Jedna malá fontána jako brouzdaliště pro děti, druhá větší, která nevylučuje možnost koupání. Vypadá to, že ve věci vožické zámecké zahrady se blýská na lepší časy. Vlk se nažere a koza zůstane celá.

Už roky bojují Mladovožičtí o to, aby mohli využívat zámeckou zahradu k rekreaci s možností koupání. Výroky památkářů však zněly dosud nesmlouvavě: Koupaliště nemá v památkově chráněné lokalitě co dělat.

„Čtyři roky se hledalo řešení a bezradnost vládla na obou stranách. Město se proto obrátilo na náš ateliér, zda bychom jim se zámeckou zahradou nepomohli. Obě strany ze svých původních požadavků ustoupily a my vytvořili studii. Ta je s památkáři prokonzultovaná natolik, že realizaci návrhu, jenž řeší zámeckou zahradu jako celek, a to vcetně vodních ploch, už by nic nemělo stát v cestě,“ uvedl autor studie architekt Martin Jirovský.

Výsledkem tohoto kompromisu jsou dvě fontány, které uspokojí vysoké estetické požadavky a zároveň nevylučují užitnou funkci pro rekreaci a koupání.
„Je to pro nás velmi dobrá zpráva a věříme, že se celá záležitost konečně posune dopředu. Když vše dobře dopadne, mohli by se občané v zahradě vykoupat už příští léto,“ reagoval starosta Jaroslav Větrovský.

Během čtrnácti dnů by se ke studii měli vyjádřit táborští památkáři.
„Je vysoce pravděpodobné, že ORP Tábor bude ve svém verdiktu vycházet ze stanoviska Národního památkového ústavu, který k poslední verzi studie nemá žádné připomínky. Vše by proto mělo být na dobré cestě,“ dodal architekt Jirovský.

Radnice se chce při realizaci vejít do tří milionů korun. „Výstavba fontán bude znamenat první etapu v rámci regenerace celého parku. Podle finančních možností města budou následně realizovány další etapy, jako je výsadba zeleně, případně instalace herních prvků pro děti,“ dodal starosta.
Jestli pošle Tábor kladné stanovisko, Mladá Vožice následně zadá vypracování projektu pro územní a stavební řízení.

Ne vždy se třetí směje, když se dva perou. Někdy opravdu nezbývá nic jiného, než o píď ustoupit ze svých požadavků, abychom do svého cíle došli. Obzvlášť když je ve hře více zainteresovaných stran, z nichž každá má na věc odlišný názor. Prosazení vodní plochy v zámecké zahradě se zaseklo v mrtvém bodě a už to vypadalo, že žádná schůdná cesta k cíli nevede. Památkáři trvali na tom, že koupaliště do památkově chráněné lokality nepatří, Mladovožičtí zase neviděli důvod, proč by jejich zahrada měla být památkově chráněna. Co pomohlo? Pohled třetí, nezúčastněné osoby. Architekt však dostal nelehký úkol. Vytvořit studii regenerace zámeckého parku tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Už to vypadá, že se mu to povedlo. Stačilo přitom, aby obě strany trochu ustoupily. Výsledek by mohl uspokojit nejen památkáře a mladovožickou radnici, ale především občany, kteří nejenže poteší své oko fontánou, která stylově zapadne do zámeckého parku, ale nic jim nebude bránit ani v tom, aby si u ní rozložili deku a v horkých letních dnech v ní svlažili svá rozpálená těla. V tomto případě totiž platí, že když se dva perou, do smíchu není nikomu. Úsměv na tváři všem vykouzlí teprve kompromis. katerina.nimrichtrova@denik.cz