Dvacet čtyři kilometrů dlouhá trať mezi Táborem a Bechyní patří k jihočeským unikátům. V provozu je od 21. června roku 1903 a stala se tak první železnicí u nás, na které jezdily vlaky poháněné elektřinou. Sto dvacáté výročí této trati se bude slavit už tuto sobotu 24. června. Program odstartuje v 9:00. v Táboře, kde příchozí čeká obřad požehnání Elinky a doprovodný program.

V 10:20 pak historický elektrický motorový vůz M400 Elinka ze sbírek Národního technického muzea společně s historickými vagony z muzea Českých drah vyjede směrem do Bechyně. Po cestě čeká soupravu řada zastavení.

Bechyňský most Duha.
Bechyňka je pro nás rodinným stříbrem, říká starosta Pavel Houdek

Na zastávce Libějice bude k vidění historická hasičská stříkačka. V Malšicích se mohou cestující těšit na country kapelu, vystoupení mažoretek a výstavu historických traktorů. Místní pěvecký sbor pak zazpívá Píseň o Elince. Stanice Sudoměřice u Bechyně bude pro slavnostní den přeznačena na původní název Sudoměřice-Černice. Pro fotografy se tak naskýtá jedinečná příležitost dobové atmosféry. Místní hasiči tu zároveň připraví občerstvení a uvítání vlaku. Než účastníci jízdy dorazí do konečné stanice, zastaví historický vlak na slavném mostě „Bechyňská duha“, kde jej přivítá starosta města.

Po celou dobu jízdy bude ve vlaku přítomen i František Křižík, který bude stejně jako strojvedoucí v dobovém kostýmu.

Na konci trasy v Bechyni se cestující mohou těšit na vystoupení mažoretek a dixielandové kapely. Otevřena bude historická remíza s modelovým kolejištěm a muzejní lokomotivou "Koloběžkou". Ve stanici bude také přistaven výstavní vagon s expozicí o historii železnice. Ve městě mohou návštěvníci akce zavítat do hasičského muzea, v Městském muzeu pak proběhne vernisáž výstavy 700 let města Bechyně (1323 – 2023).

Jízdné ve slavnostním vlaku bude stát 300 Kč pro dospělé a 200 Kč pro děti od 6 do 15 let. Kapacita vlaku je omezena a jízdenky s rezervací je možné zakoupit předem na e-shopu ČD.

Test možnosti jízdy Panterů v obloucích o poloměru menším než 150 metrů na trati Tábor – Bechyně.
KOMENTÁŘ JIŘÍHO DINTARA: Původní napětí si Bechyňka zaslouží zachovat

Sobotní akce bude mít pokračování během celých letních prázdnin. „Oslava 120 let této trati bude velkým zážitkem pro všechny přítomné. Kdo však nestihne oslavu, může dorazit na už tradiční akci ‚Léto na Bechyňce‘. Milovníci železnice se mohou těšit každou prázdninovou sobotu a navíc i v neděli 13. srpna na Křižíkův elektrický motorový vůz Elinka a také na elektrické vlaky vedené lokomotivou Bobinkou. Ty budou nasazeny na vybraných pravidelných spojích až do 26. srpna,“ uvedl Jiří Ješeta, člen představenstva a náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu.

Ve vlacích tažených lokomotivou Bobinkou bude platit běžný tarif ČD. Jednosměrné jízdné ve zvláštních historických elektrických vlacích (Elinka) bude stát ve 2. třídě 200 korun, pro děti od 6 do 15 let 100 korun. Cesta v 1. třídě vyjde na 250 korun, děti od 6 do 15 let zaplatí 200 korun. Jízdenky na zvláštní historické elektrické vlaky jsou v prodeji v e-shopu ČD.

U vybraných stanic a zastávek na trati najdou cestující jednotlivá zastavení naučné stezky Bechyňka. Informační tabule jsou doplněny mapami s vyznačenými turistickými cíli v okolí. Stačí si tak vybrat a vydat se na túru.

Zdroj: Deník/Jiří Dintar

V Bechyni pak stojí za návštěvu opravená remíza (ta je otevřena od 9:00 do 15:30 hod. ve dnech 1., 8., 15. a 29. července a 5., 12. a 19. srpna). Návštěvníci v ní najdou modelové kolejiště, lokomotivu „Koloběžku“ Národního technického muzea s rokem výroby 1905 a také malou výstavu se železniční tématikou. Vstupné je 30 Kč, děti do 6 let mají vstup zdarma.

Trať Bechyňka se pyšní významným prvenstvím: Na žádné jiné veřejné trati na našem území nebyl elektrifikovaný provoz zahájen dříve. Hlavní zásluhu na vybudování trati má vizionář a vynálezce František Křižík.

Družstvo bechyňské dráhy se už koncem 19. století několik let marně domáhalo železničního spojení z Bechyně do Tábora. Ale teprve počátkem roku 1896 se sněm Království českého usnesl, že převezme záruku za stavbu této dráhy, která byla původně projektována pro parní provoz. První zkušební jízda byla vykonána po pouhém roce stavby 1. června 1903 a slavnostní jízda, která zahájila provoz na trati, proběhla 21. června 1903.

Provoz byl zajišťován zpočátku dvěma elektrickými motorovými vozy, ke kterým v roce 1905 přibyl třetí a v roce 1908 čtvrtý. Tyto vozy byly později označeny jako EM 400 (001 a 002) a byly shodné konstrukce. Třetí a čtvrtý vůz (003 a 004) byly konstrukčně odlišné od předchozích dvou. Dodnes provozuschopný vůz s označením M 400.001 je od roku 1974 součástí sbírky Národního technického muzea.

Pod romantickým jménem „Elinka“ se skrývá historický elektrický vůz řady M400.001 vyrobený v roce 1903 vagonkou Rinhghoffer v Praze na Smíchově a firmou českého elektrotechnického vynálezce Františka Křižíka. Z technického hlediska by se dal tento vůz přirovnat k malému zázraku. Vozová skříň byla vyrobena ze dřeva a byla potažená ocelovým plechem. Vůz měl osvětlení, vytápění, přenosný telefon a na střeše bleskosvod.

Výstava připomíná výročí 120 let založení Křižíkovy Bechyňky. Na čtvrteční vernisáž dorazilo kolem osmi desítek lidí.
VIDEO: Výstava připomíná výročí 120 let založení Křižíkovy Bechyňky

Jméno „Bobinka“ nosí malá elektrická lokomotiva bývalé řady E 422.0 (dnes řada 100). Pojmenování Bobinka vzniklo podle označení pojezdu lokomotivy Bo´Bo´ a jeho zdrobněním, aby se odlišila od rychlejších, silnějších a větších lokomotiv stejného uspořádání náprav s přezdívkou „Bobina“, které jezdily na hlavních tratích.

Ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka při příležitosti vernisáže výstavy o Františku Křižíkovi zdůraznil, že Bechyňka je nejenom významnou technickou památkou, ale také symbolem a mimo jiné i důležitým turistickým cílem. Proto je potřeba popularizovat jak ji, tak i Františka Křižíka.

„Bechyňku je třeba chránit, aby ji nepotkal osud, že se změní trakce a zcela tak ztratí toto technické řešení, které se jinak ve světě užívá jako řešení pro lokální dopravu, která jezdí například na horách, ale zajíždí i do měst. Jedná se o princip jakési vlakotramvaje, o které se dnes ve světle současných předpisů v České republice tvrdí, že to nelze, ale Křižík ve své době nevěděl, že to nejde, a tak to udělal,“ uvedl Jakub Smrčka.