Marie Filandrová ze Zbelítova u Milevska tenkrát žila v Ústí nad Labem, jen malý kousek od vesnice Užín, kam se po válce tento táborský rodák vrátil k rodičům.

„Jeho rodiče bydleli v rodinné vilce u tlakové plynárny, kde po propuštění z vězení také bydlel a připravoval vydání knihy s dokumenty o leteckém vyzbrojení RAF, ale režim mu to nedovolil. Nakonec vyšel jen zabavený rukopis pod jménem jiného autora,“ napsala nám seniorka, již s Janem Fürbachem spojovalo jisté přátelství.

Poprvé se potkali v 60. letech na chodbě ústecké polikliniky, kde tehdy paní Marie pracovala. Asi dvakrát kolem něj prošla a pak jej oslovila s dotazem, zda něco nepotřebuje. „Dodnes vzpomínám na naši konverzaci. Omlouval se, jestli nebudu mít problémy, že je čerstvě propuštěný vězeň z uranových dolů v Příbrami, má neschopenku a potřebuje se dostat na ortopedii,“ vzpomíná.

Hned jí došlo, že o vraha nepůjde. Věděla, že do dolů jsou posílání političtí vězni. Janu Fürbachovi důlní vozík rozdrtil pánevní lopatu, a tak ho na podmínku propustili. Z hovoru Marie Filandrová zjistila, že pochází z Tábora, zatímco ona ze sousedního Milevska. „Několikrát jsme ho potom s rodinou navštívili v Užíně. Tam jsem se dozvěděla a viděla mnoho věcí, které byly tenkrát i pro mne nebezpečné,“ vypráví. Zdraví malých synů její rodinu donutilo se přestěhovat na Českolipsko a válečný hrdina kontakt udržovat nechtěl. Z opatrnosti. „Jen stále vidím, jak moje synky vždy se slzami v očích obejmul, protože vlastní obejmout nemohl,“ uzavírá svoji vzpomínku osmdesátiletá seniorka.

Jan Fürbach, pilot RAF, se v Táboře Čekanicích narodil 18. června 1917. Z materiálů, které nám poskytl Vojenský ústřední archiv, se dočítáme, že v Táboře vystudoval gymnázium, následně důstojnickou školu v Prostějově a Vojenskou akademii v Hranici. Z republiky odešel v den svých narozenin, 18. června 1939. Nejdříve do cizinecké legie ve Francii a za rok do Anglie. K 311. československé bombardovací peruti RAF, nastoupil v roce 1942. V Anglii se v pětadvaceti letech oženil. Jeho manželkou se stala o šest let mladší Elizabeth Barbara Adah Buhler, s níž měl dceru Elišku. Oba tenkrát museli žádat o povolení k sňatku, neboť ani jeden nesplňoval podmínku věku. Pro aktivní důstojníky letectva byla stanovena na 30. rok věku. Z inspektorátu čs. letectva mu přišla kladná odpověď. Elizabeth ještě nebyla plnoletá, jí ale stačilo, že se sňatkem souhlasili rodiče.

Na kmenovém listu VÚA stojí, že Jan Fürbach byl spolehlivý, svědomitý, energický, ale i trochu domýšlivým mužem, jenž se snadno vzrušil a jemuž scházela soudnost. Přestože byl poněkud ukvapený a ne vždy uvažoval logicky, jak se dále v dokumentu píše, soupis jeho ocenění je poměrně bohatý. Ovládal francouzštinu, angličtinu, němčinu a částečně i maďarštinu. V červenci roku 1945 se vrátil do vlasti, kde ho povýšili na majora. Zemřel 22. října roku 1998.