Jiří Dintar.Zdroj: Deník / RedakcePo krátkém počátečním váhání se nakonec vláda rozhodla zasáhnout poměrně razantně. Těžko můžeme posoudit, zda to bylo nutné či ne; každopádně snaha vyhnout se italskému scénáři takto důrazný postup odůvodňuje. A zdá se, že i celkem zabral…

Teď je ale třeba přemýšlet nad tím, jak svěrací kazajku karantény začít zvolna povolovat. Nařízení nosit povinně roušky možná mělo význam na počátku, kdy na ně lidé ještě nebyli navyklí. Vyžadovat je povinně všude by už ale nemělo být třeba.

Rozum přece jasně radí, že když se o půlnoci půjdeme proběhnout nočním městem, roušku v liduprázdných ulicích ve skutečnosti vůbec k ničemu nepotřebujeme, ani kdyby nám to zákon přikazoval hned třikrát.

Stejně tak logické je, že když už musíme nutně – ať už na nákup jídla či zkrátka kamkoli – mezi větší shluk lidí, tak si ji naopak vezmeme. A třeba i ty rukavice, byť nám je žádný zákon či vyhláška nepřikazuje. Používáme zkrátka rozum a snažíme se být zodpovědní.

Nepropadáme zbytečně panice, když má soused pozitivní výsledek na koronavir. Možná ho totiž máme taky, nebo třeba i dávno za sebou… Některé odhady lékařů totiž říkají, že počet nakažených je i víc než desetkrát vyšší než jsou známá čísla. A že řada lidí nemoc vlastně pořádně ani nezaznamenala, protože u nich proběhla bez větších příznaků. Pokud se odhady nemýlí, jde vlastně o dobrou zprávu…

Koronavir by se tak zařadil po bok chřipce, která sice každoročně pomůže zesnout možná až třem tisícovkám lidí… ale většině z nás nestojí ani za to, se proti ní nechat očkovat. Natožpak vyhlašovat nouzový stav.

Jestli nás může na nynější situaci něco těšit, tak je to vlna solidarity mezi lidmi. Ať už se pustili do šití roušek nebo roznosu nákupů, nedejbože tvorby masek a respirátorů či vývoje plicních ventilátorů…

Výbornou zprávou však bude teprve to, až se znovu rozpohybuje společnost, až budeme moci volně chodit do obchodů i hospod… ne proto, že bychom se teď i později nedokázali omezit, ale proto, že bez zákazníků a hostů zkrátka nepřežijí. Obchody, hospody, hotely… o cestovkách snad ani nemluvě. A tím výčet zdaleka nekončí.

Čím delší karanténa, tím tvrdší bude ekonomický dopad. Už teď je možná řada z nás bez práce, jen si to dosud neuvědomujeme. I na tohle je třeba myslet. Jde totiž i o to, aby léčba ve výsledku nakonec nebyla horší nemoci.

Třídící centrum před nemocnicí v Táboře slouží k rozdělení pacientů do tří skupin podle rizikovosti.
Nemocnice Tábor přijala řadu preventivních opatření. Co pacienty čeká?