Největší pozornost na sebe sedmitunový sloup upoutal ve chvíli, kdy ho jeřáb začal zvedat. „Na akci jsme se připravovali zhruba týden. Abychom pískovec neporušili, museli jsme pod sloup dostat nosnou ocelovou konstrukci a kolem nainstalovat dřevěné výztuhy," vysvětlil postup Jan Pelikán, stavbyvedoucí firmy K – Building.

Celý proces odstartoval krátce před devátou hodinou. Asi dvacet minut trvalo, než stavbaři udělali všechna nutná opatření, aby sloup mohl zvednout jeřáb. Podle Jana Pelikána byl právě tento krok nejtěžší. Po několika minutách už ale sloup, na němž jsou vyobrazeny čtyři hlavičky symbolizující slunečno, vítr, déšť a jarní vánek, seděl na korbě nákladního auta.

Cestoval půl hodiny

„Jsou šikovní. Já bych se bál, že se někde něco uvolní. Bylo vidět, že vědí, na co sáhnout," hodnotil kladně postup šestapadesátiletý Bohumil Pekař z Tábora, který šel kolem Husova parku náhodou. „O stěhování jsem předem nevěděl. Prostě jsem jen byl ve správný čas na správném místě," dodal.

Po půl desáté se sloup vydal na 650 metrů dlouhou cestu na Křižíkovo náměstí. Přes ulici 9. května ji zdolal za půl hodiny. I zde se zastavovali lidé, kteří pozorovali, zda se stavbaři za pomoci jeřábu zvládnou usadit sloup na předem vybetonovaný podstavec. Nakonec se dílo podařilo zdárně dokončit.

Takzvaný povětrnostní sloup nechali v roce 1908 postavit táborští turisté. O rok později už stál na v parku před dnešní zemědělskou školou. Jeho podobu navrhl táborský rodák profesor Suchomel. Na sloupu byl nainstalován teploměr a lihový přístroj, který zaznamenával změny tlaku na otáčejícím se válci. Než začal pravidelně vysílat rozhlas, lidé přístroje využíval.

V červenci 1937 musel být sloup v důsledku rozhodnutí městského úřadu přemístěn. Před školou měl vyrůst pomník Antonína Švehly. V roce 2000 akademický sochař Václav Dušek sloup zrestauroval.