Bez másla ne

Ještě před pár týdny stálo 250 gramů másla v průměru pod 25 korun, dnes za stejné množství platí hospodyňky kolem 35 korun. Během měsíce cena vzrostla o 40 procent. Nárůst cen mléka, hlavní suroviny pro jeho výrobu, přitom není tak markantní. Zdražení pochoutky na rohlík udávají marže obchodníků.

„Samozřejmě, že mi zvyšování cen vadí. Pořád chtějí srovnávat jenom ceny, ale o platech nikdo nemluví, průměrný plat je jedenadvacet tisíc, ale kdo je má? A platy v zahraničí jsou ještě několikanásobně vyšší,“ rozzlobil se Josef Novotný z Tábora.

Jeho rodina doma v průměru spotřebuje dvě kostky másla měsíčně, protože při vaření používá i jiné suroviny. Máslo chápe ale jako nezastupitelné. „Vařím většinou podle kuchařek, a když je tam máslo předepsané, tak ho tam dám. A posolený chleba s máslem se také dá těžko něčím nahradit. Zatím mě to tak nestresuje, abych ho kvůli ceně vyškrtl, ale zdražení je opravdu hodně velké,“ dodal.

„Vždy nepoužíváme pouze máslo, kupujeme také rostlinné tuky. Pravé máslo používáme na rohlík, do pomazánek nebo na kuře a omáčky. Obvyklou spotřebu jsme zatím neomezili, ale určitě jsou rostoucí ceny nepříjemné,“ míní také Marie Jelínková z Jetětic.

Koncový spotřebitel si své dvě kostky másla měsíčně zřejmě koupí i po zdražení, ale zvyšující se cena komodity má i širší dopad. Máslo používají jako vstupní surovinu často třeba cukráři.

„Jeho ceny nás trápí jako každého, protože šla strašně nahoru. Ať jsme chtěli nebo ne, i jsme museli zdražit, protože do výrobků másla používá hodně. Každý má hrůzu z toho, co bude po novém roce, kdy se ještě zdraží energie nebo třeba daň z přidané hodnoty,“ naznačila majitelka vožické cukrárny Jana Vaňková.

Menší vliv má zvýšená cena másla na veřejné stravování. V běžných jídlech k obědu není hlavní surovinou.

„U nás trvá delší dobu, než se zvýšená cena jedné vstupní suroviny projeví na ceně jídel. Další surovina zase bývá o něco levnější,“ vysvětlil majitel táborské veřejné jídelny Antonín Dusík.

Panika na trhu

„V jižních Čechách se mléko zdražilo jen mírně, asi o čtyřicet haléřů. Vysoké ceny másla jsou vyvolány panikou na trhu, protože sousední Německo již zdražilo a naše ceny jsou srovnatelné s těmi německými. To, že máme rozdílné platy a jiné cenové hladiny, již nikoho nezajímá. Každý se snaží vydělat, a toho využívají i obchodníci při stanovování s vých marží,“ vysvětluje Ladislav Samec.

Obává se, že ceny, které jednou vyletí nahoru, se jen těžko budou vracet na původní hodnotu. „To s sebou přinese i zdražování u dodavatelů do zemědělství, tedy strojů, chemie a podobně,“ upřesnil včera Samec.

Zaráží ho, že se nad vývojem cen nikdo nepozastavuje. „Cena mouky na jeden pecen chleba se rovná dvěma korunám a šedesáti haléřům, u jednoho rohlíku se počítá na desetihaléře,“ uvedl s odkazem na listopadovou akci Agrární komory ČR.

Mluví se až o milionu letáků, které komora vydá. Mimo jiné na něm bude uveden vývoj cen některých výrobku, a to od jejich výroby až do košíku nakupujícího.