Voda z celé zeměkoule má dnes svůj mezinárodní Světový den vody. V roce 1993 ho na 22. březen vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Zadání bylo jasné: chránit vodu na planetě. Milan Bumerle z veselské ekologické školy, specialista na rozbory vody, kde kromě jiných předmětů učí hydrologii a ochranu vody, je živým důkazem zlepšení kvality vody v řekách: už se zase koupe v Lužnici.

close Milan Bumerle. zoom_in Říkal jste mi, že už v šedesátých letech si svět uvědomil, že je třeba vodu chránit. Už byl svět v průšvihu?
V té době se k němu blížil, protože znečišťování vody se stalo celosvětovým problémem. U nás to ještě bylo poměrně dobré, ale například Temže na tom byla opravdu zle. V té době se tedy také začalo hovořit o tak zvaném trvale udržitelném rozvoji. Charta o vodě už byla politickým prohlášením a známkou, že si problém neuvědomují pouze lidé a přírodovědci, ale i politici.

V současné době jsme v průšvihu? Je velké sucho, moc neprší ani nesněží.
Já si myslím, že z hlediska čistoty vody máme to nejhorší za sebou, a to díky tomu, že se vybudovaly kanalizace a čističky odpadních vod na všech řekách. Klimatické změny zatím nejsou příliš jasné, pořádně nevíme, co bude. Suchá léta pochopitelně prohlubují deficit vody, a to je to kritické, co nás čeká.

Pomohlo k něčemu, že OSN vyhlásila den vody?
Prohlášení samo o sobě těžko pomůže, ale je to opět známka toho, že i polici si problematiku uvědomují, a to je důležité. Ale jen u nás se daleko více dbá na čistotu vody, zlepšila se její kvalita, snížila se spotřeba pitné vody, což je také důležité. Také čtyřicet procent pitné vody se ztratilo ve vadných rozvodech. To už nyní tolik není. V současné době i domácnosti kvůli vysoké ceně výrazně spotřebu snížily a není to tím, že bychom se méně myli (smích). Vezměme si také úpravnu vody v Plavu, která zásobuje Jihočeský kraj, v poslední době jede na poloviční výkon své kapacity. Ale je pravda, že velká část kraje je zásobována také bukovskou podzemní vodou, to je taky dobrá zpráva.

Znamená to, že byť moc neprší ani nesněží, tak spodní vody máme stále dost?
Bohužel, blížíme se ke kritické hranici. Voda není doplňována a pokud to bude takto dál, tak budeme muset začít budovat hráze, které budou vodu zadržovat, aby se do krajiny alespoň z těch hrází nějakým způsobem vracela.

Světový den vody:
Na zeměkouli je 1,4 miliardy km2 vodní plochy, ale 97,5 procenta pokrývá slaná voda a jen 0,26 procenta připadá na jezera a řeky.

 Na světě žije přes sedm miliard lidí. Zhruba 18 % populace má obtížný přístup k pitné vodě, kolem 2,6 miliardy lidí  nemá doma kanalizaci. Každý týden na nemoci způsobené nedostatkem pitné vody nebo její závadností umírá 42 tisíc lidí.

 Sucho a nedostatek vody postihly již 17 procent zemí EU a 11 procent jejích obyvatel. Nejvíce se se suchem potýkají v Itálie, Španělsku a Řecku.

 Nižší zásoby podzemní vody na jednoho obyvatele mají v porovnání s ČR v Evropě jen Litva, Belgie, Kypr, Lucembursko a Malta. Podzemní voda je závislá pouze na počasí.

 V Evropě se ustálila spotřeba 150 litrů vody na osobu a den, v Severní Americe na hodnotě 300 litrů na osobu a den.

 Kvalitní pitnou vodou je v České republice zásobováno 87 procent obyvatel, na veřejnou kanalizaci je napojeno 75 procent domácností.

 Od roku 1990 u nás došlo ke snížení spotřeby vody v zemědělství o 88 %, v průmyslu o 47 %, v energetice o 49 % a u rozvodů ve veřejných vodovodech o 35 %. Průměrná denní spotřeba na jednoho občana tak v domácnostech klesla na 109 litrů.

 

Dalo by se předpovědět, že pokud bychom nic neudělali, že voda dojde?
To si netroufnu odhadovat, myslím, že u nás zatím není situace tak zlá, protože ještě stále nějaké zdroje máme, i když všechna voda od nás odtéká a žádná k nám nepřitéká. Tak kriticky na tom nejsme, ale budeme se muset i nadále omezovat.

Stane se podle vás voda opravdu důvodem k válce?
Podle mne je to docela reálné, protože i různí hydrologové říkají, že pokud bude třetí světová válka nebo nějaký velký konflikt, tak to bude o energii nebo vodu. To je možné.

Budeme vodu vyrábět?
Vyrobit ji není problém, vodík a kyslík reagují za vzniku vody, ale z čeho ten vodík budeme vyrábět? Jsou technologie, které umožňují vyrobit pitnou vodu z mořské slané, ale je to velmi drahé. Pak také existují technologie, které umí recyklovat odpadní vodu. Ty se například používají v kosmických stanicích, ale jsou i oblasti ve světě, kde odpadní vodu vyčistí a jde zpátky do vodovodní sítě. U nás na tom zatím nejsme tak, abychom to museli dělat. Alespoň ale máme malé domovní membránové čističky, které vodu upraví tak, že ji lidé mohou použít třeba do bazénu. Tím se zase ušetří.

Vzpomínal jste na krásné časy bechyňské plovárny na Lužnici, která zanikla, když se řeka stala stokou. Koupete se dnes v jihočeských řekách?
Koupu, už zase ano. Vltava i Lužnice s Nežárkou jsou řeky, v nich se lze koupat.