K bohoslužbě k 70. výročí posvěcení místního Sboru Božích bojovníků by v sobotu mohlo přijít až tisíc věřících. Tolik se jich v současné době k odkazu mistra Jana Husa z okolí Tábora hlásí.

„V době založení sboru jich bylo podstatně víc, téměř šest tisíc,“ upřesňuje farářka Eva Červená, která se k oltáři v kostele ve Farského ulici staví od roku 1994.

„V této církvi jsem byla pokřtěna a také vychována, takže jde o rodinnou tradici. Každý Čech by měl znát své dějiny a nás oslovovalo husitství, takže k odkazu mistra Jana Husa jsem tíhla od počátku,“ přibližuje svou cestu.

Dobrovolný celibát

Od katolické církve se Církev československá husitská oficiálně odštěpila 8. ledna roku 1920. Reformní skupinu tehdy vedl doktor Karel Farský (1880 – 1927), podle kterého dostala jedna z táborských ulic svůj název.

„V Táboře na zemědělské učil jeho strýc a sám Karel Farský coby patriarcha přijel do Tábora asi třikrát,“ dodala farářka Červená.
S reformou katolické církve však reformisté u papeže neuspěli, a proto na modlitbách vyhlásili novou církev.

Dostala název podle osobnosti, k níž se věřící chtěli veřejně hlásit. Jan Hus je také jedním ze čtyř božích bojovníků, kteří symbolizují název sboru: Sbor Božích bojovníků. K Husovi se dále řadí Jan Žižka, Jan Amos Komenský a Petr Chelčický.

Jejich dřevěné plastiky od sochaře Jana Vítězslava Duška zdobí v kostele stěnu nad oltářem.

Nová církev přijala několik zásadních změn, jimiž se od katolické odlišuje:

• přijímání Večeře Páně pod obojím způsobem (chléb a kalich) všem bez rozdílu, jak činili husité;
• neslouží se liturgie v latinském, ale v českém jazyce;
• odbourala uctívání všech svatých; svatá je pouze Boží Trojice – Otec, Syn a Duch svatý;
• hlásí se odkazu mistra Jana Husa, přičemž žádala po papeži, aby bylo řečeno, že v jeho případě udělala církev chybu;
• přihlásila se k odkazu světové reformace a k vedení církve přizvala i laiky;
• zdobrovolnila celibát, což znamená, že duchovní mohou vstupovat do manželství.

Hierarchie

Sobotní slavnostní bohoslužbu v Táboře povede nejvýše postavená osobnost v hierarchii Církve československé husitské. Je jím Tomáš Butta, patriarcha, kterého volí sněm církve.

Služebně podřízeni jsou mu biskupové, ti vedou jednotlivé diecéze. V Česku a na Slovensku jich je celkem šest. Jihočeská spadá pod plzeňskou, jejímž biskupem je Michael Moc. Svěřenou diecézi spravuje spolu s dvanáctičlennou radou.

Financování jednotlivých obcí není jednoduché. Stát uvolňuje peníze pouze na plat faráře. „Náboženské obce proto fungují pouze z darů svých věřících. Z nich je naší povinností odvést určenou část na ústředí pro chod diecéze,“ vysvětluje táborská farářka Eva Červená. Vedle sbírek a darů pomáhá naplnit pokladnu už jen poplatek z místa v kolumbáriu.

Přečtěte si článek Náboženská slavnost byla tichou manifestací, který najdete ZDE.