Jiří Dintar.Zdroj: Deník / RedakcePro jedny atraktivní podívaná a letitá tradice, jak oslavit konec starého a začátek nového roku. Třeba i příležitost, jak se s ostatními společně setkat, a podpořit tak vzájemný pocit sounáležitosti, byť třeba i jen na pouhou půlhodinu.

Pro druhé naopak div ne šílenství, jímž trpí především citlivý sluch zvířat. Případy mnoha zaběhnutých psů během silvestrovských oslav evidentně potvrzují, že pro některá zvířata jde o dost stresující zážitek. Přesto je třeba dodat, že za řadu těchto případů nemohou ani tak ohňostroje, jako spíš několikadenní odpalování petard jednotlivci, které začíná už kolem Vánoc a nekončí leckdy ani týden po začátku nového roku.

Argument, že město může ušetřené prostředky investovat do mnohem užitečnějších aktivit, než je právě novoroční ohňostroj, určitě také není zcela nepodstatný.

Ohňostroje lidi zkrátka rozdělují. Některá města je pořádají a hodlají v tom setrvat, jiná – a už víc jak deset let mezi ně patří i Tábor – je zkrátka během silvestrovských oslav nedělají. Oba přístupy mají svá pochopitelná odůvodnění.

Přesto je třeba říci – novoročních ohňostrojů je a bude ostatně dost i bez účasti radnice. Ta má lidi spíše spojovat než rozdělovat. A platí to i v případě ohňostrojů.