Sobota se v Táboře zacílila na zvířata. Zatímco ve školním statku v Měšicích měli svůj den zemědělci, v botanické zahradě se konal Den zvířat. Rostliny tak šly v tento den stranou a zájem rodičů s dětmi se upínal na nové „exponáty“: králíky, tele, sele nebo na odchyt ptáků do sítí.

„Odchyt do sítí je nejčastější metodou, která se k odchytu a kroužkování ptáků používá,“ řekl v rámci své přednášky ornitolog Petr Obluk. Skupinky lidí pak vodil k sítím a ukazoval, jak takové kroužkování probíhá. Ne vždy se však v síti opeřenec zachytil. „Ráno jsme v nich ale měli například kosa, sýkorky nebo červenku,“ dodal Obluk.

V zahradě čekalo na děti několik stanovišť, kde podle ptačího brka či stop zkoušely uhádnout, komu patří. Především rodiče se pak pustili do výroby budek a krmítek.
„Přišli jsme kvůli dětem, zvířátka je vždycky lákají. Byli jsme tu i loni a bylo to moc fajn, proto jsme přišli letos znovu,“ řekla maminka dvou synů Martina Kubíková z Tábora. Její dvouletý Míša se například nezaleknul ani telete, jež mu olizovalo ruku, nebo pěkně macatého králíka.

Zahrada se k mezinárodní akci připojila potřetí a jejího šéfa Radoslava Kacerovského potěšilo, že je o ni mezi občany zájem. „Vidím tu i několik lidí, kteří tu byli i loni, z toho máme pochopitelně radost.“ Při prvním ročníku zavítalo do zahrady 450 lidí. Zvířata na tento den propůjčili soukromí chovatelé i školní statek.

Letos už zahrada žádnou podobnou tematickou akci nestihne, přesto nabídne důvod, proč do zahrady ještě přijít.
„Zhruba za dva týdny zprovozníme nové akvárium, v němž poplave hejno o padesáti kusech neonek, to bude efektní,“ láká Kacerovský. Pořízení nového akvária podpořil i městský grant ve výši 60 tisíc korun. Zbytek do 87 tisíc uhradili sponzoři a zemědělská škola.

Den zvířat

Připadá na 4. října, kdy se v roce 1182 narodil svatý František z Assisi. Tento patron františkánů, chudých, kupců, krejčích i soukeníků a tkalců byl i ochráncem životního prostředí. Původním jménem byl Jan, ale pro jeho dobrou znalost francouzštiny ho otec v dětství nazýval Francesco, což znamená Francouzek. Prožil bouřlivé mládí, ale v 25 letech se zřekl světských radovánek a žil jako potulný žebravý mnich. Zemřel v roce 1226 a o dva roky později byl svatořečen.