„Já vůbec nic nevím, prosím vás, za co jsem navržen na cenu?" To byla první slova, kterými Ladislav Dohnal včera reagoval na naši gratulaci k nominaci na Cenu Olgy Havlové 2013.

„Děkuji za zprávu, ale to si vůbec nezasloužím," odmítal se skromností. Ovšem právě to si nemyslí na radnicích všech tří měst aglomerace. Návrh domovského Sezimova Ústí podpořili v Táboře i Plané nad Lužnicí.

„Cenu si zaslouží hlavně tím, že svůj handicap dokázal překročit a dělá podstatně víc než mnozí zdraví," zdůvodňuje kandidaturu starosta Ústí Martin Doležal.
Ladislav Dohnal 50 let učil děti hrát na hudební nástroj. Vzpomíná na něj například bývalý žák František Doubek z Plané.

Jak Táborskému deníku František Doubek řekl, je to již 40 let, co ho nevidomý učitel Ladislav Dohnal zasvětil do hry na harmoniku.

„To byl sakra hodný učitel. Tuhle cenu by si zrovna on zasloužil ze všech nejvíc," míní muž, který se s kandidátem na významné ocenění po letech sešel i v pěveckém sboru Harmonie, který Ladislav Dohnal po 50 letech se svou manželkou oživili. A zpívá pod jeho vedením i v plánském kostele, kde bývalý učitel dodnes hraje na varhany.

„Všechno s ním jde v klidu, on se snad ani neumí rozčílit," dodává František Doubek.
Všestranný muzikant se narodil v Mitrovicích jako zdravé díte. V prvním roce života ale vlivem nemoci přišel o zrak. „Zvykl jsem si na to, nijak těžce to nenesu. Díky manželce jsme všechno překonali," nikdy nezapomene připojit slova vděku své ženě, s níž v Ústí žije přes 40 let.

Do táborské hudební školy nastoupil v roce 1955 a pro své mimořádné nadání vyučoval klavír, housle, akordeon i trubku. Ještě než odešel do penze, souběžně s výukou doprovázel na klavír malé tanečníky v sezimoústecké „zušce". V 70 letech absolvoval kurzy práce na počítači, přes 30 let pravidelně účinkuje na setkáních seniorů, a i když mu bude příští rok 80 let, chodí hrát seniorům do G-centra.
Cena Olgy Havlové je určena lidem s postižením, kteří i přes svůj handicap pomáhají druhým. Výbor dobré vůle ji uděluje od roku 1995.