Topná sezona je v plném proudu a část lidí jako hlavní zdroj tepla využívá dřevo, nebo s ním alespoň v kamnech roztápí. Pro příjemnou pohodu si zatopí i lidé, kteří si chtějí podzimní večer zpříjemnit pohledem na oheň plápolající v krbu. Všichni potřebují stejnou surovinu: dřevo.

Pokud patříte mezi jednu z uvedených skupin, ale už se nepyšníte vlastnictvím lesa a ani netoužíte po drahé kulatině z pily, můžete si dřevo pořídit přímo ve vašich obecních lesích.

Samovýroba dřeva

Samovýroba je způsob, jak ušetřit vlastní kapsu, ale nutné je napnout svaly. Z lesa si musíte dřevo dostat sami. Některé obce to umožňují.

První cesta musí vést k lesnímu správci a poté si na vlastní nebezpečí, ale především vlastními silami v lese dřevo získat.

Co je v lese pro vás dovoleno, určí právě lesní správci, kteří mají o těžbě aktuální přehled. A také vám předloží ceník. V některých případech je třeba ještě sepsat písemnou smlouvu a až pak můžete do lesa. Na vymezeném prostoru může samovýroba začít.

Tento způsob je výhodný pro obě strany. Spotřebitel si sežene levnější dřevo, majitel lesa ušetří za jeho čištění. Na úklid po těžbě by si jinak museli najímat firmy, a proto je pro ně výhodnější vyčlenit tuto možnost právě obyvatelům. Jedná se o dřevo, které zbylo po těžbě a polomech, o nálety nebo například dřevo napadené kůrovcem.

Samovýrobu svým občanům nabízí i Choustník, který má ve správě zhruba 53 hektarů lesa a na každé číslo popisné ve třech vesnicích, které spravuje, má vyčleněno pět plnometrů. Větší kusy zde prodávají za 120 korun za plnometr. Ty menší, jak vysvětluje starosta Jan Kubart, nechávají zadarmo.

,,Pokud se jedná o větve, které zbudou po těžbě, různé prořezávky, sušinky nebo vršky, od kterých by se les musel tak jako tak uklidit, necháváme je lidem zadarmo. My bychom museli najímat firmu na úklid lesa, která vám ale za dřevo mnohdy nic nedá, nebo dokonce musíme platit. Takže jsme rádi, když si přijdou lidé a sami si dřevo odvezou," vysvětluje.

Zájem ale moc velký není. ,,Lidé tady u nás v v 90 procentech topí plynem, nebo mají automatický kotel, takže dřevem tak maximálně roztápí, jen zbylých deset procent topí dřevem. O samovýrobu se hlásí ročně kolem deseti až dvaceti lidí," upřesnil starosta.

Malý zájem může být způsoben i skutečností, že v okolí žije hodně lidí, kteří mají vlastní les.

Zájem velký, ale lidi zlenivěli

To v okolí Malšic, které sdružují víc obcí a disponují 480 hektary, je zájem mnohem větší. Přesto hajný Pavel Hruška říká, že hodně zájemců nakonec zvolí koupi již hotového dřeva, které nabízejí za 600 korun.

,,Lidi zlenivěli a radši si vezmou už hotové dřevo. Několikrát se mi stalo, že jsem nechal třeba pěti lidem paseku, aby si ji vysekali, ale neudělali ani třísku. Už to není, co to bývalo," podotýká. Problém vidí i v tom, že si většinou vzpomenou na poslední chvíli, kdy dřevo není proschlé.

„Nárazový zájem zaznamenáváme těsně před sezonou. Lidé by však měli chodit průběžně, aby se pak nestalo, že nebudou mít čím topit," radí. Za klasickou samovýrobu zde zaplatíte 200 korun, za menší větve, které zbyly po těžbě, nebo naopak za úklid náletů před těžbou, dáte čtyřicet.

Jedním z měst, kde tento způsob vůbec nenabízí, je Veselí nad Lužnicí, obhospodařující plochu 76 hektarů, ze které je ještě šestina poměrně nedávno vysázená. I vzhledem k malé ploše zde zbytkového dřeva moc není. Jednatel Veselských služeb Jaroslav Benda samovýrobu ani nepropaguje.

,,Se samovýrobou jsme neměli dobré zkušenosti, takže jsme od ní před třemi lety upustili," uvádí s tím, že teď si čištění lesa zařizují sami, většinu drobného pak přemění na štěpky.

Klára Hejdová