Rada města v pondělí totiž souhlasila s několika opatřeními, které lze poskytnout pracovníkům této průmyslové společnosti, kteří se v důsledku neobdržení peněz za své pracovní výkony dostali do nepříznivé ekonomické situace.

Starosta Tábora Štěpán Pavlík se kvůli vzniklému problému sešel s představiteli odborů. „Chceme jít cestou Sezimova Ústí, které svým občanům nabídlo kompenzace. Po dohodě se starostou Martinem Doležalem a odboráři jsme navrhli, a nakonec odsouhlasili zrcadlově to samé co místní samospráva,“ vysvětlil.

Individuální splátkový kalendář nájemného

Odbor správy majetku vše připravil tedy na stejném principu jako v Sezimovoústečtí. „Kdokoliv ze zaměstnanců Kovosvitu, kdo nedostal v dubnu březnovou výplatu a pravděpodobně v květnu a červnu zažije to samé, a jde o obyvatele táborského městského bytu, tak si může po dohodě rozložit splátky nájemného úplně individuálně až do března příštího roku,“ popsal s tím, že tomuto vstřícnému kroku musí předcházet žádost na jmenovaném odboru a následně bude smluvně zajištěn.

Podle informací radních v táborských městských bytech bydlí 87 zaměstnanců společnosti, kolem 100 jich žije v nájemních bytech města Sezimovo Ústí. Podnik má asi 400 zaměstnanců a polovina z nich nedostala mzdy.

Navrhují také bezúročné půjčky

Další pomocí se mohou stát bezúročné půjčky, ty však musí schválit zastupitelé na svém jednání v pondělí 20. května. „Chceme táborským občanům, kteří jsou u podniku zaměstnaní a postihla je tato situace, bezúročně nabídnout půjčku ve výši deset tisíc korun,“ upřesnil Štěpán Pavlík.

Ve finanční krizi není podnik poprvé, ale už před osmi lety se odehrála podobná situace. Po změně vedení podniku se jí ale podařilo zažehnat. „Tehdy naše nabídky pomoci nikdo nevyužil, ale i tak se nyní budeme snažit přes jejich personální oddělení a náš sociální odbor opatření aktivně nabízet. Může jít o občany, kteří žijí od výplaty k výplatě, a proto jim chceme s jejich problémy pomoci,“ dodal starosta.

O situaci ve společnosti jednal minulý týden radní Jiří Horecký ze své pozice prezidenta Unie zaměstnaneckých svazů ČR také s ministry financí Zbyňkem Stanjurou, práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou a premiérem Petrem Fialou.

„V rámci jednání mimořádného předsednictva RHSD (tzv. Tripartity, pozn. red. Rada hospodářské a sociální dohody České republiky) jsme ve středu 24. dubna 2024 jednali s předsedou vlády a ministrem financí a práce a sociálních věcí ohledně situace ve společnostech Liberty Ostrava a Kovosvit Sezimovo Ústí,“ potvrdil Deníku Horecký.

V případě Kovosvitu diskutovali možnost zmírnění dopadů protiruských sankcí. „Kovosvit má řadu strojů, které jsou připraveny pro evropské trhy a i dokonce v ČR, ale nesmí je prodat. Celní správa však tuto kompetenci nemá, neboť jde o nařízení státní zástupce,“ podotkl.

Další možné zmírnění dopadů na jednotlivé zaměstnance je tak nyní podle něj pouze v kompetenci úřadu práce. „Ať už v dávkových agendách či následně v rámci uplatnění nástrojů zaměstnanosti,“ míní Jiří Horecký.

Aktuálně není jasné, kdo ve vedení podniku stojí, protože bývalý generální ředitel Jan Kočvava začátkem dubna na svou funkci rezignoval. Uváděl, že jde o protest proti postupu majitelů, kteří přestali vyplácet finanční ohodnocení za odvedenou práci. S táborskou samosprávou jednali pouze odboráři, za managment společnosti dosud nikdo nekomunikuje ani s odbory.

Výplaty dosud nepřišly

Podle tiskového mluvčího Odborové svazu KOVO Jana Exnera je situace stále stejná. „Nemám informace, že by se situace nějak pohnula, protože k dnešnímu dni (tj. úterý 30. dubna) to bylo možné napravit, respektive měly být v náhradním termínu vyplaceny zaměstnancům výplaty. To se dosud ale nestalo,“ popsal pro Deník odpoledne.

Další termín jednání odborářů je stanoven na pátek 3. května. „To se má uskutečnit odborářská schůzka, kde se rozhodne o dalších našich krocích,“ uzavřel s tím, že ani jemu není známo, kdo nyní stojí ve vedení společnosti, ale doufá, že v pátek už bude i tato informace osvětlena.

Jihočeský podnik Kovosvit působící v oboru lehkého strojírenství vznikl již v roce 1939, má sídlo v Sezimovo Ústí 2 a zabývá se zejména výrobou obráběcích a CNC strojů včetně soustruhů. Média již dříve upozorňovala na jeho dluhovou situaci, ruské vazby i vyšetřování policie a celní správy za porušení protiruských opatření kvůli válce na Ukrajině, konkrétně mělo jít o vyvážení strojů do Ruska přes Turecko. Firma Kovosvit MAS na sebe sama podala insolvenční návrh. Společnost s proruskými vazbami má mít pohledávky ve výši více než čtvrt miliardy.