Turista přijel do Tábora vlakem. Kupuje si čip, který mu odemyká městské kolo ve stojanu na ulici. Nasedne a jede na výlet na Harrachovku. Pak se vrací do města a kolo odkládá na Starém městě. To je vize doplňkové služby pro přepravu. Automatická půjčovna kol.

Měla začít fungovat již nyní na jaře. To začne za pár dnů, půjčovna však jeho start rozhodně nestihne, a s největší pravděpodobností ani letošní letní turistickou sezonu.

Výběr vhodné firmy, která by systém, dodání kol i jejich servis pro Tábor zajistila, nevyšel.

„Do výběrového řízení se přihlásila jen jedna firma, která měla hodně vysoké finanční požadavky. Navíc s ní byla špatná komunikace, a tak radní výběrové řízení zrušili a vypíše se nové,“ vysvětlil tajemník radnice Lubomír Šrámek.

Kolik firem se přihlásí do druhého kola? Dost možná, že opět jen jedna a opět ta samá, která systém provozuje v pražském Karlíně.

„To není nic divného, protože moc firem licenci na tento systém nemá. Chceme však připravit nové, výhodnější podmínky a pokusit se vyhledat ještě další firmy,“ říká místostarosta Martin Jirovský, z jehož dílny automatická půjčovna pochází.

Připustil však i možnost, že od své myšlenky upustí.

Čeho se nevzdává, je zavedení vnitřní linky městského autobusu. Minibusy by měly na trasy vyjet už na podzim.

„I když ještě nevíme, jak uspějeme v žádosti o dotaci, ale i bez ní bychom měli být schopni zavedení minibusů finančně pokrýt,“ říká Jirovský s tím, že vnitřní okruh je součástí rozsáhlé optimalizace městské dopravy.

Konečnou podobu však nemá vedení autobusů Maredovým vrchem. Místní občané s vedením trasy, a s tím spojené jiné dopravní řešení v této části města, nesouhlasí. Svůj postoj sepsali v petici.

„Ústředním požadavkem zmíněné petice bylo, aby ulice Krále Jiřího nesloužila jako jediná páteřová dopravní spojka, ale dopravní žátěž byla rovnoměrně rozdělena i na sousední ulice Krále Jiřího, Trocnovská, Bydlinského a Hromádkova,“ uvedl předseda petičního výboru Martin Musila.

Občané jsou rozděleni do dvou skupin, přičemž každá vidí řešení jinak. S některými jejich požadavky jsme souhlasili, ale některé odborníci na dopravu odmítají,“ dodal Jirovský.

O vedení dopravy na Maredově vrchu budou jednat zastupitelé a potom se materiál ještě vrátí na stůl radních. Kudy autobusy pojedou, není tedy dané.

Dopis čtenáře:Nad dopravou na Maredově vrchu stále visí otazníky

Tábor – Tajemník MěÚ Tábor Lubomír Šrámek v únorovém vydání novin Táborské radnice v článku Z jednání rady města v lednu informuje, že „Rada řešila i tři petice občanů.“ … a dále pak: „Většině požadavků na zklidnění dopravy v ulici Krále Jiřího město vyhoví.“

Tato informace není pravdivá, skutečnost je odlišná. V listopadu 2009 podalo 129 občanů Tábora petici za zklidnění dopravního provozu v ulici Krále Jiřího na Maredově vrchu v Táboře.

V prosinci 2009 odbor dopravy MěÚ v Táboře předstoupil na schůzi s občany Maredova vrchu s informací o připravovaných změnách dopravního systému v této lokalitě, který má využít ulici Krále Jiřího jako obousměrnou páteřovou dopravní spojku pro auta a novou linku městské hromadné dopravy pro nové sídliště Maredovův vrch za areálem středních škol.

Řešení podle zakázky táborského odboru dopravy vypracoval dopravní projektant Ing. Otepka z Třeboně, který svým původním návrhem řešení jednosměrnosti v Husinecké ulici neprokázal dostatečnou znalost místních dopravních poměrů.

Ústředním požadavkem zmíněné petice bylo, aby ulice Krále Jiřího nesloužila jako jediná páteřová dopravní spojka, ale dopravní žátěž byla rovnoměrně rozdělena i na sousedící ulice ve čtvrti: Krále Jiřího, Trocnovská, Bydlinského a Hromádkova.

Po všech jednáních nebyl tento požadavek dopravním odborem akceptován.

Diskuse na této veřejné schůzi se aktivně zúčastnily i uznávané osobnosti z této lokality MVDr. Jan Jelšík a Ing. Miroslav Volný. Po této veřejné schůzi i po navazujícím jednání petičního výboru na městském úřadu zůstalo několik nevysvětlených otázek a neřešených problémů:

1. Proč nebude využívána plná průjezdní kapacita velmi draze vybudovaného železničního podjezdu v Trocnovské ulici s jejím následným plánovaným napojením na ulici Soběslavskou, když v nedávné minulosti bylo toto napojení prezentováno jako důvod veliké investice do rekonstrukce podjezdu železničního koridoru?

2. Z jakého důvodu má být ulice Krále Jiřího s šířkou vozovky 6 metrů obousměrnou páteřovou dopravní spojkou a přitom paralelní ulice Hromádkova s šířkou vozovky 7,5 metru má být jednosměrná?

3. Proč plánovanou jednosměrnou Hromádkovou ulicí se má snížit dopravní obslužnost areálu středních škol a spolusídlících velkých firem?

4. Co je důvodem rozhodnutí, že plánovaná linka MHD pro nové sídliště nebude na své trase obsluhovat také Areál středních škol?

5. Jak to, že k plánovaným změnám dopravního systému kolem areálu středních škol chybí souhlas krajského úřadu, jako zřizovatele areálu?

6. Proč k vyhodnocení aktuálního stavu dopravy v řešené oblasti neproběhlo místní šetření v součinnosti s petičním výborem?

7. Proč odbor dopravy nechce zvýšit všeobecnou dopravní bezpečnost v okolí areálu středních škol snížením povolené rychlosti vozidel na 30km/hod. v celé ulici Bydllinského a Hromádkově?

Navrhovaný dopravní systém kolem areálu nebere v úvahu, že zavedením zastávky plánované linky midibusů MHD u areálu se sníží počet aut rodičů, přivážejících studenty i počet aut dospělých studentů.

ento systém nezohledňuje fakt, že pro školskou zónu neexistuje bezpečnější dopravní obslužnost, než jsou ekologické midibusy městské dopravy, řízené profesionálními řidiči a nebere v úvahu nejprostší lidský rozměr, že zavedením zastávky MHD u areálu podstatně zlepší dopravní dostupnost tělesně handicapovaným studentům.

MARTIN MUSILA
předseda petičního výboru