Desítky let ideální soužití. Jako jedna velká rodina, míní o vztazích mezi obyvateli bytovky v Opařanech důchodce Jiří Mrzena.

Ty však dostaly v posledních několika měsících trhlinu. Jablkem sváru se staly čtyři stříbrné smrky mezi bytovkou a silnicí.
Redakci kontaktoval Karel Sadil, kterému se nelíbilo, že by se smrky měly pokácet. I když v domě nebydlí on, ale jeho sestra, nesouhlasí s argumenty pro likvidaci více než čtyřicetiletých stromů. „Prý jsou kořeny pod barákem,“ zpochybňuje důvody kácení.

S likvidací stromů vysazených v roce 1969 nesouhlasí ani Jiří Pětivlas. Stejně jako další tři majitelé bytů. „Byla by jich škoda, jsou zdravé a ničemu neškodí. Naopak, zamezují hluku a prašnosti od pár metrů vzdálené silnice. Odbornému posudku nevěřím,“ kategoricky odmítl možnost, že by vzrostlé stromy mohly nějak škodit.

To, že široké a rozvětvené kořeny krajního stromu sahají nejen k domu, ale i pod něj, se poprvé přesvědčil až při návštěvě Deníku.
Přesto se mu nelíbí aktivita ředitele školy, radního a zároveň majitele jednoho z bytů, v němž nebydlí, Jiřího Kravara, který obcházel byty kvůli podpisům pod žádost o pokácení.

Jiří Kravar, předseda společenství vlastníků bytových jednotek, má pro žádost na obecní úřad o pokácení jednoduché vysvětlení.
„Do domu byl investován víc než milion na fasádu a okna. Fasáda už od země začíná zelenat a stromy brání jejímu provzdušnění. Byla by škoda, kdyby taková investice přišla vniveč,“ argumentoval.

Za pravdu mu svým odborným posudkem dala i firma, na kterou se za obecní úřad obrátil Vladimír Adam. I když posudek zněl jednoznačně ve prospěch zdraví všech stromů, doporučil Petr Fuka z firmy Arbres stromy pokácet. „Důvodem pro odstranění je především silné zastínění obytných místností a skutečnost, že dochází k poškozování základů domů jejich kořeny a poškozování fasády vlivem dlouhodobého zastínění.“
Zároveň doporučil kácení stromů rozložit do dvou etap. Tento rok by byly pokáceny dva stromy a příští rok další dva zbývající, pařezy odfrézovány a na jejich místo provedena náhradní výsadba.

Nespokojení nájemníci, kteří s takovým posudkem nesouhlasí, se odvolali. Odvolací řízení běží do 14. dubna. Pokácet stromy šlo však jen do 31. března. Další možnost se otevře až 1. listopadu.

Pavlína Macelová

Ochránci stromů někdynevidí za svůj práh. Kolik už bitev se vedlo za záchranu stromů. Některé odůvodněně a naštěstí končily i vítězným hurá. Vždyť komu se líbí, když nově budované silnice ukrajují z krajiny a kácí kolem sebe stromy hlava nehlava. Komu jde pod nos, když má příroda ustoupit betonu a asfaltu. Tady skutečně vidím prostor pro občanskou iniciativu, která donutí investory přemýšlet o nových variantách realizace svých plánů s cílem smíru obou stran. Znám i případ rodiny, která se o jeden strom málem pobila, a to jen proto, že jednomu vadil v cestě a byl líný udělat tři kroky navíc. Pamatuji ale i trampoty ženy z Tábora, které veřejné stromy několik let bránily v přístupu sluníčka a světla do bytu, takže trpělo její zdraví. S pokácením narazila na odpor sousedů. Ale tady už smysl záchrany stromu vidět přestávám. Přece nemůžeme nadřadit dřevinu před zdravím nebo bezpečností člověka. I když mám stromy ráda. alena.satrova@denik.cz