„Po vyšetření jí byla předepsána antibiotika, ovšem s informací, že 25. prosince není žádná lékárna v Táboře a přilehlém okolí v provozu,“ potvrzuje matka, která nechápe, proč se v druhém největším městě v kraji a v době 21. století nemůže dostat k nejzákladnějším lékům.
Podle vicehejtmana pro zdravotnictví Vladimíra Pavelky je nutné hledat odpověď u státu. „Nikdo z nás totiž nemůže soukromé lékárníky nutit, kdy mají otevřít. Neexistuje na to z ministerstva žádný předpis,“ říká s tím, že lékař na pohotovosti může nemocnému podat pouze jednu dávku léku. Nesmí vydat celou krabičku, protože to mu zakazuje zákon o lécích. „A to si vymínili lékárníci,“ dodává vicehejtman.
A tak od doby, kdy se zrušily okresní úřady, které tuto službu dotovaly, je situace komplikovaná. Na Táborsku je dnes možné získat lék po běžné pracovní době pouze v lékárně u Kauflandu, která má otevřeno i v sobotu a neděli od osmi ráno do osmi večer.
Jak se lékaři shodují, dokud stát nepřijde na to, že pro pacienta v horečkách je cesta za lékem do vzdálené nemocnice riskantní, zřejmě se nic nezmění. I když čekárny pohotovostí bývají často přeplněné k prasknutí. Jak Pavelka dodal, v současné době se ani neuvažuje, že by fungovala nonstop lékárna v nemocnici.
„Jsem moc zvědavá, zda zavedení poplatků za recepty bude pro zdejší táborské lékárníky tak lukrativní, že si opět vzpomenou na nemocné lidi a zajistí dostupnost léků,“ nabádá paní Iva. Jenže vše se opět stáčí k penězům. „Z dřívější zkušenosti víme, že noční služba se nám nevyplatí. Chodili hlavně zapomnětlivci nebo narkomani. Čili třeba dva lidé za noc. Takže by museli pacienti chodit podstatně častěji, aby se nám provoz zaplatil,“ vysvětlil včera táborský lékárník od Sv. Anny Jiří Rybenský.
A tak si zřejmě ještě dlouho budou lidé stejně jako paní Iva číst, jak a čím české zdravotní pojišťovny podpoří nejrůznější preventivní programy a svým klientům přispějí na lyžařskou helmu nebo plavání v bazénu, ale o fungování nonstop lékárny v každém bývalém okresním městě se zřejmě hned tak nedočtou.