Jihočeskou Zlatou šupinu mu hejtmanka Ivana Stráská předala ve čtvrtek na Hluboké, v den státního svátku táborský starosta Jiří Fišer mu z rozhodnutí zastupitelů udělil Cenu města Tábora. Obě vyzdvihují jeho celoživotní práci v oblasti psychologie, kdy své poznatky dodnes předává studentům, propagaci a šíření dobrého jména kraje i města, v nichž žije. V Táboře se stal 36. držitelem ocenění, které město uděluje od roku 1993.

Celoživotní dílo ale ani ve svých 85 letech profesor Nakonečný neukončil. I když říká, že nic velkého již neplánuje. "Stále pracuji na svém celoživotním díle, kterým jsou obsáhlé dějiny psychologie a já doufám, že se mi je podaří dopsat," naznačil, čím se kromě přednášení studentům na vysoké škole doma zabývá.

Obě ceny mu udělaly radost, tím spíš, že se cítí být především Jihočechem, ačkoli se narodil v Horažďovicích. Jako malé dítě už ale s rodiči brázdil jih.

Nejdříve se usadili v Třeboni, později v Českých Budějovicích a na konci války se stěhovali do Tábora, jemuž uznávaný profesor zůstal věrný na celý život.
"Jsem starý Táborák a Táboru fandím, žiju tady rád. Prožil jsem tu mládí a tady v tomto sále jsem chodil do tanečních. Takže ceny jsou pro mne poctou a ctí, ale také radostí," řekl pro Táborský deník a rozhlédl se po honosném sále Střelnice, který ho v mysli vrátil do doby dozrávání a na prahu budoucí úspěšné a dlouhé kariéry.

Mezi první gratulanty byl v sále přítomný syn Milan s rodinou: manželkou Petrou a dcerami Petrou a Marií. Při slavnostním okamžiku nechyběl ani dlouholetý přítel a někdejší žák profesora Nakonečného, zakladatel babyboxů Ludvík Hess.