Je parné čtvrteční dopoledne, když do Smyslova přijedou dva stromolezci s evropskými certifikáty v kapse, aby stromu ulehčili od spletenců hustých větví. Kamil Imríšek a Jakub Hostek postupně odstranili suché a slabé větve.

Vysoká košatá lípa, která je nejmohutnější dřevinou v okolí, má i zajímavý osud, jenž naznačila Eva Mačurová.

„Strom má prorostlé kořeny mezi kameny, roste vlastně ze sklepa, který je zbytkem po původním zemědělském stavení a zároveň pod ním procházela chodba. Údajně vedla z Tábora přes tento statek, horní tvrz číslo popisné 1 a hospodu až do Chýnova, kde měla ústit vedle pivovaru a zámku. Podle starých vypravěčů sloužila během husitství v době ohrožení pro lidi z Tábora i Chýnova," zasvěcuje nás do situace před několika staletími členka občanského sdružení Pro rodinu, tradici a budoucnost, které se věnuje záchraně krajiny a zrekultivovalo lom na Svaté Anně.

V případě smyslovské lípy využili projekt Zdravé stromy pro zítřek. Ten funguje od roku 2009 pod hlavičkou Nadace Partnerství, Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu a Mendelovy univerzity v Brně. Do výběru sponzorsky ošetřených stromů se letos dostala i lípa Novákových. Projekt financují Lesy ČR.

Dodnes je ve sklípku Novákových znát vstup do úzké chodby, údajně byla jen metr vysoká, takže se člověk musel hodně skrčit nebo nejlépe se plazit. Dávno je ale zazděný, což znamená, že do Tábora ani do Chýnova už podzemní chodbou nikdo neprchne, ale ani ji už neprozkoumá.

Jako připomínka doby, kdy Tábor obývali Husovi následovníci, nad ní roste lípa již si obyvatelé Smyslova vysadili pro ochranu rodiny. Kdo ji porazí, sešle na něj smůlu. Už 150 let má tato pověra své kouzlo.

„Když tady stavěli ten dům, tak lidi ze vsi jim sem chodili pomáhat a chodil i můj bratr, který už nežije. Jednou na tu chodbu narazili, brácha jí prolézal a dostal se docela daleko, určitě sto metrů. Ale pak mu řekli, ať raději vyleze, že by tam nemusel být vzduch," vzpomíná Božej Novák, jehož otec dům v roce 1938 koupil a nyní tu žije se synem.