.

„Tělocvičnu bych viděl určitě reálněji i vzhledem ke stavebním úpravám, které by se tam musely udělat," vysvětluje Jaroslav Hejl.
Kromě mateřinky by si Horusičtí přáli také místnost, která by sloužila právě jim k různým akcím nebo ke konání voleb. Dosud si pokaždé musí pronajímat prostor v zemědělském družstvu.
„Scházíme se jen dvakrát do roka. Pokud bychom měli vlastní zázemí, určitě by to bylo i víckrát. Využívali by ho kromě nás také hasiči," dodává Stanislav Rešl, podle nějž nemají jinou možnost. V obci totiž není ani hostinec.

Suché toalety

Jenže to vše znamená vydat z kapsy veselské městské pokladny nemalé finanční náklady. Bývalá škola už není v dobrém stavu, a tak by to znamenalo větší stavební úpravy.
Například nad vchodem je asi pěticentimetrová prasklina, kterou dovnitř fouká a ve druhém patře není zavedená voda a jsou zde ještě suché toalety. Kromě toho nevyhovuje ani elektroinstalace.

„Chápu, že pro místní je škola srdcovou záležitostí, ale musí se zvážit, co je lepší. Rekonstruovat jen proto, aby nespadla, ale zároveň se nevědělo, co s ní, je nerozumné," myslí si Jaroslav Hejl.
Veselští před časem navrhli tři varianty, jak s budovou naložit.

Za nejreálnější by přesto považovali celkovou demolici a přístavbu k sousední hasičské zbrojnici. Jak na konci března sdělil místostarosta Milan Pouch, šlo by o nejlevnější způsob. Lidé by tak mohli využívat společenskou místnost o velikosti 5,5 krát 11 metrů, krytou terasu s výhledem na dětské hřiště a nechybělo by ani parkoviště. To vše by vyšlo přibližně na čtyři miliony korun.
„Byly by zde daleko menší náklady na topení a svícení a navíc by budova splňovala i hygienické normy," dodal již dříve místostarosta.