Akce se zúčastnila asi stovka táborských občanů, někteří se neměli ani kam posadit, a tak po celou dobu jednání stáli. Některá vystoupení z publika byla velice emotivní, padala ostrá slova i jízlivé dotazy. Vše se však dařilo ukočírovat a diskuse skončila před půl desátou večer.

Problémy jsou podle lidí hlavně kolem nádraží, Husova parku a nádrže Jordán. Někteří připomínali problémy stejného rázu i na táborských sídlištích, kam se skupinky mladistvých přesouvají MHD. Řešením by teď mohlo být posílení hlídek uniformované policie a strážníků, jiné rozdělení strážníku do rajonů ve městě nebo přijetí dalšího asistenta prevence kriminality. Táborští také zvažují přidání dalších kamer či vytvoření samostatné služebny městské policie u nádraží.

Vlastní zkušenost

„Inicioval jsem toto setkání, protože mi to přišlo jako jedinečná možnost občanů mluvit na téma kriminality s našimi zastupiteli. Chtěl jsem veřejně probrat to, co nás trápí a co se skloňuje na facebooku. Vše vychází z našeho rodinného případu, který se stal,“ uvedl Zdeněk Mácha.

Ilustrační foto. Problémové lokality v Táboře.
Dětské gangy: Vzrůstající kriminalita mládeže v Táboře volá po novém řešení

Zopakoval příběh svého syna, který byl napaden a zmlácen bandou výrostků. Dodal, že se věnoval sběru informací asi tři týdny, obešel obchodníky, obyvatele a provozy kolem problémové lokality. „Začal jsem chodit do prostoru nádraží, zjistil jsem, že tam skutečně není dobrá situace. Nemá to být ale žádný puč,“ popisoval. Sešel se se starostou, zástupci městské i státní policie.

V hale i mimo ni dochází podle Máchy i výpovědí, které získal, k různým konfliktním situacím drobného charakteru až po napadání a těžká ublížení na zdraví. „Dej mi cigáro, dej mi drobné. Výrostci flusají lidem do vlasů, provokují, popíjí v parku, problém je tam i s bezdomovci a uživateli drog. Píchají si v hale, lejou od rána v parku vodku, pak močí na chodníku a děti si je u toho fotí. Bojím se chodit do práce, děti posílám na jinou zastávku autobusu,“ podobné postřehy padaly z pléna.

Upozorňoval už loni

„Byl tu klid, zhoršilo se to tak před třemi roky, nejhorší je to v pátek v létě u Jordánu. Domů radši jezdím taxíkem, měšťáci jen projdou, hluk, bordel, děti popíjí, mělo by se to řešit,“ uvedl další obyvatel lokality. Vedoucí ostrahy haly Luděk Šmejkal popsal, že když se něco děje raději volá státní policii. „Máme tu kamery, lidé se tu prohazují výkladními skříněmi a strážníci nemají čas. Leží tam opilci, od rána popíjí, už ve tři odpoledne musíme volat záchranku, protože mají tři promile v krvi,“ sdělil zkušenosti z praxe.

Už před rokem prý ohledně neutěšené situace na autobusáku vystoupil na zastupitelstvu. „Prosil jsem o to, ať se tam dojdou zastupitelé podívat. Chlast, mladiství napadají lidi, večer sedí na nástupištích, demolují vybavení, lidé se tam bojí chodit. Nikdo z nich tam ale dosud nebyl,“ pokračoval Šmejkal s tím, že zprávy v médiích o drobném napadání dětí od 12 do 17 let považuje za dezinformace. „Den předtím jsme tam křísili napůl uškrceného člověka, předtím tam došlo k těžkému ublížení na zdraví, jedna věc stíhá druhou. V hale raději netopíme, aby se tam nestahovali, ničí lavičky, vše pokálí, “ konstatoval vedoucí ochranky zřizovaný dopravní společností Comett.

Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

Do budoucna vidí řešení v častějších pochůzkách strážníků i policistů v lokalitě. „Bude se muset najít takové množství lidí, aby mohli přijet včas, když volají prodavačky, že je zle, že je okrádají a napadají a podobně,“ dodával Luděk Šmejkal.

Společné a účinné řešení

Podle starosty Štěpána Pavlíka, je důležité, aby zaznívaly tyto příběhy, i když jejich obsah je strašný. „To, co si tu opakujeme, trvá mnoho let a netěší to nikoho. Kromě delikventů samotných to vytáčí každého obyvatele Tábora,“ podotkl. Zopakoval také množství kroků, které město a strážníci činí. „Parkování, agresivní psi, vandalové, útoky v Husově parku, každý strážník se snaží v rámci možností,“ řekl s tím, že očekává konstruktivní diskusi a návrhy řešení.

Vyzdvihl také funkci asistenta kriminality i romských poradců. „Důležitá je rychlá reakce, dostatečná důkazní břemena. Jsme vázaní platnou legislativou, nikdo by neměl brát zákon do svých rukou. To je krátkozraké řešení, proto máme manuál aktivního občana, abychom věděli, jak jednat v krizových situacích,“ zopakoval.

Vedoucí kanceláře starosty Martin Nešuta popsal, že osobně příběhy nemusí slyšet, že v lokalitě bydlí a poměry velmi dobře zná. „Vidím to tam každý den, každou noc. Nemusíme si to říkat, skutečně vím, že máte pravdu a děje se to. Otázka zní, co s tím, jak to napravit,“ zmínil s tím, že situace podle něj graduje od roku 2020.

Lidé volali také po zveřejnění jmen pachatelů. „Nelze obcházet zákon, zveřejňovat jména, která jsou ve vyšetřování, chceme účinné a trvalé řešení, ale v některých věcech jsme vázaní mlčenlivostí,“ popsal Nešuta.

Fungoval i výchovný tábor

Emotivně vystoupil také ředitel táborského centra odborného poradenství pro dospělé a děti PorCeTa Radim Fiala, upozornil na to, že v sále je i muž, kterého loni napadli na Pražském sídlišti. „Je mezi námi, klučíka, který ho napadl zavřel až jeden odvážný soudce, ale až po čtvrtém incidentu, kdy skopal jiného kluka do hlavy sedmkrát. Musíme na to čekat?“ ptal se přítomných.

Jeho organizace se prý podílela na výchovně-rekreačním táboře. „I když to není moje parketa, byl jsem svědkem toho, že prevence funguje, i když se tam perou neskutečné peníze, ale zajímá mě i to, kde je represe,“ dodával Fiala.

Středobod vesmíru

I velitel městské policie Petr Svoboda uznal, že jde o nejproblémovější lokalitu. „My si to uvědomuje, že jde o středobod vesmíru. Sám jsem ve středu seděl od 13 do 17 hodin v Husově parku v civilu a přesouval se na různé stanoviště. Za tu dobu tam přijely tři hlídky strážníků, jednou státní policie. Viděl jsem tam asistenta prevence kriminality, zažil jsem tam asi deset bezdomovců, tři mladé rozvášněné lidi, vesměs všechny znám. Jeden přišel se žádostí o cigáro, další mě zkoušel na drobné, odmítl jsem je a dali mi pokoj. To byly jediné ataky, které nastaly a nebyly agresivní,“ popsal čerstvou zkušenost.

Podle jeho slov vše záleží na spolupráci s občany. „Kritika není nikdy příjemná, snažíme se, kontrolujeme. Situace ohledně bezdomovců i rušení nočního klidu se podle našich zjištění zlepšila, na napadení máme minimum oznámení. Na nádraží je jedenáct kamerových bodů a přibydou další,“ dodával Svoboda. Monitoringu partiček pohybujících se od nádraží k botanické zahradě se prý věnují dlouhodobě. „Ale lidé nechtějí bonzovat, to je škoda, protože spolupráce s veřejností je jediná cesta,“ míní velitel strážníků. Hlídky se v místech nyní střídají se státní policií až do půlnoci.

Vedení města chce s občany diskutovat o často skloňovaných tématech, jako je bezpečnost, doprava či odpadové hospodářství.
Tábor uspořádá besedu s veřejností, řeč bude o bezpečnosti, dopravě či odpadech

Vystoupil také zastupitel Antonín Snášel, který má praxi u státní policie. Volal po větším nasazení techniky, větším množství služeb strážníků. „Uniforma vždy platila, není nutná jen prevence, ale i represe na vytlačování kriminality,“ uvedl k tématu.

Finálové návrhy řešení i inspirace v krajské metropoli

Situaci prý podle zástupců města vyhodnocuje OSPOD i dvakrát v týdnu, aktuálně má Tábor na 32 strážníků. Někteří volali o posílení této složky do budoucna. Navrhovali také přednášky a kurzy sebeobrany. Vznik služebny u nádraží podobně jako v Budějovicích, kam se chtějí Zdeněk Mácha s Irenou Ravandi příští týden vydat inspirovat. „Řešením by mohla být skutečně demonstrace více uniforem, rajonizace strážníků, nulová tolerance alkoholu v místech vyhlášky, testy na drogy, kamery i u Jordánu a navrhuji také petici pro městskou radu. Když na ní bude dostatek podpisů, tak by mohl vzniknout manuál, závazné a dlouhodobé řešení a posledním krokem by bylo vyhodnocení situace za rok,“ konstatoval závěrem iniciátor.

Kromě kamer i úpravy parku a další asistent kriminality

Starosta Štěpán Pavlík doplnil, že určitě přibude druhý asistent prevence kriminalita, nejdéle do jara, ale dosud nebyl nalezen vhodný adept. „Musí mít dobrou náturu, přehled, autoritu podobně jako Erik Kováč, rozumět jim, poradit si v terénu, nemůže to dělat každý,“ naznačil. „Chceme pokrýt nejen romskou menšinu, ale i nepřizpůsobivé ukrajinské uprchlíky, zvažujeme tak i cizojazyčný prvek,“ doplnil Martin Nešuta.

Připomněli také, že je nutná spolupráce občanů, oznamování i incidentů ohrožující osobní prostor a svobodu obyvatel. „Chceme skutečně něco změnit a dělat, posílit městskou policii, přidat kamery, také zlepšit osvětlení v parku. Bezpečnostní agentura již pořídila psa. Mohla by pomoci i kultivace parku, který je ostudou Tábora. Chceme další úpravy, pěknou pěší zónu, máme již dendrologické posudky a urbanistické studie, šlo by o kultivaci pro další generace,“ uzavřel Štěpán Pavlík. Také poděkoval organizátorovi za svolání akce, jeho čas a slušné jednání, a všem zúčastněným za účast a snahu se podílet na řešení.