Netvrdí, že je úložiště jaderného odpadu dobré nebo špatné, jen chtějí mít právo o osudu své vesnice rozhodovat. Zástupci samospráv z lokalit vytipovaných státem pro uložení vyhořelého paliva se už šest let snaží o rovnoprávné postavení v procesu výběru vhodného místa.
Zatím marně. Vznik pracovní skupiny pro dialog o hlubinných úložištích, ve které jsou zastoupeny všechny zúčastněné strany, skýtal pro mnohé naději. Tento týden však přišlo zklamání.

„Členové skupiny se shodli na dvou bodech, které by měly figurovat v novele atomového zákona. Naše připomínky jsme interpretovali hospodářskému výboru, ale poslanci nakonec schválili novelu podle vládního návrhu, který zavádí kompenzace postiženým obcím. To stěžejní, tedy aby obce mohly rozhodovat o umístění úložiště už ve fázi příprav a průzkumu, se do ní nedostalo,“ shrnul starosta Nadějkova Zdeněk Černý.

Na příčiny nezdaru se snažila pracovní skupina přijít na středečním zasedání. Zástupci obcí na Táborsku, které spadají do vytipované lokality zvané Magdalena, se netají zklamáním. „Vstoupili jsme do skupiny, protože komunikace se státními orgány a naše dosavadní snahy o rovnoprávné postavení obcí selhaly. Jde nám hlavně o to, aby k průzkumům a následujícím krokům byl ze zákona nutný předběžný souhlas obcí. Je to jediná možnost, jak dodržet vůli občanů, vyjádřenou referendy, úložiště účinně odmítnout,“ říká Černý.

Na důvody nezdaru se Deník zeptal zástupce ředitele Správy úložišť jaderných odpadů (SÚRAO) pro vývoj Jiřího Slováka. „Návrh skupiny byl přednesen na jednání hospodářského výboru, bohužel ale v době, kdy změna atomového zákona byla v běhu, kompletně projednána a vypořádána v meziresortním připomínkovém řízení a schválena vládou. Poslanci se na jednání vyslovili proti této rychlé změně. Nezávisle na tomto jsme však veřejně deklarovali, že průzkum nebude bez souhlasu obcí na žádné z lokalit realizován.“

Další šanci vidí zástupci samospráv v přípravě zcela nového atomového zákona.