VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Komerční rybolov na Malém Jordánu nový majitel nepovoluje

Česká republika - Může to být neškodná úprava. Nebo také těžký masakr našich vod. Novinka příští rybářské sezóny budí emoce. Kdokoliv si bude moci koupit oprávnění k rybolovu na 30 dní bez ohledu na to, jak umí zacházet s rybou. 

16.5.2016
SDÍLEJ:

Rybaření. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Je třeba očekávat nájezdy legalizovaných pytláků nebo cizinců, kteří nebudou muset splnit žádné kvalifikační testy a prakticky si jen koupí licenci? Rybáři se ptaljí,  kdo revíry ohlídá? Bude dost porybných? To jde Českému rybářskému svazu jen 
o příjem z prodeje povolenek? Jeho představitelé ovšem říkají: Klid, jen zjednodušíme výdej povolenek a žádné masakry nedopustíme. Tady jsou názory Alexandra Šímy, předsedy Českého rybářského svazu, a Jiřího Louthana, šéfredaktora rybářského magazínu ČasNaRyby.cz

Posílení atraktivity Čech

Alexandr Šíma: Tlak na odstranění naší byrokracie přicházel zejména z ciziny od našich uživatelů revírů, kam cizinci nejčastěji míří, tedy z jižních Čech. Pokud k nám chce někdo z ciziny přijet za rybářským vyžitím, nejsou to (jistě až na výjimky) amatéři, ale zkušení rybáři. Doklady vydané 
v jejich mateřské zemi jsou jim však u nás často k ničemu.

Bude to u nás tak, jak je tomu v celé Evropě. Rybářský lístek si lze ve většině zemí pořídit v obchodě se sportovním zbožím (jako ve Francii), často také třeba na benzinkách a podobně. Z obsáhlého průzkumu, který jsme i za pomoci Evropské rybářské federace provedli, vyplynulo, že pouze ve Švýcarsku vyžadují pro vydání licence zkoušky odbornosti a v několika málo zemích je pak vyžadují 
k dlouhodobým rybářským lístkům. Že by tyto země přehlížely potřebu ochrany jejich vod před nevyškolenými a neprověřenými rybáři? Důvody, které vedly naše zákonodárce při schvalování zákona o rybářství 
k zavedení podmínky kvalifikačních předpokladů, nejsou zřejmé; ani důvodová zpráva k zákonu je relevantně nevysvětluje.

Až do března 2004 přitom nebylo nikdy třeba k získání rybářského lístku jako jakési licence státu (prostředky za ně získané také nejdou zpět do rybářství, ale jsou příjmem veřejných rozpočtů) prokazovat kvalifikační předpoklady. Tento lístek totiž ještě neopravňuje nikoho k samotnému rybolovu.

Zájemce o lov musí mít ještě platnou povolenku, vydávanou uživatelem revíru, který je za hospodaření v rybářském revíru odpovědný. Tedy také za to, že povolenku vydá jen tomu, kdo je rybolovu znalý a kdo bude respektovat zákonem a rybářským řádem stanovená pravidla. Ostatně kontrolovat to je povinna rybářská stráž.

Takže shrnuto: Toto opatření umožní zejména cizincům využít při jejich krátkodobých pobytech v Čechách a na Moravě možnosti rybolovu, posílí se tím atraktivita České republiky i z hlediska cestovního ruchu, nezanedbatelné jsou také příjmy uživatelů revírů za vydané povolenky. A to aniž by zde byla vskutku důvodná obava, že tím naše rybářské revíry utrpí.

Změna vezme klid z břehu

Jiří Louthan: Třicetidenní rybářské lístky jsou patrně nevyhnutelnou záležitostí, která dříve či později musela dorazit i k nám. Bohužel je to však novinka, která bude mít hned několik negativních dopadů na revíry, rybáře i ryby samotné.

S nárůstem zahraničních rybářů na březích našich revírů můžeme očekávat zvýšené rušení klidu, drancování vod a rozhodně nárůst přestupků proti rybářskému řádu.

Pro tento názor jednoznačně hovoří zkušenosti našich rybářů 
z příhraničních oblastí České republiky, ale také z jejich výprav do zahraničí, kde se setkávají se zavrženíhodným chováním rybářů 
z některých konkrétních evropských zemí.

Hlasité pitky u vody do ranních hodin, braní podmírových ryb, nedodržování jejich povoleného počtu – to nejsou aktivity, nad kterými by čeští rybáři pouze mávli rukou.

Navíc, nezapomeňme, že řada prohřešků bude páchána cizinci vlastně nevědomky. Prut se dostane do ruky i lidem, kteří v životě ryby nelovili, neprošli žádnými zkouškami ani neměli učitele, který by je do poctivé rybařiny zasvětil. Jak asi bude zacházet 
s úlovkem živé ryby někdo, kdo má pouze za „povinnost" si přečíst náš rybářský řád? Nepřijde mi ani fér, že na jedné straně musíme my řadoví rybáři skládat zkoušky a najednou tu může lovit kdokoli, kdo si prostě zaplatí konkrétní lístek.

Ale abychom nekritizovali pouze budoucí zahraniční rybáře u nás, umím si představit, že i naši občané vymyslí, jak zužitkovat třicetidenní lístky ve svůj prospěch. Například tak, že si nový typ lístku koupí pro svou několikatýdenní výpravu na někoho z rodiny, aby mohl mít dočasně k dispozici čtyři pruty k lovu namísto dvou. Vůbec se netěším na to, co nám třicetidenní lístky přinesou, a mohu snad jen konstatovat, že bych se ve svém odhadu jejich negativ velice rád mýlil. 

Cesta vede hlavně na Lipno

Jižní Čechy nejsou proslulé jen památkami. Řada turistů sem míří za rybolovem, hlavně na Lipno. Ukazují to i počty vydaných rybářských lístků. Na českobudějovickém magistrátu vloni podle tiskové mluvčí radnice Jitky Welzlové vydali 1440 rybářských lístků, zhruba třetinu cizincům. „Největší zájem mají občané z Rakouska, Německa, Francie, Maďarska a Polska," vypočítává Jitka Welzlová a dodává, že jsou ale evidováni i zájemci z USA, Mongolska, Argentiny, Austrálie a Nového Zélandu či Japonska.
A právě cizincům by měla vyjít vstříc nová úprava vydávání rybářských lístků. „Nyní se vydávají rybářské lístky na rok, tři roky a deset let a od 1. ledna 2017 k tomu přibude ještě třicetidenní lístek," říká Jitka Welzlová.

„Bude to určitě zjednodušení administrativy," říká 
k chystanému zavedení třicetidenních rybářských lístků Jan Štěpán, jednatel Jihočeského územního svazu Českého rybářského svazu. Dodává, že výhodné to bude především pro cizince. Pro ně totiž není současná cesta k povolení lovit v našich vodách úplně jednoduchá.
Nyní platí, že český zájemce získá rybářský lístek až na základě toho, že prokáže potřebné znalosti podmínek rybolovu. S rybářským lístkem se potom může obrátit na správce revírů, většinou se u nás jedná o organizace Českého rybářského svazu. Od nich získá povolenku k lovu. 
V jižních Čechách vydává například svaz povolenky pro celý kraj, pokud se nejedná o výjimky.

Cizinec by měl v současnosti obdobným způsobem prokázat na obecních úřadech, na Českobudějovicku jsou to tři radnice – v krajském městě, Týně nad Vltavou a Trhových Svinech, že má ve své vlasti rybářský lístek, nebo podobný dokument. Tedy, že má potřebné znalosti o rybolovu. Kromě jazykové bariéry ale představuje problém například to, že v některých evropských zemích takový doklad vůbec neexistuje. A jednání bývá složité i z dalších důvodů.

Hlavně cizincům by tedy třicetidenní rybářský lístek zjednodušil život. K jeho vydání totiž nebude potřeba nic než zaplacení příslušné částky. Platit to ovšem bude i pro občany České republiky. S třicetidenním lístkem pak zamíří ke správcům revírů, kde dostanou povolenky k lovu. Podle Jana Štěpána budou povolenky vydávané na tento lístek jednodenní, třídenní, desetidenní a sedmnáctidenní. Jan Štěpán ale oponuje názoru, že se pak české vody stanou snadným terčem bezohledných lovců, z ciziny i z tuzemska, kteří nebudou respektovat pravidla.

„Hlavní význam krátkodobého rybářského lístku je ten, že zájemce nemusí skládat vědomostní zkoušky. Pořád ale musí dodržovat rybářský řád. Od nás dostane k povolence i rybářský řád, který máme i v cizích jazycích a soupis revírů," zdůrazňuje Jan Štěpán s tím, že pak bude každý vědět, kde a za jakých podmínek může lovit a je povinen tato pravidla dodržovat.

V jižních Čechách patří mezi oblíbené revíry třeba Lipno nebo Hněvkovice. Také revír Vltava 24, který se táhne od Boršova nad Vltavou po České Budějovice. Ten má ale zvláštní povolenky. Roční stojí dnes 5000 korun a denní 500 korun. „Je to proto, že se zde snažíme zatraktivnit rybolov vysazováním losovitých ryb," říká Jan Štěpán a dodává, že se jedná například o pstruhy. Vyšší náklady na správu revíru se odrážejí 
i v ceně povolenky. 

Na Malém Jordánu to už nepůjde

S rybáři je to jako s houbaři, taky neradi hlásají do světa, kam nejraději chodí na ryby. Netouží po tom, aby se za nimi vydávaly davy kolegů. A tak s opatrností říkají: nejraději sedíme kolem Lužnice. Petr Ticháček mlžit nemůže, jeho jsme včera potkali na břehu Jordánu. Kromě táborské nádrže má v oblibě ještě Slapy.

„Když mám přes týden čas, chodím k Jordánu, na víkendy jezdíme na chatu na Slapy, tak chytám tam," upřesňuje svá teritoria. Ryby na oblíbené a neoblíbené nerozděluje. Na Jordán chodí na kapry, ale nevadí mu, když uloví něco jiného. „Já to nijak neřeším, většinu ryb stejně vracím zpět do vody. Na stole mi skončí tak jedna až dvě do měsíce. A doma je už taky nikdo nechce jíst," směje se Petr Ticháček.
Připravená novinka rybaření pro každého se mu nelíbí. Komerční lov by ponechal v současném rozsahu a nic by neměnil ani na rybářských lístcích.
„Rybář by měl mít i nějakou zodpovědnost a starost o vodu, kde loví. Měl by svému místu něco vracet. Já jsem třeba za tuhých zim chodil na přehradu ryby přikrmovat a vysekávat díry do ledu, aby mohly dýchat," dodává táborský rybář.

Pod hladinou Jordánu kromě kaprů plavou i dravci. Jak ale upozorňuje vedoucí odboru životního prostředí Jan Fišer, ti se z Jordánu lovit nesmějí, zatímco u kaprů mají opačný zájem: čím víc si jich rybáři odnesou, tím pro nádrž lépe.

Komerční rybáři byli také zvyklí vyrážet ke břehům Malého Jordánu. Jenže ten se nově stal majetkem Tábora a ten ho nepovoluje. „Zatím s ním nepočítáme, zastáváme názor odborníků, že pro kvalitu vody v Jordánu má Malý zůstat záchytnou nádrží, v níž se zachytí i plevelná ryba z povodí. A ta je v něm pak řízenou rybí obsádkou likvidována," vysvětluje Jan Fišer z odboru životního prostředí.

Kapr, amur, sumec nebo cejn. Tyto všechny ryby mohou rybáři vytáhnout z vlkovských pískoven. K těm často vyráží i Václav Šatra z Veselí nad Lužnicí. „Pískovny určitě patří k oblíbeným revírům, protože sem lidi jezdí i na dovolenou. U mně je to tím, že je mám kousek," vysvětluje rybář s dvacetiletou praxí. O změnách v pravidlech rybolovu za peníze si zatím nedělá závěry, počká, až co přinese čas a ukáže praxe. Ale vidí i pozitiva. „Organizaci to zřejmě přinese nějaké peníze," míní Václav Šatra, ačkoli si nemyslí, že se tento způsob zábavy masově rozjede.

Všeobecně ale rybáři s větším pohybem komerčních lovců v okolí revírů očekávají i větší nepořádek. „Někteří po sobě nechají na zemi všechno, co jim zrovna upadlo z ruky. Ale musím přiznat, že takoví se najdou i mezi rybáři," dodává veselský rybář.

Autor: Redakce

16.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Denisa a Kateřina Červenkovy jsou specialistkami na triatlon (na snímku z Táborského triatlonu zleva), přesto září i mezi kovanými plavkyněmi.

Sestry Červenkovy zářily na plaveckém šampionátu

Ilustrační foto.

Již nejsou mezi námi

Mladík znovu kradl. Teď ho čeká soud

Tábor - Krádež zboží za tři stovky se nevyplatila šestadvacetiletému mladíkovi ze Žďáru nad Sázavou.

Mladá Vožice a Chýnov prostaví přes 40 milionů

Táborsko - Ve městech finišují se splněním plánů letošního roku a zároveň plánují úkoly pro ten následující.

Ve sněžné pohotovosti je v Táboře 12 brigádníků

Tábor - Letos se technickým službám podařilo zajistit o něco více dobrovolníků, kteří je zastoupí v odklízení sněhu z chodníků.

Kopec na náměstí v Táboře zase bude

Tábor - Starosta Jiří Fišer vydal pokyny, aby děti opět v centru Nového Města dostaly kopec sněhu z Monínce.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT