Prevence proti lýkožroutovi v podstatě neexistuje, podle vyjádření tiskové mluvčí státního podniku Lesy ČR Evy Jouklové je jedinou efektivní obranou včasné nalezení napadených smrků. S tím souhlasí i jednatel Správy lesů města Tábor Vladimír Sedlák. „Nejdůležitějším způsobem boje zůstává včasné nalezení napadeného stromu, jeho pokácení, následné chemické ošetření či odkornění, tak aby z něj nevylétla další generace,“ popsal.

VODA POMÁHÁ

Sucho oslabuje stromy, vlhko naopak zpomaluje vývoj brouka. „Deštivý květen se trefil do prvního rojení, což bylo skvěle načasované. V období sucha totiž přestává fungovat obranyschopnost stromů,“sdělil.

Lýkožrout smrkový Pro svůj vývoj využívá lýko zejména oslabených, vyvrácených a poškozených stromů. Je však schopen napadnout i zdravé smrky a zlikvidovat je.  Při gradaci výjimečně napadá i jiné dřeviny (borovici, modřín) a dokončí na nich svůj vývoj.

Kalamita podle Vladimíra Sedláka však není zažehnána. „Díky dvěma či třem deštivým týdnům brouk sám od sebe nezmizí. Osobně se však snažím být optimistou a věřím, že i tato kalamita jednoho dne skončí, tak jako ty předcházející a nám zůstanou zelené lesy,“ předpověděl.

JEDNOZNAČNÁ ČÍSLA

Statistika je nekompromisní. Správa lesů města Tábora hospodaří na dvou tisících hektarech lesů, v loňském roce padlo za oběť kůrovci řádově 12 až 14 tisíc stromů. „Což je asi čtyřnásobný nárůst oproti předcházejícímu roku. V republice jsou však místa, která jsou zasažena výrazněji. Z okolních do nich patří Vysočina, Písecko a Vodňansko,“ vyjmenoval.

Čtvrtinu lesů na Táborsku spravují Lesy ČR, jejichž tisková mluvčí dodala také vypovídající čísla. Předloni v regionu vytěžili 5 800 metrů kubických kůrovcem napadeného dřeva, loni už 28 tisíc metrů krychlových. „Na letošní rok počítáme s těžbou čtyřiatřiceti tisíc kubíků napadených stromů,“ informovala.

NOVÉ METODY

Lesníci se snaží bojovat chemicky i mechanicky. „Na Táborsku máme zhruba tisíc obranných opatření, samostatných lapačů a jejich kombinací s ostatnímu obrannými prostředky. Využíváme všechny dostupné metody ochrany,“ popsala.

Přirozeným nepřítelem lýkožrouta smrkového je dravý hmyz, zpěvní ptáci a ve vlhkém počasí i plísně či houby. Mimo obvyklé metody jako jsou lapače zkouší i novinky. „Praktické využití nových metod je nyní na vzestupu a jejich účelem je ochrana kůrovcem napadeného dříví. Jde o použití insekticidních sítí na skládkách, netkané textilie v kombinaci s chemickým ošetřením. V letošním roce asanujeme dříví také fumigací, což je zcela nová česká úspěšná metoda,“ osvětlila nejnovější postupy.

MYSLÍ DOPŘEDU

Důležitá je i obnova zdecimovaného lesa, během posledních dvou desítek let státní podnik Lesy ČR zvyšuje podíl listnatých stromů. „Zejména buků a dubů, ale někde se bez smrku neobejdeme. Vysadíme ho jako přípravnou dřevinu, aby vytěžené plochy nezarostly buření. Vysazujeme také jedli, olši, javor, břízu a další dřeviny,“ objasnila Eva Jouklová. V Jihočeském kraji mají pro letošní rok naplánováno vysadit celkem 4,7 milionů sazenic na 830 hektarech.

Podle jednatele táborských lesů je úprava druhové skladby na místě. „Je to jistě cesta k tomu, jak předcházet kalamitám takového rozsahu, které vidíme dnes. Mám radost z posunu myšlení lesníků i Ministerstva zemědělství, které dalo úpravě druhové skladby i legislativní rámec, ale také potřebnou finanční podporu,“ poukázal na posun v problematice.

NADBYTEK DŘEVA

Papírenský průmysl má nyní díky kůrovcovému dřevu nadbytek surovin. „Proto šla cena tohoto sortimentu výrazně dolů, kamion palivového dřeva se dnes vejde do dvaceti tisíc korun, což je při objemu čtyřiceti kubických metrů pěkná cena,“ prozradil Vladimír Sedlák.

Nabídka kůrovcového dřeva převyšuje poptávku, což má vliv na ceny všech smrkových sortimentů. „Zejména poklesly ceny řeziva a vláknin. Objem palivového dříví je v rámci těženého objemu kůrovcového dřeva v zemi velmi malý. Většinou se kůrovcové dřevo využívá ve stavebnictví, například k výrobě palet, výstuží, palubních desek nebo obkladů, ale také třeba k výrobě papíru,“ přidala názor Eva Jouklová.