VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Konec pro středověké Ústí odzvonila husitská revoluce

Táborsko – Město Sezimovo Ústí pak čekalo na své znovuzrození celých 400 let.

28.2.2010
SDÍLEJ:

Sezimovo Ústí.Foto: Alena Šatrová

Kanovníkem Sezemou († před 1382) začíná řada příslušníků tohoto rodu, kteří od poloviny 14. století nalezli uplatnění v církevní správě a dosáhli vysokých i výnosných důstojenství.

Sezema byl nejméně od roku 1353 kaplanem Karla IV., na jehož přímluvu se již jako podjáhen pražské diecéze stal o pět let později proboštem kapituly v Týně nad Vltavou. Do dějin svého rodiště se zapsal odkazem značného obnosu, z něhož byl založen špitál pro osm chudých ústeckých obyvatel.

Významných obročí se dostalo i dalším členům rodu. Sezema mladší je k roku 1374 uváděn jako kanovník pražský a o čtyři roky později i jako olomoucký.

Kanovníkem pražského kostela byl též čáslavský farář a syn Jana z Ústí Ondřej († 1389). Do třetice byl synem jednoho z obou uvedených bratří Oldřicha a Jana i mladší Oldřich, komtur Řádu německých rytířů v Čechách a na Moravě v letech 1398 až 1416. Ani ženy z tohoto rodu nezůstávaly stranou církevního a náboženského života. Vedle Anny z Mochova (později hostitelka a horlivá přívrženkyně Jana Husa), je třeba uvést Janovu dceru Annu z Ústí († 1416), od roku 1381 třetí abatyší kláštera svaté Kláry v Českém Krumlově.

Ze tří bratří, kteří po svém otci Sezemovi nedílně drželi celé rodové zboží, zemřel nejdříve Jan (před 1361), ale teprve až 19. června 1370 se jeho bratři Oldřich z Ústí a probošt Sezema uvázali v polovinu majetku, tj. v polovinu města Ústí se clem, tržním mýtem, patronátním právem k farnímu kostelu, s panstvím na klášteře sv. Dominika a s poplatky z masných krámů, stolců soukeníků či postřihačů, pekařů i ševců.

Kromě toho se oba stali vlastníky poloviny hradu Hradiště se starým dvorem o dvou poplužích a dále poloviny poddanských vsí Čekanice, Čábel (obě s poplužními dvory), Doubí, Měšic (kromě dílu faráře z Ústí) a polesí na Kuřích Horkách.

V majetku lesy i vsi

Díky tomuto ujednání získáváme spolehlivou představu o rozsahu ústeckého zboží, k němuž nejméně od roku 1357 náležela i Planá vedle blíže neurčených lesů, luk, mlýnů a vodního hospodářství. V sedmdesátých letech snad Oldřichovi z Ústí patřila též Žirovnice (nebo její část), kde vykonával patronátní práva nad místním kostelem.

V majetku probošta Sezemy byly kromě jiného vsi Doubrava a Kavčí, z nich pak od 1388 šly platy ústeckému špitálu. Vedle mlýnu v Praze a domu na Hradčanech příslušníci rodu vlastnili či drželi též statky na vzdálené Moravě (mj. tvrz Hobzí s vesnicemi) a porůznu v různých jihočeských vesnicích (např. ve Vyhnanicích, v Hlavatcích a Újezdu).

Zvlášť významným rozmnožením rodového zboží bylo panství v Kamenici nad Lipou, které roku 1391 získal Jan mladší z Ústí spolu s Vchynou z Pacova a jehož jediným vlastníkem se stal asi koncem roku 1396.

Jan mladší byl synem stejnojmenného otce, bratra Oldřicha a probošty Sezemy, který po sobě zanechal nejméně další tři syny a dvě dcery. Rozdělení otcova a dalšího zděděného majetku vedlo k vzniku nových rodových větví. Ekonomicky i politicky nejvlivnější byla větev kamenická, k níž náležely čelné postavy předrevolučního období: Oldřich z Ústí a na Hradišti a jeho nevlastní bratři Prokop a Jan, synové Anny z Mochova. Členům větve patřilo i fuglhauzské zboží u Lomnice nad Lužnicí (dnes Klec), zatímco další větev se usadila na Pleši, po níž se také psala.

Vypálení Ústí

Během 150 let získalo Ústí podobu vrcholně středověkého poddanského města řemeslnicko - zemědělského charakteru. Bylo opevněno kamennou hradbou s branami. Uvnitř areálu se kolem náměstí nacházely nejvýznamnější domy a společenské i církevní stavby: fara s kostelem, klášter a špitál.
Postupem doby bylo město obklopeno třemi předměstími. Konec středověkého Ústí je spojen s počátky husitské revoluce. Po předchozím obsazení husity a jejich krátkém pobytu bylo město 30. března 1420 spáleno a převážná část obyvatelstva se přestěhovala na nedaleký táborský ostroh do nově založeného husitského města zvaného „Hradiště hory Tábor“.

Město Sezimovo Ústí pak čekalo na své znovuzrození celých 400 let. Na místě opuštěného a postupně devastovaného areálu někdejšího městského jádra vyrůstala až od roku 1828 nově založená obec, nazývaná nejdříve „Starý Tábor“ a od roku 1920 úředně přejmenovaná opět na „Sezimovo Ústí“.

Miloš Roháček

28.2.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Již nejsou mezi námi

K těžké dopravní nehodě došlo na silnici 149, obchvat u Vodňan. Střetlo se tu osobní vozidlo s nákladním. Příčinu havárie se vyšetřuje.
AKTUALIZOVÁNO
7

Při nehodě se těžce zranil řidič

Odešel Bořivoj Lauda, emeritní ředitel Alšovy jihočeské galerie

České Budějovice - Ve čtvrtek 7. prosince zemřel akademický malíř, grafik a restaurátor Bořivoj Lauda, emeritní ředitel Alšovy jihočeské galerie (AJG), který působil ve vedení instituce v letech 1970 až 1986.

Divadlo představí Swingové Vánoce

Tábor – Divadlo Oskara Nedbala uvede v pátek od 19 hodin galakoncert Swingové Vánoce.

Sobotní šlágr druhé hokejové ligy ligy bude mít charitativní charakter

Tábor – V sobotu od 18 hodin se na táborském zimním stadionu odehraje utkání mezi domácími Kohouty a Havlíčkovým Brodem.

Ryby už mají téměř pryč, ale na vánoční trh zbývá dost

Tábor – Jeden z největších českých prodejců ryb již 21. prosince otevře svůj každoroční trh. Pro vánoční rybu na sádky Štičí líhně Esox si budete moci přijít naposledy 23. prosince.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT