Letní prázdniny začaly a to pro zemědělce znamená jediné – přichází období žní. Zatímco se loňský rok opravdu mimořádně vydařil, letos zemědělci očekávají spíš průměrné výnosy.

To potvrzuje i Vlastimil Procházka, předseda Zemědělského družstva v Opařanech. „Letos bylo hodně sucho a i když občas zapršelo, nestačilo to. Na úrodě se to nejspíš negativně podepíše, zejména na jarních plodinách. Výnos z ozimého obilí bude ale asi průměrný," odhaduje své šance.
Každoroční sklízení ovlivňuje nejen počasí, ale také nadmořská výška. Proto v Opařanech už zemědělci týden sklízejí, zatímco ve Smilových Horách se na žně teprve připravují.

Ideální počasí: Studený máj, v stodole ráj. Z tohoto starého českého přísloví vycházejí zemědělci dodnes. Pro kvalitní úrodu jsou nejpodstatnější měsíce květen a červen. Květen by měl být spíš chladnější a vlhký, aby měla půda dostatek vláhy. Letošní červnová vedra také nejsou příliš příznivá, mohla předčasně ukončit růst obilí. O žních musí naopak být teplo, sucho a slunečno, bez bouřek a krup.

„My sídlíme ve výšce 650 metrů nad mořem, takže se žněmi začínáme poměrně pozdě, koncem července až začátkem srpna. To sklidíme řepku a po ní přijde na řadu obilí," vysvětluje předseda a agronom družstva ve Smilových Horách Miroslav Mrázek.
Podle ředitele Agrární komory v Táboře Martina Habarta zemědělci stále pěstují nejvíce obilovin, zejména pšenice. Družstvo v Dolních Hořicích je toho příkladem. Tady pěstují nejvíce kukuřice, a to na 600 hektarech. Pšenice je se svými 350 hektary plochy na druhém místě a tritikále (kříženec pšenice a žita) naseli na 300 hektarech. Na stejné ploše roste i řepka, která je pro zemědělce finančně nejvýnosnější. 

Do polí vjedou v Dolních Hořicích co nevidět. Nejprve sklidí ječmen ozimý, potom řepku, pšenici a nakonec tritikále. Tradičně nejdéle zůstává na polích kukuřice.
I v Hořicích byl loňský rok abnormálně úspěšný. „Pšenice jsme sklidili 8,6 tuny na hektar, ječmene sedm tun, tritikále šest tun, řepky 4,6 tuny a kukuřice 50 tun na hektar," představil výnosy družstva agronom Vlastimil Šíma.

Zemědělská kalkulačka:Výkupci nabízejí za jednu tunu pšenice kolem čtyř tisíc korun. V Dolních Hořicích ji zemědělci pěstují na 350 hektarech. Loni z jednoho hektaru sklidili 8,6 tuny pšenice. To znamená, že celkově sklidili 3010 tun pšenice. Pokud by ji všechnu prodali, roční obrat by byl přes 12 milionů korun.


Po sklizni nabízejí zemědělci úrodu k odkoupení a pokud se ji podaří výhodně prodat, mohou si vydělat za jeden druh plodiny i několik milionů korun (viz infobox).
Většina z výdělku ale putuje na provozní náklady. Zaplatí se jím osiva, hnojiva, chemie, přípravky na ochranu rostlin, náhradní díly k zemědělské technice, ale také nájem a platy zaměstnanců.
Právě jejich nasazení a obětavost jsou při sklizni důležitou složkou úspěchu. „Kombajny vyjíždějí tak kolem desáté až jedenácté dopoledne, kdy padá rosa, a pokračují až třeba do dvou hodin do rána, a to nejen v klimatizovaných strojích, ale i v těch starých bez klimatizace, kde může být až padesátistupňové horko. Také posklizňová linka pracuje nonstop," přibližuje práci svých zaměstnanců Vlastimil Šíma.

Letošní rok byl podle něj pro úrodu příznivý. „Pokud nepřijdou nějaké extrémní bouřky a kroupy a ani vedra úrodě neublíží, výnos by mohl být slušný. Určitě se ale nevyrovná tomu loňskému," shoduje se s Vlastimilem Procházkou z Opařan.
Zemědělci proto teď bedlivě sledují předpověď meteorologů na další dny. Pokud bude převládat teplé suché počasí, mají napůl vyhráno. 

Autor: Kateřina Šímová