Miliony korun už investovaly obce do škol. Leckterá zařízení se mění několikrát do roka ve staveniště a jiná musí žádat o výjimky. A to všechno kvůli hygienickým normám diktovaným Evropskou unií.
„Do dvou let, kdy nám končí výjimka, musíme školu ještě dovybavit rostoucím nábytkem. Ten máme v současnosti v polovině tříd,“ sdělil ředitel sezimoústecké základní školy na Školním náměstí Pavel Vaňásek. Dodal, že kvůli tomu však musí změnit celý systém.
„Pořízení těchto speciálních lavic předpokládá, že se žáci nebudou stěhovat. Ani do některých odborných učeben. To znamená, že v září nastavíme lavice na jednu velikost, kterou budeme jednotlivci upravovat postupně tak, jak bude růst. A učitel si bude muset všechny pomůcky nosit do tříd,“ konstatoval Vaňásek. Dodal, že už nebude připadat v úvahu ani přesazování žáků například kvůli vyrušování při hodině.
Zdaleka všechny úpravy se však neslučují se zdravým rozumem. „Předělávat všechny školy na bezbariérové budovy je podle mě nesmysl. Od roku devadesát jsme tu neměli jediného žáka, který by to potřeboval,“ tvrdí Vaňásek. Stejně tak hodnotí nutnost vytvoření hygienických kabinek s bidetem na každých 80 dívek ve škole.


Větrat stačí okny
To, že jsme papežštější než papež, potvrdil i ředitel soběslavské základky z Komenského ulice Jaroslav Koldan. „Nemáme na toaletách umělou ventilaci. Když ale otevřeme okna proti sobě, záchody se přirozeně vyvětrají i bez ventilace. Tak se zatím tváříme, že to tak stačí,“ podotkl Kuldan.
S rostoucím nábytkem se vypořádali šalamounsky. „Pořídili jsme různé velikosti lavic i židliček a barevně je odlišili. Do třídy se potom namíchají podle velikosti dětí,“ vysvětlil Kuldan. Pochvaloval si dobrou spolupráci s městem. Díky penězům z městské pokladny pořídili ve škole nové osvětlení a kompletně zrekonstruovali školní jídelnu.
O výjimku zatím žádat kvůli ničemu nemuseli. „Zatím nad námi žádný Damoklův meč nevisí, ale ve školství nikdo neví hodiny ani dne,“ zhodnotil situaci ředitel.
„Mezi nejdůležitější patří právě jídelny. V nich by mohlo jít nějakým způsobem o zdraví dětí v souvislosti s dodržováním hygieny. Tady považuji požadavky za oprávněné,“ zdůraznil Radomír Kouba z táborského odboru školství. Město už minimálně čtyři roky investuje do úprav souvisejících s normami EU. Částka už překročila 15 milionů korun a Tábor počítá, že další miliony ještě potečou.
„Letos bychom měli rádi z krku vzduchotechniku ve škole Husova a náměstí Mikuláše z Husi. Původně byla akce rozdělena do dvou etap po dvou milionech korun. Pokud se nám podaří uvolnit peníze, se kterými se počítalo až v příštím roce, mohly by se obě etapy ukončit letos,“ naznačil Kouba.


Ředitelé – stavitelé
Ředitelům škol vadí hlavně nekoncepčnost úprav. „Různé zásahy do budovy se dělají v závislosti na penězích. Seženou se na jednu věc a rozkope se celé patro. Teď máme například slíbená nová okna a zateplení. Ale ze střechy se přitom při silnějším větru utrhávají kusy plechu a ve špatném stavu jsou i okapy. To budeme mít novou fasádu do roka poškozenou,“ stěžuje si Vaňásek.
Chtělo by to systém. „V jiných zemích unie se vždy zaplatí celá rekonstrukce najednou. Ale hlavně, tam se o to nestarají ředitelé. Mají na to specialisty a ředitel se může věnovat pouze školským věcem,“tvrdí ředitel.


Dortmundské WC
Ostatně plno škol, které při svých cestách do zahraničí navštívil, neodpovídá hygienickým normám ani zpola jako ty naše. „Například v německém Dortmundu měli ještě loni záchody, které předčily i ty naše původní před rekonstrukcí,“ nastínil Vaňásek.
František Kotrba z krajské hygienické stanice poskytl deníku počet škol, které letos zažádaly o výjimku. „V počtu žádostí ve srovnání s ostatními okresy v kraji Táborsko jednoznačně vede. Ze sedmdesáti tří žádostí za celý kraj je devatenáct právě odtud,“ sdělil Kotrba.
Ke všem žádostem vydali hygienici souhlasná rozhodnutí a termín prodloužení lhůty stanovili ve většině případů na konec roku 2010. Školy se nejčastěji potýkají s nábytkem, osvětlením, větráním, vybavením sociálních zařízení, kapacitou tělocvičen nebo bezbariérovými vstupy.