Edwin Otta, redaktor ČB deníku.Zdroj: ArchivZa poslední staletí jsme v našich končinách odvykli hrozbám, které nyní nově připomínají cedule na jihočeských hraničních přechodech. Infekční nemoci v 19. století ztratily v civilizovaných končinách sílu a naposledy se v Evropě přihlásily před sto lety. Takzvaná španělská chřipka měla miliony obětí. Ale zejména poslední desetiletí přinesla pocit, že se nic podobného nemůže opakovat. Jako hrozbu zdraví se vnímá spíš infarkt nebo dopravní nehoda.

Z infekcí tak nanejvýš žloutenka nebo nemoci přenášené klíšťaty, u kterých sice hygienici evidují desítky jihočeských případů ročně, ale proti nimž se lze hodně účinně chránit zčásti i očkováním.

Koronavirus, který se nyní šíří Evropou, je něco trochu jiného. Je hodně zákeřný v tom, že repelentem se proti němu v kině nebo hromadných dopravních prostředcích neubráníte a zdravotní komplikace, které způsobuje, jsou skutečně velké.

Nebezpečný vir ale postupuje pomalu. Měli jsme proto čas se připravit. A myslím, že lépe je v takovém případě být nachystán více a udělat nějaká opatření zbytečně.

Vykupování mouky nebo zdravotnických roušek se může zdát jako přehnaná reakce. Ale je to reakce laiků. Od profesionálů, jako je ministerstvo zdravotnictví a jiné instituce, bych čekal víc, než jen varování před panikou a zmíněné cedule na hranicích, že kdo se vrací z Itálie, má se podívat na web ministerstva. A doporučení, že si mám mýt ruce a nekýchat na ostatní, to mi už jako dítěti vštěpovaly babičky…