Již v roce 2010 tehdejší místostarosta Jiří Bartáček ujišťoval znepokojené občany, že práce na přestavbě kasáren Jana Žižky pokračují. Byť se za plotem nic neděje. Byly dva roky po pronajmutí areálu sdružení Mane Holding a AZ Bydlení, které jako vítěz soutěže má pod hlavičkou firmy Dvorce Tábor bývalá vojenská kasárna do roku 2016 přeměnit v novou moderní čtvrť Dvorce. Zhruba za miliardu.

Uběhly další tři roky a v areálu je opět zneklidňující ticho. „Máme ale za sebou dekontaminaci celého území, demolice budov a areál je částečně zasíťován. Proinvestovali jsme zhruba sto milionů korun," říká za AZ Bydlení Jiří Jeníček.
Uprostřed areálu stojí jeden obydlený dům. Již rok a další nikde. Za pět let jeden dům, přitom osm let mělo dle smlouvy stačit na vybudování celé čtvrti nejen se stovkami bytů, ale i obchody, chodníky, zelení, kinem.
„Investor dosud nepožádal o schválení regulačního plánu," vysvětluje již dlouho jednou větou a pokrčením ramen místostarosta Emil Nývlt, kterému přísluší správa majetku města. Areál bývalých kasáren do něj stále ještě patří. 

Regulační plán chtěl mít investor již v březnu 2010. Stále chybí, protože v cestě podle Jiřího Jeníčka stojí ministerstvo spravedlnosti, které v areálu vlastní dvě budovy včetně pozemků. Chtělo z nich okresní soud, z plánu ale sešlo.
„Podmínky plánu máme zkonzultovány se všemi sousedy, včetně obrany. Chybí jen spravedlnost, která se staví tak, že nemá odsouhlasený strategický plán, co s pozemky, proto nám nedává žádné stanovisko k regulačnímu plánu," vysvětluje Jeníček. 

Obyvatele jediného domu, kteří tak bydlí na staveništi, byť stavební stroje celou dobu mlčí, má v hrsti ministerstvo spravedlnosti. Svoje bývalé vojenské budovy už nepřemění v soud, ale chce je dát k dispozici novému majiteli. 
„Přišli s tím, že demolování a kultivování je pro ně náročné a v rozpočtu na to nebudou mít peníze. Takže zvažují variantu prodeje, proto nám nechtějí dát žádné své stanovisko k regulačnímu plánu," upřesňuje Jiří Jeníček s tím, že ani neexistuje zákonná lhůta, do kdy by ho státní orgán měl vydat. „Nám se jeví jediná varianta, jak tento stav obejít, a sice jejich území z regulačního plánu vyjmout. Ministerstvu spravedlnosti jsme dali nabídku, že budovy odkoupíme. Jenže podle zákona oni musí vypsat výběrové řízení a my se k němu můžeme přihlásit jen jako jeden ze zájemců. Naší snahou stále zůstává jejich pozemky vykoupit, nebo je zapojit do regulačního plánu. Ale to se nám teď nedaří," vysvětluje.

Život v kasárnách

Dokud zastupitelé firmě neodsouhlasí regulační plán, má areál stále statut kasáren a nic jiného než armádní budovy v něm stát nemůže.
S ohledem na krizi a trh s byty, se investor drží představy 350 bytů. Jak Jiří Jeníček říká, když do kasáren přišli, prodávalo se Táboře 120 nových bytů ročně. „Podle posledních údajů teď jeden za tři měsíce." To znamená, že kupní síla není stejná jako před pěti lety. „Ve smlouvě je pro tento případ uvedeno, že dojde-li ke změně poměru nákupního koše nebo se zásadním způsobem změní politika nákupu bytů v Táboře, může se nám o tu dobu prodloužit termín dokončení," cituje s tím, že ale termín mají možnost odsunout i kvůli náročnější dekontaminaci území.
Jiří Jeníček ale ujišťuje, že nehrozí, aby celý projekt skončil u jediného domu. „To určitě nehrozí, to by byl špatný záměr, takto by to dopadnout nemělo. Požádáme město, aby nám s ministerstvem spravedlnosti pomohlo."

Kulvajtovým by stačilo zbourat garáže 

Manželé Kulvajtovi s Natálkou. Moderně zařízpětipokojový byt ve Dvorcích obývají manželé Aleš a Olga Kulvajtovi s půlroční Natálkou rok. Nastěhovali se sem jako jedni z prvních. Z lokality Cihelna v Čekanicích je přivedla potřeba většího bytu. A našli i příznivé ceny.

Mladí manželé nejdříve bydleli v bytě 2+kk, ovšem s příchodem Natálky začali pomýšlet na komfortnější prostory. V novém si mohli dovolit i pracovnu.
„Tady jsme koupili byt jednou tak velký, ale hlavně za rozumnější cenu než podobný v Čekanicích," potvrzuje osmadvacetiletý otec rodiny, který je vedoucím údržby v plánském masokombinátu.
U obou lokalit – Cihelna i Dvorce – oceňují manželé dostupnost do centra. Z obou směrů k němu je v podstatně stejně daleko. „Sice jsme tady trošku odloučenou lokalitou, ale je tu všechno blízko, obchody i zastávka autobusu. Nepříjemné bylo snad jen to, že nám za celou zimu odklidili sníh asi jen dvakrát, takže s kočárem to moc nešlo," přibližuje život na nové adrese Olga Kulvajtová. Manžel přidává, že oproti Čekanicím tady oceňuje větší klid.

Minusové body dávají okolí dnes jedinému domu. Z oken se dívají na nevkusné garáže. „Okolí zatím není, jaké bychom si představovali, nebo jaké nám bylo slibováno. Ty garáže mají být zbourané, čímž by se nám otevřel park u popraviště a my bychom koukali na zeleň. Taky nám slibovali parkovací dům a komerční objekt typu IGY v Budějovicích," dodávají manželé k plánované podobě Dvorců.
Kulvajtovi si dokáží představit, že by z dokončení projektu sešlo a stál by tu pouze jejich jediný dům. „Asi by mi to nevadilo, ale chtělo by to zbourat ty garáže, aby byt neztrácel na hodnotě. Taky nevíme, jestli nám dodělají ty obchůdky, co mají být dole v domě. Teď se tam nic neděje, vlastně od začátku, co tu bydlíme, se tady nic neděje."
„Mně by to taky ani nevadilo, kdyby udělali alespoň dětské hřiště, tak bychom tu byli spokojení i sami," dodává paní domu s tím, že dispozice bytu jí vyhovuje.

Markovi preferují dostavbu čtvrti

Manželé Markovi s Kubíkem.

Michal a Monika Markovi s dvouapůlletým Kubíkem patří k nejnovějším obyvatelům domu. Na adrese Kpt. Jaroše, v bytu 3+kk bydlí teprve tři měsíce. Třicetiletý Michal pracuje jako mistr v bývalé Elektroisole, jeho manželka Monika (34) je na mateřské.

Než si zdejší byt koupili, bydleli ve Smetanově ulici v Novém Městě.
„To byl ale nájemní byt a my už jsme chtěli do vlastního. Nejdříve jsme hledali v Čekanicích a pak tady, kde jsme byli na návštěvě u známých," uvádí Michal Marek.

Také u tohoto manželského páru hrála při rozhodování velkou roli příznivější cena holobytu, kdy si nový vlastník si sám dovybavuje koupelnu i kuchyni podle svých představ, než v lokalitě Cihelna na druhé straně Tábora.
Při srovnání bydlení ve Smetanově ulici a ve Dvorcích, je podle manželů nutné proti sobě postavit ruch centra proti klidu s bezplatným parkováním přímo u domu, ale zase v nedostavěné a tudíž neobydlené čtvrti.
„K záporům zatím patří okolí domu, až ale ty garáže zbourají, tak to budeme mít blízko do parku, který je za nimi. Jenže letos to prý ještě nebude," poukazuje Michal Marek na stejný detail jako manželé Kulvajtovi.
Spokojená s novým bydlením je i jeho žena Monika.

„Je odtud blízko hřiště i školka, autobus, lékárna, obchody, všechno je v dosahu. V podstatě do centra chodíme jen za kamarády," dodává maminka Kubíka, který teď má na hraní sám pro sebe velký pokojíček plný náklaďáků, traktorů a dalších aut.
Markovi se řadí k těm, kteří fandí dostavbě čtvrti do finální podoby s multikinem, obchody, parkem a dalšími obytnými domy.
„Kdybychom se rozhodovali znovu, tak bychom zase zvolili Dvorce. Jsme tu spokojení," souhlasí oba manželé. „I teplo tu přes zimu bylo. Máme termostaty, můžeme si tedy nastavit teplotu, jakou chceme a načasujeme si, kdy se má topení spustit. To je výhodné," chválí možnost, jak ušetřit peníze.

Moderní čtvrť Dvorce

Jediný již obydlený dům.

Výstavba by měla skončit na přelomu roku 2015/2016. Dokončení celého projektu včetně kolaudace posledního objektu byla plánováno na srpen 2016. Z 400 – 500 bytů se nyní počítá se 350. Firmy vytěžily cca 600 tun kontaminované zeminy, což je 5x víc než se čekalo. Termíny tak pravděpodobně dodrženy nebudou. Stojí jeden dům s 42 byty.

V areálu dosud stojí pouze jeden dům, který vznikl rekonstrukcí kasárenské budovy. Ostatní výstavba stojí kvůli absenci regulačního plánu. Ten upřesňuje, co a v jaké podobě v lokalitě vyroste. Dle smlouvy ho musí předložit investor ke schválení zastupitelům. Regulační plán sice není zákonnou podmínkou, ale zastupitelé si tak chtěli ohlídat podobu čtvrti. „Ten jeden dům, co už stojí, je tedy v rozporu, protože tento plán dosud chybí," upozornil vedoucí odboru územního rozvoje Vlastimil Křemen.
V souvislosti s výstavbou obytné zóny v areálu s více než šesti hektary se město na počátku realizace zavázalo, že bude podporovat rozvoj průmyslové zóny. Slib silně pokulhává za skutečností, pracovní místa ubývají, čímž se snižuje i počet kupců nových bytů.