V neděli 27. června na pomoc ornitologové využili také plošinu táborských profesionálních hasičů. Podívejte se, jak to vypadalo v praxi v Plané nad Lužnicí, Dírné a Dráchově.

Nedělní výprava ornitologů pod vedením Stanislava Chvapila (84), vedoucího Skupiny pro výzkum ptačího řádu čápů v Čechách i na Slovensku, začínala v 8.30 ráno v Tisové na Jistebnicku. Pro jejich výškovou práci jim byl dobrým pomocníkem strojník z táborské stanice profesionálních hasičů Petr Klůfa s automobilovou plošinou.

Kolem půl 10 ráno už zastavovali na druhém vytipovaném stanovišti, na Strkovské ulici v Plané nad Lužnicí. „Místní zpravodajka paní Beránková nám nahlásila den příletu čápa, i přibližný počet mláďat. Nyní už víme, že na dvaadvacet metrů vysokém komíně čápi vypiplali čtyři mladé,“ uvedl Chvapil, který se výzkumu našeho největšího ptáka věnuje 50 let.

Pomáhala hasičská plošina z Tábora

V Dírné čapí pár vyvedl rodinku na asi 15 metrů vysokém komíně bývalého pivovaru. Strojník a technik strojní služby Petr Klůfa z Hasičského záchranného sboru v Táboře představil stroj z roku 1997, který hasiči k těmto účelům zapůjčili. „Finská společnost Bronto Skylift je jeden z nejlepších výrobců hydraulických pracovních plošin. Tato konkrétní technika má dosah až 30 metrů do výšky a do stran potom podle diagramu kolem 17 metrů,“ přiblížil.

Klasičky slouží na dohašování požárů shora. Tento konkrétní automobil byl podle jeho slov u požáru vodického zámku. „Dříve na kroužkování jezdil automobilový požární žebřík IFA, v současnosti disponujeme novým, který má dosah až 40 metrů, ale je půjčený v Týně nad Vltavou,“ zmínil Petr Klůfa. Plošina je určená maximálně pro tři osoby a má nosnost 270 kilogramů.

Vysutý žebřík je dle Stanislava Chvapila osvěcený praxí. „Bohužel nebyl k dispozici, je operativnější a nepotřebuje tolik prostoru,“ porovnal techniku. To potvrdil i Klůfa. „Žebřík je rychlejší, dá se postavit na menším prostoru, protože nepotřebuje základnu jako plošina,“ doplnil táborský strojník.

U kroužkování střídají nohy

Mladí ptáci mají tmavé nohy i zobáky. „Až později jim teprve zčervenají. Kroužkují se černými plastovými kroužky vyráběnými v Německu,“ upřesnil Chvapil. Lichý rok se kroužek umisťuje na levou nohu, sudý naopak na pravou.

Počet čápat na hnízdě se běžně pohybuje kolem 2 až 3 kusů. „Letos je to abnormální, už jsme měli asi 20 lokalit, kde byla čtyři,“ upozornil. Historicky ornitologové evidují maximálně 6 mláďat. „To se stalo jen šestkrát v České republice,“ dodal Chvapil. Na jihu Čech ve Vlachově Březí na Prachaticku či v Třebohosticích na Strakonicku. Katastrofický rok zažili asi před 12 lety, kdy v jižních Čechách zaznamenali jen 7 čápat.

Kroužkování je jednoduchá ale důležitá vědecká metoda k výzkumu tahu a života ptáků. „Na základě toho sledujeme jejich tahy, zjišťujeme, jakého stáří se dožívají, sledujeme vazby v populaci, někdy i rychlost tahu,“ popsal. Odečty kroužků pomocí dalekohledů se většinou dělají právě u čápů. „Čáp je totiž velmi populární a sledovaný pták i u laické veřejnosti,“ vysvětlil Chvapil s tím, že zpětných hlášení dostávají opravdu velké množství.

Líhnutí čápů

| Video: Youtube

Ohrožený druh

Čáp bílý je v Čechách zákonem chráněný. „Je zařazen do kategorii druhy ohrožené. Populace u nás stagnuje a částečně klesá. Letošní rok je opravdu dobrý, jak je vidět, na mnoha hnízdech máme po čtyřech mláďatech,“ pochvaloval si vědec.

Naopak na některých hnízdech špatné počasí mláďata zabilo. „V Dolním Dvořišti a ve Vyšším brodě uhynula čápata při bouřce minulý týden,“ podotkl s tím, že za tuto nešťastnou událost mohou kroupy velikosti pingpongových míčků.

Vliv oteplování

Čápi se vrací ze zimoviště většinou v od poloviny března do poloviny dubna. „V posledních několika desetiletích je návrat včasnější a doba vyvedení také zrychluje,“ uvedl s tím, že jde o vliv globálního oteplování. Většinou létali až do jižní Afriky, nyní asi 4 tisíce čápů z Evropy zimuje ve Španělsku.

První se většinou vrací samec a následuje ho družka. „Někdy přilétají společně a zcela výjimečně dříve samice. Pokud vydrží pohromadě, vracejí se zpravidla na to samé hnízdo. Existují i výjimky doložené díky kroužkování. Například jedna samice za život vyměnila dva partnery, protože uhynuli,“ poznamenal Stanislav Chvapil.

Po příletu se většinou vítají a páří. Později snáší bílá vejce. Většinou v množství od 2 do 5 kusů. Délka sezení je 28 až 32 dní. „Sedí oba, střídají se. V noci většinou samice,“ upozornil. Délka vyvedení je dva měsíce. „To znamená, že vylétávají z hnízd většinou v půlce července,“ doplnil fakta. Průměr hnízda se pohybuje od 80 centimetrů až do dvou metrů. „Největší hnízdo jsem viděl v Tisově na Strakonicku na javoru klenu, to mělo skoro 3,5 metru,“ zavzpomínal na rekord.

Hmotnost hnízd se pohybuje od 80 do 900 kilogramů. „Hnízda totiž vydrží desítky let, zajímavé je také, že některé páry si tam shromažďují různé materiály. V Mnichově na Strakonicku jsme našli například celou lidskou zubní protézu, nebo hudební CD,“ podotkl.

Zabíjí proud i nešťastné nárazy

Mortalita mláďat po vylétnutí je dost velká. Nejčastější příčinou úmrtí je náraz do drátů s proudem nebo jiné zasažení elektrickým vedením, často také naráží do obydlí, dopravních prostředků, jen asi tři procenta tvoří přirozené příčiny úmrtí. „Zhruba 50 procent mláďat se nedožije jednoho roku věku, protože hned při první tahové cestě někde zahynou nebo se zamotají do drátů či narazí do komína nebo jiné stavby,“ uvedl poznatky z praxe.

I na komíně v Dráchově výzkumný tým přivítala čtyřčata. Ornitologové se je rozhodli snést a okroužkovat pod stinnou lípou. „Dospělí čáp může mladým dělat v horku slunečník roztažením křídel, v nepříznivém počasí zase chránit jako deštník,“ popsal Chvapil. Tento pečovací reflex se však časem vytrácí.

Délka života největšího našeho ptáka se pohybuje od 8 do 13 let v průměru. „Nejstarší čáp na základě kroužkování u nás se dožil 23 let. V Evropě mají Němci zaznamenáno i 27 let,“ uzavřel Stanislav Chvapil, který momentálně připravuje knihu, která se bude konkrétně věnovat historii a současnosti čapí populaci v Jihočeském kraji.

Zajímavosti

Ve Velešíně na Českokrumlovsku dospělý čáp narazil do automobilu tak nešťastně, že si zranil nohu. Ta mu potom upadla. I přestože je jednonohý žije, létá na hnízdo, a dokonce pomáhá krmit.

Když je abnormální hic, čápi si kálí na nohy. Jejich trus totiž zbělá a tím kvalitně odráží sluneční paprsky. Jejich nohy se potom tolik neprohřívají.

Často se čápi zamotají do rybářského náčiní, motouzů, háčků, a lidé ze záchranných stanic či veterináři jim potom musejí pomáhat. Ohroženi jsou potom různými nekrózami, které mohou vést až k uhynutí.

V chomutovské zoologické zahradě při čistění čapího hnízda nalezli ornitologové velké množství oblečení. Hnízdo obsahovalo doslova celý šatník, byly tam punčochy, dámské kalhotky, podprsenky a další kusy šatstva.

Aktuální statistika ČR

Počet hnízd celkem 1514
Počet letos nových hnízd 55
Z toho obsazených 866 (64 %)
Z toho s mladými mláďaty 463 (53 %)
Z toho s plně vzrostlými mláďaty 115 (13 %)
Počet spolupracovníků 931

Zdroj: Česká společnost ornitologická

Více o čápech: https://www.birdlife.cz/capi/. Online lze sledovat hnízdo v Malontech, Dubném či Ledenicích, nebo na Záchranné stanici živočichů v Makově.

Poslední minuty s mladými, než se čápice zabila na elektrickém vedení

| Video: Youtube