Fotky v představiteli malého hrdiny, který pochází z Českého Krumlova, prý vyvolávají nostalgické pocity. „Když je vidím, stýská se mi po štábu. Byli jsme všichni spolu, když se to fotilo,“ říká Petr Kotlár. Samotné natáčení mu už tolik nechybí. „Fotky se mi ale moc líbí,“ usmívá se. Jeho nejoblíbenější je snímek z natáčení scény s dětmi ze sirotčince, kde stojí uprostřed se založenýma rukama.

Fotograf Jan Dobrovský byl přítomen po celou dobu natáčení ve štábu Nabarveného ptáčete. Jaké fotografie pořídil, si prohlédnete v kavárně Českého rozhlasu České Budějovice.
Natáčení Nabarveného ptáčete na fotografiích. V Budějovicích probíhá výstava

Na vernisáži k výstavě, si ho lidé fotili, někteří s ním prohodili pár slov. Najednou ho všichni znají. „Hlavně u nás v Krumlově. Zdraví mě, fotí se se mnou, ví, jak se jmenuji, chodí dokonce do naší hospody, že chtějí něco podepsat,“ vypráví chlapec. Jestli to je příjemné, nebo spíš otrava, si není jistý. „Jak kdy, jsem za to rád, ale někdy je toho moc,“ přiznává. Po natáčení se chlapci podle jeho slov podařilo vrátit zpět do běžného života. „Akorát si mě fotí lidi,“ dodává stydlivě.

Gondoly v Benátkách

Na příhody z natáčení vzpomíná. „Třeba jednou jsme šli ráno na plac. Někdo varoval, že brzy zaleze sluníčko. Tak jsme zapnuli kameru, měli jsme všechno připravený, klapli jsme. A pak jsme čekali pět hodin, než zase vyleze,“ vypráví Petr Kotlár.

S Václavem Marhoulem jel Petr Kotlár s Nabarveným ptáčetem na Mezinárodní filmový festival v Benátkách. Veliký zážitek byl pro chlapce příjezd na červený koberec gondolou. „Jezdili jsme tam loďkami, bylo to hustý,“ oceňuje. Město se mu také líbilo, i když byl pobyt dlouhý. „Bylo to tam dobrý, akorát se prošlo jednou dvakrát a už nebylo co dělat,“ myslí si Petr Kotlár.

Další natáčení? Muselo by být kratší

Po zkušenostech s filmem by se prý dalšímu natáčení nebránil. Muselo by být ale kratší. „Kdyby to byl seriál nebo by se točilo třeba dva měsíce, tak bych do toho klidně šel. Kdyby se zase točilo víc než rok, tak už ne,“ uvažuje.

Film Nabarvené ptáče.
Úspěch českých snímků. V užší nominaci na Oscary jsou Nabarvené ptáče i Dcera

V jednom z předchozích rozhovorů pro Deník uvedl, že má rád parkour. To platí prý pořád. Přes překážky skáče s kamarády. „Chodíme si zaskákat ven. Učíme se to sami a pomáháme si. V Českých Budějovicích se dá skákat v hale, ale u nás v Českém Krumlově ta možnost není,“ přibližuje svůj koníček. Jednou spadl, tak je opatrnější. Ve škole se věnuje ještě pohybovým cvičením a sportovním kolektivním hrám. „Chodím tam každé úterý a trénujeme,“ vypráví. Kromě toho také rád kreslí nebo hraje fotbal.