Ubytování, pohostinství, cestovní ruch, zemědělství, stavebnictví nebo doprava. To jsou obory, které v současné chvíli nejvíce krotí počty nezaměstnaných. Přidat je možné i ekonomické oživení, které je na trhu práce patrné již delší dobu.

Výsledkem je meziměsíční pokles počtu nezaměstnaných v okrese o 363 lidí na současných 4215 hlášených u úřadu práce. „Jakkoliv se číslo může zdát vysoké, je ve srovnatelném období nejnižší za posledních šest let," porovnává údaje ředitel úřadu Pavel Kaczor. Trh práce se tak pomalu vrací do předkrizového období roku 2008. Velmi nadějně totiž zní i počet volných míst, kterých úřad nabízí 753, přičemž ke konci dubna jich bylo 709. I v tomto případě jde podle Pavla Kaczora o šestiletý rekord.

Pořadí nejlepších:Žebříček mikroregionů z pohledu míry nezaměstnanosti:
od nejnižší po nejvyšší
1. Bechyňsko
2. Mladovožicko
3. Jistebnicko
4. Soběslavsko
5. Chýnovsko
6. Táborsko
7. Veselsko (6,8%)
Okres Tábor  6,2%

Na neuspokojivou míru nezaměstnanosti si při nedávné návštěvě prezidenta Zemana Veselí nad Lužnicí postěžoval Petr Hynek. Od hejtmana Jiřího Zimoly dostal informaci, že ve Veselí plánují novou průmyslovou zónu, která má přilákat další zaměstnavatele. „Jsme ale ještě na úplném počátku a není tedy jasné, zda se záměr podaří, byť to není záměr špatný," řekl o společné iniciativě s CzechInvestem starosta Ladislav Sýkora.
Celý okres vykazuje nezaměstnanost 6,2 %, což je mírně pod republikovým průměrem, který je 6,4 procenta. 
Z toho je patrné, že ani Veselí si nestojí tak špatně. 

„Neřekl bych, že jsme na tom nejhůř v celém Jihočeském kraji. Máme tady firmy, které nemohou sehnat nové pracovníky. Pochopitelně nezaměstnanost tu je, ale například ani nejsme na seznamu hospodářsky slabých oblastí. Takže se nedomnívá, že by situace u nás byla kritická," reaguje starosta Sýkora na vystoupení někdejšího svého předchůdce Petra Hynka.
S jeho názorem souhlasí i Pavel Kaczor, ani on nevidí stav lidí bez práce na Veselsku za dramatický, byť se lehce dostal nad celorepublikový průměr a v okrese je na tom z mikroregionů nejhůř. V porovnání s Táborskem, k němuž patří i Planá a Sezimovo Ústí, ale jen o tři desetiny procentního bodu.

A co stojí za úspěchem Bechyňska? „Jsou to zdejší firmy Laufen, který se v poslední době hodně rozjel, a také Micro – Epsilon, jenž po letech dělá výraznější nábory nových zaměstnanců," naznačil Pavel Kaczor.
Z pohledu kraje se ale okresu nedaří. Hůř je na tom o 1,4 procenta, když kraj vykazuje míru nezaměstnanosti 4,8 procenta. Ve seznamu bývalých okresních měst je Tábor na předposledním místě. Nejhorší je Český Krumlov se sedmi procenty. Na opačné straně jsou Prachatice s 3,4 procenta, následované Pískem.

„Důvodem nepříznivé pozice je především fakt, že regionu se doposud nepodařilo úplně se vypořádat s odchodem armády, která se tradičně na zdejší zaměstnanosti významně podílela. Přitom geografické umístění Tábora je více než atraktivní - návaznost na D3 i železniční koridor. Pokud budeme mít potenciálním investorům na Táborsku co nabídnout i z pohledu pozemků v průmyslové zóně, pak jsem přesvědčen, že Tábor má na to být alespoň průměrným regionem i z pohledu kraje," hodnotí Pavel Kaczor.

Příznivěji se jeví situace ve specifických skupinách, které jsou na trhu znevýhodněny, těmi jsou například absolventi, zdravotně postižení, maminky po rodičovské nebo lidé nad 50 let. Tak například absolventů nyní ÚP registruje pouze 210 (tedy jen 5 % z celkového počtu evidovaných), přitom před zhruba 15 lety tvořili více než třetinu všech evidovaných. Jak říká ředitel úřadu, firmy postupně samy přicházejí i na to, že lidé ze všech těchto skupin jim mohou být stejně přínosní jako všichni ostatní. „Jde spíše o to překonat určitě předsudky, které u řady zaměstnavatelů stále existují. Naštěstí i v tomto ohledu se situace postupně zlepšuje," těší Pavla Kaczora.