Na rozdíl od nedávného závazku města ke snížení emisí o nejméně 40 procent se však v tomto případě nejedná o žádné velikášské gesto.
Nejde sice ani o žádný převratný nápad, systém zálohovaných plastových půllitrů dobře znají návštěvníci celé řady festivalů. I tento systém má celou řadu zádrhelů, spojených s odběrem, vymýváním a zpětným uvedením kelímků k prodejcům.
To však nic nemění na tom, že se jedná o jednoznačně chvalitebný počin. A že investice dvou set tisíc korun do desítky tisícovek kelímků je výrazným příspěvkem ke snaze snížit množství zbytečně vyprodukovaného plastového odpadu.
Místo velkých gest a obecných proklamací – jasný plán na řešení konkrétního problému. Přesně takhle má vypadat cesta ke ke skutečné změně.
Kdyby se tímto způsobem podobně inspirovali i studenti účastnící se pravidelných páteční „klimatických demonstrací“, a třebas i jen místo igelitek začali používat látkové tašky či klasické síťovky, přírodě by tak pomohli mnohem víc než mácháním transparentem nad hlavou.