V lesích by měl být klid, aby mláďata přežila těžkou dobu

Květen je pro myslivce obdobím udržování klidu v honitbě. U samic spárkaté zvěře končí vývoj plodů, a proto je na místě dodržování zákazu volného pohybu psů a řádění bezohledných motorkářů. S nástupem senosečí pak myslivci s pomocí vycvičených psů vyhánějí zvěř ze sečených porostů.
„V květnu myslivci dokončují čištění krmelců a ostatních krmných zařízení. Je nutno odstranit zbytky starého krmiva a dokonale vyčistit povrch půdy v okolí krmelce od zbytků trusu, které mohou obsahovat zárodky parazitů. Okolí krmelce je pak vhodné dezinfikovat páleným vápnem či jiným prostředkem. Dalším způsobem je přemístění krmelce o několik metrů mimo původní stanoviště,“ příbližil činnost Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.
V bažantnicích probíhá příprava líhní, veškerého zařízení a krmiv pro odchov bažantů. Při stále větších výkyvech počasí musejí myslivci zajistit dobré podmínky pro odchov a následné vypouštění mláďat. Stále důležitější roli pak hrají umělá napajedla, jako zdroj pitné vody. Ta je jedním z limitujících faktorů návratu drobné zvěře do přírody a kvůli odvodňování zemědělské půdy v 70. a 80. letech se nyní projevuje její častý nedostatek. „Na okrese je zatím voda všude, i když zpočátku jsme měli obavy,“ upřesnil předseda táborské organizace Václav Falada. Předpokládá, že po mírné zimě, kdy nebyly velké ztráty na dospělých kusech, by se populace zvěře mohla i na Táborsku částečně stabilizovat.

Nebezpečí hrozí od psů i lidí

Spárkatá zvěř v květnu dokončuje výměnu srsti (přebarvování) za letní. Podle rychlosti přebarvování lze hodnotit i zdravotní stav jedinců. Koncem května začne klást mláďata a nastanou i druhé vrhy zajíců, při procházkách přírodou budou vitět bachyně se selátky. To vše znamená hodně starostí a práce nejen pro mysliveckého hospodáře, ale i pro mysliveckou stráž, která by zejména v této době měla být v honitbě téměř každý den a upozorňovat veřejnost, že bezohledné rušení zvěře je pro ni nebezpečné. „Ohroženy nejsou jenom dospělé matky. Zejména mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením. Psi ruší i na zemi hnízdící ptáky, kterým se při častějším opouštění hnízda snižuje líhnivost snůšky nebo hnízdo zcela opustí,“ upozornil Šilha.
Myslivecký hospodář by měl oslovit uživatele a majitele zemědělských pozemků a domluvit s nimi spolupráci při sklizni pícnin tak, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři. Plašiče jsou sice povinnou výbavou sklízečů píce, avšak ve většině případů tato povinnost není dodržována.
Pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je třeba ho ponechat na místě a co nejrychleji se od místa vzdálit, aby člověk po sobě nezanechal pachovou stopu. Každý dotyk může mládě odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout.