Obyvatelé přilehlých domů zejména v ulici Zborovská a dlouhodobě upozorňují, jak je soužití s nimi nepříjemné, nejen kvůli hluku, který krákáním způsobují, ale i nepořádku, který tvoří exkrementy, zbytky hnízd i černé peří. Nedávno se redakci Deníku ozval například Josef Havle. „V okolí školy se nedá klidně žít. Dokonce to jde tak daleko, že někteří uvažují nebo realizují prodej svých bytů a stěhují se jinam. Ohánět se neustále nesmyslným zákonem o ochraně havranů je jen argument pro toho, kdo nechce problém řešit,“ míní.

Podobné názory zaznívají i přímo v lokalitě, kterou společenští krkavcovití ptáci obývají. Někteří na téma s chutí vtipkují a tvrdí, že už zbývá jen přejmenovat sídliště na Havraní. Pěkně od plic situaci popsal Deníku muž středních let. „Bydlíme v třináctipatráku hned vedle. Normálně žít se tu nedá, je to hrůza, hnus a nikdo to neřeší. Jen si to tu pořádně nafoťte a natočte, ať už se konečně zastupitelé chytnou za nos,“ komentoval.

Další z kolemjdoucích upozornil, že automobil zaneřáděný trusem na parkovišti pod hnízdištěm strojí více než rok. „Má už i propadlou technickou, měli by ho nechat odtáhnout,“ podotkl. Havranů prý stále přibývá i přes různá opatření, hnízda se objevují i na stromech blíže k nemocnici v Buzulucké a Jaselské ulici.

Řev, co se nedá vydržet

Tématu se dotklo i poslední červnové zastupitelstvo, kdy se v diskusi o havrany tradičně zajímal zastupitel Milan Breda (ANO 2011). „Rozumím, že jde o složitou věc, ale jde o vizitku Tábora. V Husově parku u nádraží se nám situace zlepšila, ale Pražské sídliště jsem navštívil před třemi týdny, ulice Václava Soumara, Jaselská a další, po půl hodině toho řevu ptactva, jsem si říkal tedy chudáci ti lidi a škola,“ popsal svou zkušenost.

Havrani jsou velmi inteligentní ptáci a starostliví rodiče. V urbánním prostředí jsou podle ornitologů spokojení, mají pocit bezpečí před predátory a dostatek potravy. Mohou být ale i užiteční, lidem pomáhají například s odpadky či larvami hmyzu na polích.

Znovu upozornil na to, že problém nezmizel. „Vím, že jsme se o tom bavili, byl tam místostarosta, ale opravdu v dopoledních hodinách i odpoledne se ta intenzita hluku nedá 30 minut vydržet. Je to moc, těch ptáků je tam obrovské množství. Přijde mi, že se tam přestěhovali a pro bydlení našich občanů to není snesitelné,“ dodával Breda.

Hledají řešení v mezích zákona

Starosta Štěpán Pavlík (Tábor 2020) připomněl, že jde o celostátně známý příběh. „Všichni to o nás ví, o Táboru a havranech. I kdybychom byli pořád na Pražském sídlišti, bohužel nemáme legislativní nástroje, jak to vymýtit,“ zopakoval.

Havran polní patří mezi zákonem chráněné ptáky. Je zapsán na Červeném seznamu ptáků Evropy pro rizika svého vyhynutí jako zranitelný druh. Více informací na stránkách České společnosti ornitologické (ČSO) zde

Dodal, že radnice s odborem životního prostředí rozhodně nezahálí. „Snažíme se hledat řešení, budeme zkoušet další možnosti, máme nějaké nové nápady, které chceme zkoušet. Ačkoliv nás havrani v lokalitě Pražského sídliště trápí, na druhou stranu v Husově parku zasáhla příroda. Nemůžeme tak ani oslavovat, protože to není naše zásluha. Je to těžký problém zejména pro místní obyvatele, to chápeme, ale účinné nástroje nemáme,“ shrnul.

Ačkoliv došlo ke kácení jednoho stromu i dalším odborným zásahům, havrani si s tím zřejmě nelámou hlavu. Na místě alespoň pravidelně uklízí zaměstnanci technických služeb.

Jak na jaře Deníku vysvětlil Jiří Rozum z odboru životní prostředí, který se problematikou zabývá dlouhodobě, pravidelně mimo období hnízdění korigují stromolezci počty hnízd, ale mají i bezzásahovou zónu. V roce 2023 roce bylo odstraněno 67 hnízd, dříve šlo asi o 50, v počátcích uplatňování tohoto postupu (2015-2016) asi jen 20 až 30 hnízd.

Počet hnízdících havranů v jižních Čechách v posledních deseti letech ale roste. Cílem odstraňování neobsazených hnízd není snížení populace. To není možné technicky ani legislativně. „Jde o ovlivňování tvaru a rozsahu hnízdiště, aby se dál nerozšiřovalo do z pohledu obyvatel konfliktních míst. Efekt není snadné vyhodnotit, žádné jiné opatření neexistuje,“ vysvětlil Rozum.

Pražské sídliště v Táboře a jeho obyvatele stále trápí populace havranů polních. Parkovišti ve Zborovské ulici se raději řidiči vyhýbají. | Video: Deník/Lenka Pospíšilová

V roce 2020 nepomohl ani pokus, kdy havrany plašili sokolníci s dravci. Z praxe na ně nefungují plašiče, ani ořezy stromů. Jiná řešení a doporučení ministerstvo životního prostředí dosud nemá.

V jižních Čechách hnízdí třeba i v Českých Budějovicích, Sezimově Ústí či Soběslavi. S koloniemi bojují ale také další česká města, například Ostrava, Brno či Chrudim. Problém s černými ptáky mají i zahraniční sousedé v Polsku, kde lze pozorovat i několik tisíc párů.