Počátky zlukovské obecné školy mapuje školní kronika Drahova. Uvádí mimo jiné, že když roku 1824 vypukl v drahovské škole požár a budova vyhořela, vyučovalo se dva roky v č.p. 3 ve Zlukově, kam se přestěhoval i tehdejší učitel. Poté se ale v Drahově postavila nová škola a do ní se vrátily i zlukovské děti.

„Když později, na počátku dvacátého století, nastala potřeba dvoutřídní školu v Drahově o jednu třídu rozšířit, vzali občané Zlukovští v úvahu obtíže cesty, které dítky jejich navštěvováním Drahova překonávati musely, vzali v úvahu dosti velký obnos, kterým by na rozšíření školy v Drahově přispěti museli, a za tehdejšího starosty Jana Dvořáka, rolníka ve Zlukově č. 4 se usnesli a požádali c.k. okresní školní radu v Třeboni o to, aby Zlukov byl ze školní obce vyškolen a ve Zlukově samostatná škola zřízena byla," uvádí školní kronika Drahova.

Komise podala žádost 27. dubna roku 1901. A co rodičům školáků nejvíce vadilo? Děti potřebovaly na cestu za vzděláním nejméně hodinu času, protože zdolávaly více než dva kilometry. Občas jim situaci komplikoval i potok, který se zhruba uprostřed trasy za deštivého počasí či tání sněhu vylil, a děti tak do školy nemohly vůbec dojít.

Druhá fotografie znázorňuje školní rok 1926 – 1927 se stejným řídícím

Jejich argumenty uznal také okresní školní inspektor a okresní lékař. Ten napsal: „Ze stanoviska zdravotního doporučuje se vzhledem k tomu, že cesta ze Zlukova do Drahova v zimě je pro závěje a na jaře za deštivého počasí velice neschůdná jest, čímž zdraví dítek, musí-li přece cestu tu konati ve značné míře ohroženo bývá zvláště za panujících a zde převládajících západních větrů, pročež doporučuje se, aby i když není zákonité vzdálenosti, aby Zlukov z mateřské školy v Drahově vyškolen byl a ve Zlukově samostatná škola zřízena byla."

Zahrada i cvičiště

Pro budovu bylo vybrané místo na návsi, protože je to prostor ve středu obce, kolem dokola je ohrazená staveními a navíc ji protíná okresní silnice. Místní si také přáli mít zahradu a cvičiště.

V říjnu roku 1903 do zlukovské obecné školy poprvé usedli žáci. Za katedru se postavil František Hrubý, který do Zlukova přišel z Hamru.

Anna Zemanová, dcera Bohuslava EberlehoBohuslav Eberle, tatínek dnes pětasedmdesátileté Anny Zemanové, byl jedním z učitelů, který vzdělával místní žáky. „Nastoupil v roce 1959 a setrval tady deset let, tedy do roku 1969. Po něm pokračovala paní učitelka Nouzová z Veselí nad Lužnicí. Pak sem přišel Jan Hejný, který éru vzdělávání zakončil, protože školu zavřeli," nastínila Anna Zemanová s tím, že Bohuslav Eberle učil také v Borkovicích či Dráchově.

Anna Zemanová, jakožto kantorská dcera, začala školní docházku v Klikově na Jindřichohradecku, pak se přestěhovali do Dráchova, kde pokračovala od třetí třídy. „Když jsme přišli do Zlukova, to už mi bylo dvacet, bydleli jsme pochopitelně ve škole. V kanceláři starosty býval původně pokoj," vzpomíná Anna Zemanová.

Se zlukovskými žáky se stýkala. Jak poznamenala, byla zde pionýrskou vedoucí. „S tatínkem vedli i divadelní kroužek, například představení Čtverák hastrman a Dvě Maryčky," vypráví žena, která se zde také vdala.

Bohuslava Eberleho velmi zajímala příroda. Snažil se, aby děti na procházkách poznávaly ptáky, květiny … 

Zdeněk Zeman, vnuk Bohuslava Eberleho a současný starostaZdeněk Zeman, vnuk Bohuslava Eberleho a současný starosta Zlukova, začal do první třídy chodit v roce 1968. „Za mě byla škola jednotřídní. Obdivoval jsem, jak kantor může učit čtyři ročníky v jedné třídě zároveň. Mám živou vzpomínku, jak jsme měli na uších sluchátka, kabely od nich byly natažené mezi lavicemi, a poslouchali jsme z Českého rozhlasu četbu třeba knih od Boženy Němcové nebo Aloise Jiráska," vypráví Zdeněk Zeman zážitky ze školních let.

Byl ale rád, že se vedle něj vzdělávají starší spolužáci. Jak říká, mohl pochytit i těžší látku. „Takže jsme věděli, co se budeme ve vyšších ročnících učit," doplnil Zdeněk Zeman. Nejraději vzpomíná na učitelku Nouzovou, která se k dětem chovala dobře, nekřičela na ně a ani školákům nedávala tresty. Přesto měla u žáků autoritu.

„To učitel Hejný byl trochu ostřejší. Vyžadoval ve třídě klid. Když nebyl, tahal nás za kotlety. Hrozně to bolelo," popsal.

Škola se pro nedostatek dětí zavřela v roce 1977. Dodnes ve Zlukově zůstala jen mateřinka. Po rekonstrukci se přestěhovala do prvního patra, což je vidět už zdálky – často si lze na horních oknech prohlédnout novou výzdobu, a v přízemí se vytvořil prostor pro obecní úřad a knihovnu.

Kantoři ve škole

BÝVALÁ ŠKOLA. V budově se dnes nachází obecní úřad.

František Hrubý 1903 – 1904
Josef Sedloň 1904 – 1919
Karel Nováček 1917
František Líkař 31. března 1919 – pak odešel do Borkovic
Josef Čížek 1. dubna 1919 – 1938
Jar. Slanec 1. září 1938
Boh. Kohout
Jan Hejný
Jan Slanec se vrací po mobilizaci 15. prosince 1938 – 1940
Jan Koudelka 16. prosince 1938
B. Vaitauer 1940
J. Krlín 1946
František Kubálek 1950
Bohumil Liška 1957
Bohuslav Eberle 1959
Stanislava Nouzová 1969
Jan Hejný 1971 – 1977