Několik otázek jsme položili jejímu prezidentovi Jiřímu Horeckému.

Jaké stanovisko zaujala asociace k letošnímu rozdělování dotací do sociální sféry?
Ponížení oproti loňskému roku je 10,29 procenta. Dalším problémem je i to, že v některých krajích bylo přerozdělování peněz nápadně ve prospěch organizací zřizovaných krajem na úkor neziskových organizací nebo těch, které zřizuje obec. Z toho důvodu jsme se obrátili na ministerstvo, aby zbytek dotací – tedy 122 miliony korun, které ještě zbývají rozdělit, šly přímo organizacím. Někteří poskytovatelé sociálních služeb nebo některé jejich registrované služby jsou skutečně ohroženi, a to tak, že by museli buď dramaticky snížit kapacitu, nebo službu úplně zrušit. Takže chceme apelovat na ministerstvo, aby těmi dvěma zbylými procenty zachránilo ty nejkřiklavější případy.


Týká se tento problém i Jihočeského kraje? Radní Ivana Stráská uvedla, že peníze na pobytová zařízení šly rovným dílem bez ohledu na to, zda šlo o krajské, soukromé či obecní zařízení.
To je pravda. V jižních Čechách ale nastala jiná situace. Kraj podpořil ambulantní a terénní služby jednasedmdesáti procenty ve srovnání s rokem 2010. Přitom doporučení z ministerstva znělo, aby tato podpora neklesla pod devadesát procent. Například všechna nízkoprahová zařízení v kraji dostala 150 tisíc korun bez ohledu na to, o kolik žádala. Přitom u pobytových zařízení se bavíme o částkách v milionech korun, zatímco sto tisíc korun by mohlo hrát roli v tom, zda některé nízkoprahové zařízení vůbec přežije a nezanikne. Protože služba, která jednou zanikne už se velmi těžko obnovuje.

Ani prognózy nejsou moc příznivé. Dokonce se mluví o tom, že další roky mohou být co se týče peněz ještě horší…
Dá se to rozdělit do dvou etap. Tou první je rok 2012, kdy by mělo celé financování přejít na kraje. Je otázkou, zda k tomu dojde, protože nejen naše asociace, ale i Asociace krajů či Svaz měst a obcí jsou proti tomu. Druhým mezníkem je rok 2013, kdy se chystá sociální reforma. V ní se počítá i se změnou financování dlouhodobé péče. Pro rok 2012 bude peněz zhruba stejně jako letos a v roce 2013 by paradoxně mohlo být peněz dokonce víc, protože od reformy se očekává, že by se mohlo ušetřit hodně peněz v nákladech na odděleních následné péče či na LDN a skrytých sociálních hospitalizacích. A ty peníze by měly jít do sociálních zdravotních zařízení.

Existuje nějaký mechanizmus, jak zkontrolovat, že ušetřené peníze půjdou skutečně zpátky do systému sociálních služeb?
Ne. Protože ty peníze vlastně ušetří zdravotní pojišťovna a ta si je pak může použít, jak chce. Ale už jenom tím, že budou nastavena stejná pravidla financování, ať už bude člověk ležet v LDN, v nemocnici nebo v domovech, tak to budou moci ufinancovat. Zařízení budou vědět, že když budou mít toho a toho klienta, že na příspěvku na péči dostanou určitou sumu peněz, další peníze na stravu a ubytování. A když na to nebude mít sám klient, bude se testovat jeho majetek a může být požadována úhrada od blízkých osob. Když ani oni nebudou mít peníze, tak budou vyrovnávací platby a doplatí to stát. A to už jde o mandatorní výdaje státního rozpočtu, u nichž je daleko těžší je z roku na rok měnit.

Testování majetku a povinnost blízkých osob hradit služby za klienta sociálních služeb je asi novinkou.
V tuto chvíli jde o teze nového zákona, který by měl začít platit od roku 2013. Jedná se o to, co funguje například v Rakousku nebo Německu. Když má někdo malý příjem na to, aby zaplatil za ubytování a stravu, ale přitom disponuje movitým majetkem ve formě úspor nebo vlastní nějakou nemovitost, budou se doplatky kompenzovat právě z toho. Je to obdobné jako u dávek v hmotné nouzi. U nich také stát prověřuje, zda osoba, která o ně žádá, nemá některé jiné příjmy či majetek. Dalším bodem je právě participace blízkých osob. Ty by pak měly mít ze zákona povinnost podílet se na úhradě služeb péče. V současné době to je zakotveno v zákoně o rodině, ale spíš v určité deklarativní formě, byť v České republice už proběhlo osmadvacet soudních sporů, kdy rodiče žalovali své děti o přispění na péči a vždy to vyhráli.

Takže by ani nemělo hrozit, že si děti nechají nemovitý majetek rychle přepsat na sebe, a klient sociálních služeb by vlastně nic nevlastnil.
Mělo by to vlastně fungovat tak, že když tři roky před tím než by klient do zařízení nastoupil, přepsal svůj majetek na další osobu, tak tato osoba bude mít povinnost péči platit. V tuto chvíli je to ale zatím jen ve fázi tezí, ministerstvo to sice plánuje, ale technikálie, jak to přesně bude fungovat, ještě nejsou zpracovány.

Tuto tezi o majetku a spoluúčasti osob blízkých navrhla vaše asociace?
Ano. Asi před čtyřmi měsíci jsme psali otevřený dopis ministrovi práce a sociálních věcí, kde jsme mimo jiné tuto tezi představili. Toto řešení by napomohlo i vstupu soukromých investorů do sociální sféry. Soukromých zařízení je v Čechách stále velmi málo. Devadesát procent pobytových zařízení je státních a jen deset procent je v soukromých rukách. Ale například v Německu je tento poměr zcela opačný.

Když to shrneme, kdo je tedy nejvíce ohrožen letošním přerozdělováním dotací?
Jsou to právě nízkoprahová zařízení a ambulantní a terénní služby. Ty budou muset některé své služby redukovat nebo dokonce rušit. Nebo budou muset zvyšovat ceny a riskovat tak, že přijdou o klienty. Tím se ale skutečně mohou dostat na pokraj zániku.