Ministerstvem vnitra pověřené správkyni Miroslavě Vondráčkové v Zadní Stříteži skončila čtyřměsíční mise. Po tuto dobu, kdy jednatřicet občanů obce nemělo své zastupitele, obec vedla. Nyní ji předala v lednových volbách zvolenému sboru: s milionem na účtu, s klíči a razítky. Ale sboru bez starosty. Ani jeden z pěti zastupitelů se funkce dobrovolně ujmout nechtěl.

V hustém vzduchu malé místnosti visela dvě jména: nejmladšího Radima Kubálka (40) a nejstaršího (63) Josefa Veseckého, který o jeden hlas volby vyhrál.
„To jen proto, že jsem dal hlas i sám sobě, to každý neudělal, a proto jsem měl nejvíc hlasů," vyčítá si, protože tím se stal očekávaným starostou.

Jenže ani jeden z kandidátů na návrh nekývl. Důvodem byly zaměstnání u mladšího a výpočetní technika u staršího. Počítače z postu starosty udělaly takového strašáka, že na tuto funkci ve vesnici rezignovali a raději si jeho povinnosti rozdělili mezi dva místostarosty.

Když se totiž mluvilo o tom, že někdo musí neexistujícího starostu alespoň zastupovat, Jana Ivasčenková (53) pomyslně bouchla do stolu. „To je ode zdi ke zdi, to nic neřeší," zhodnotila situaci. To už jí bylo jasné, že když před volbami ve vesnici iniciovala k sestavení kandidátky, iniciativa se teď očekává i od ní.  „Tak dobrá, ale teď koukejte ještě někdo, ať nejdeme pod Pojbuky," vyzývala, aby se někdo z mužů chopil druhého místostarostenského postu.

Když vítěz voleb kategoricky odmítl, navrhla Jana Ivasčenková Radima Kubálka. Se slovy, "tak já to zkusím, ať se to hne," vpodstatě ukončil dohady a mohlo se hlasovat. Každý místostarosta dostal podporu od čtyři zbývajících kolegů.

„Tento stav může trvat i celé funkční období," potvrdil Adam Furek z ministerstva vnitra, že zákon nenařizuje, aby každá obec měla starostu. Zvolit si ho ale mohou kdykoli v průběhu čtyř let.