VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé z Ústí si pochutnávali na slanečcích

Táborsko - Cestou historie.

15.3.2010
SDÍLEJ:

Sezimovo Ústí bylo kdysi největším městem jižních Čech, které svou rozlohou překonalo dokonce i České Budějovice. Až do začátku husitského reformního hnutí zaujalo úlohu hospodářského střediska kraje.Foto: Deník/ Alena Šatrová

Až do začátku husitského reformního hnutí zaujalo Ústí úlohu hospodářského střediska kraje, těžícího především z polohy na řece a na zemské stezce.
V jeho hradbách se soustřeďovala živá řemeslná výroba, z níž vedle ševcovství a soukenictví proslulo zvláště hrnčířství, jež svou produkcí zásobovalo hlavně na přelomu 14. a 15. století širokou oblast jižních Čech.

Přestože město Ústí bylo kdysi největším městem jižních Čech, které svou rozlohou překonalo dokonce i České Budějovice, nemělo zřejmě na počátku své existence vyhraněnou ekonomickou specializaci.

Objevem drahých kovů před rokem 1272 jistě ožilo novým ruchem a uvítalo ve svých zdech horníky z Jihlavy a patrně též z dalších německých oblastí. Jakmile těžba opadla, nejspíše již na počátku 14. století, horní nákladníci si hledali zaměstnání jinde.

Z Ústí odcházeli také řemeslníci a jiní měšťané, zvláště Němci, což však nemuselo být příznakem hospodářské stagnace. Nové zdroje obživy si ústečtí usedlíci hledali především v soukenické výrobě a v jiných řemeslných odvětvích, pro něž největší tržní středisko kraje mohlo nalézt stálý odbyt.

Devatero řemesel

Vedle běžných potravinářských, textilních, dřevařských a kovozpracujících živností a industrií tu písemné i archeologické prameny dosvědčují činnost méně obvyklých profesí, jakou vykonávali např. řezbáři kostí, pasíři či zlatníci.

Nejméně 27 zaměstnání a povolání se již porůznu podařilo zachytit. Největší vliv zde mělo dozajista soukenictví, dále pak hrnčířství, kovářství, ševcovství, z potravinářských řemesel řeznictví, pekařství a mlynářství.

Dobře se v Ústí vedlo i kupcům a kramářům, kteří na místní trhy dováželi také různé zboží cizokrajného původu, a to zvláště sůl, slanečky, poživatiny včetně koření, ovoce a vína.

Více než víno se však pilo pivo, které se podomácku vařilo ve větších měšťanských domech.

Sůl se do města přivážela z Budějovic a Třeboně, nelze dokonce vyloučit, že v Ústí byla i zvláštní solnice. Výroba se orientovala na odbyt v rámci regionálního trhu a pouze soukenická produkce byla určena i pro vzdálenější trhy, snad až rakouské.

Měšťané i vrchnost těžili z tranzitního obchodu na cestě z Prahy do Rakous (clo, mýtné), z dovozu a rozprodeje slanečků i z výnosů místního tržiště (krámce soukenické a ševcovské, pekařské a masné), kde se pořádaly pravidelné týdenní trhy a dva trhy výroční.

Pokud můžeme sledovat podobu, stavební vybavení a život města, jsme vedle písemných zpráv odkázáni na výsledky archeologického výzkumu, jemuž se před sto lety věnoval místní řídící učitel a amatérský archeolog Josef Švehla (1861-1934). Do seznamu vlastivědných badatelů Táborska se zapsal výzkumy proslulých míst husitské historie - Kozího hrádku a zaniklého Sezimova Ústí.

V nové zástavbě, která od 19. století vyrůstala na místě starého městského jádra a překryla a smazala stopy původního urbanistického členění předhusitského města Ústí, se mu podařilo lokalizovat kostel, sondovat na městišti kláštera, objevil patrně správnou polohu špitálu, zjistil i výstavnější usedlosti bohatých měšťanů, zatímco jeho umístění domů ústeckých pánů budí pochybnosti.

Oheň za patami

Přinesl však řadu důležitých poznatků o detailech vybavení prostých měšťanských domů a jejich nejbližšího hospodářského zázemí.
Do naší doby zůstalo nezastavěné pouze předměstí za řekou. Jak jeho název – Nové město – tak i rozsah naznačují, že bylo významnou složkou města, ne-li přímo čtvrtí s určitým právním postavením.

Situace, nenarušená pozdějšími stavebními zásahy, dovolila poznat celé prostředí v poměrně velké úplnosti. Z historického a archeologického hlediska je zvláště důležité, že se zde vývoj uzavřel ke známému datu ve vrcholném středověku – k březnu roku 1420, kdy se táborští hejtmané rozhodli vyklidit Ústí, a aby se nestalo opěrným bodem nepřátelského vojska, nařídili je spálit a pobořit.


Miloš Roháček

15.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby. Ilustrační foto.

Studenti budou volit prezidenta podruhé. V prvním kole zvolili Drahoše

Videosouhrn Deníku – pondělí 15. ledna 2018

Vylovení, odbahnění, vysušení a 4,3 promile v krvi: podívejte se na videa dne

Již nejsou mezi námi

Táborsko - Přinášíme přehled posledních rozloučení v okrese.

Futsalisté Virtualu položili na lopatky Grafiko a jdou na druhé místo

Sezimovo Ústí – Noris reklama-okresní přebor futsalistů má za sebou zápasy 7. kola.

OBRAZEM: Dvakrát hořelo, škody jdou do stovek tisíc

Jindřichohradecko - V noci na pondělí vypukl požár zahradního domku ve Starém Městě pod Landštejnem a v pondělí ráno hořelo stavení v Pleších.

Zloděj kradl ve sklepě

Tábor - Nepříjemné překvapení čekalo na majitele dvou sklepů v jednom z domů v Kamarýtově ulici v Táboře.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>