Jestli můj partner musí být vegetarián? Nevím, ale masitá pusa mě neláká

Potkala jsem dost vegetariánů. Někteří jsou jimi z nutnosti, jiní proto, že jimi byli rodiče, další, aby zabránili týrání zvířat (já tvrdím, že pokud to ubohé, týrané a steroidy krmené kuře nesním já, sní ho někdo jiný, nebo hůř, skončí zkažené v odpadcích), poznala jsem i takové, kteří nejí maso kvůli sázce… Ale Aničku Dvořákovou znám už nějakých pár let. A vždycky když k nám chodí s rodinou na grilování, musí se připravovat zelenina. Maso jí totiž nejen nechutná, a dokonce ani nevoní. Byla jsem se tedy poptat, jak moc jí to, že je vegetariánkou, komplikuje život.

Jak je to dlouho, co ses rozhodla stát se vegetariánkou?
No, ono to ani tak nebylo, že bych se ze dne na den rozhodla, že budu vegetariánka, ale šlo to spíš postupně. Nevím, kdy přesně jsem se rozhodla, že ho vyřadím z jídelníčku úplně, mohlo mi být tak dvanáct nebo třináct.
Takže jsi tedy přestávala jíst jednotlivé druhy, ke konci jsi jedla už třeba jen kuřecí a ryby a pak už ani to ne, chápu to správně?
No, ryby jsem třeba nejedla nikdy. A maso obecně mi moc nechutnalo. Takže ho postupně ubývalo, jedla jsem jen kuře a pak už jsem jedla jen vývary a samotné maso už ne.

Tvoje vegetariánství nevyplývá z přesvědčení, že jíst zvířata je nemorální, prostě ti to „jen“ nechutná?
Tak kvůli tomu jsem ho rozhodně přestala jíst. Ale vzhledem k tomu, jak je to dlouho, tak kdybych ho měla začít jíst, tak bych asi uvažovala i nad tou morální stránkou. A nevím, po tolika letech mi ta představa jíst maso přijde prostě divná.

A od těch dvanácti let už jsi ho tedy neochutnala. Nikdy tě nenapadlo třeba zjistit, jestli už to není lepší…?
Ani ne, nějak zvlášť mi to nechybí. Přitom mám ale trochu strach, že by mi to mohlo třeba i chutnat. I když asi ne, protože i když se dělá maso na grilu, tak mi to ani nevoní.

A co třeba omylem?
No, nevím o tom. Ale radši se vždycky ptám, jestli v tom je nebo není maso. Myslím, že bych to snad poznala, ale kdybych si dala někde polévku, tak by v tom mohl být masový vývar a na to bych asi nepřišla.

Jsi dost štíhlá. Myslíš, že je to díky tomu, že jsi vegetariánka?
To se mě měl někdo zeptat před pár lety, když jsem byla ještě o deset kilo lehčí…

A obecně, jsou vegetariáni štíhlejší než ostatní? Případně doporučila bys vegetariánství jako vhodnou dietu?
Vegetariáni možná jsou štíhlejší než ostatní, ale určitě to není jen tím, že by nejedli maso, spíš ve většině případů jedí obecně zdravěji, víc se zajímají o to, co jedí. A v České republice může být štíhlost vegetariánů ovlivněna i tím, že když se chce vegetarián najíst někde v restauraci, skončí ve většině případů se salátem. Prostě tady pořád panují představy o tom, že všichni vegetariáni drží dietu a jedí jen syrovou mrkev. Přitom já bych vegetariánství určitě nepovažovala za dietu, vždyť třeba takové chipsy nebo čokoláda rozhodně nejsou dietní a maso v nich není.

Dostala ses někdy kvůli svému vegetariánství do potíží? A co na to říká třeba tvůj doktor?
Já se tím nikde moc nechlubím, takže to o mně většina lidí ani neví. Doktorka se nad tím pozastavila, když mi bylo asi tak patnáct a byla jsem celkem hubená, teď je to asi v pohodě.

Čím doplňuješ prvky, které jsou v mase obsažené? Jak se dá nahradit třeba železo?
Abych pravdu řekla, tak nedělám nic. Vzhledem k tomu, že zatím žádné zdravotní problémy nemám, tak doufám, že mi snad nic nechybí. Ale někde jsem četla, že snad v mase není nic, co by se nenašlo i někde jinde, tak snad… Je ale dost dobře možné, že to byl nějaký článek propagující vegetariánství a jen se snažil naverbovat víc příznivců. To je často problém, že veškeré informace jsou zaujaté, buď ze strany vegetariánů, nebo „masožravců“, a najít něco objektivního je asi celkem problém. Já se ale radši ani nic najít nesnažím, pak bych ještě zjistila, že bez masa se člověk neobejde. A to nevím, co bych pak dělala.

Znám spoustu lidí, co o sobě tvrdí, že jsou vegetariáni, přitom ale nejí třeba jen červené maso a s rybami nebo s drůbeží nemají problém…
To jsou takoví ti, co si jednoho dne řeknou: „Tak a od zítřka nejím maso, protože je to nezdravý a nebudu podporovat zabíjení zvířat“ a podobně, ale myslím, že jim to dlouho nevydrží. Někde v novinách jsem četla, že v Americe dělali průzkum o počtu vegetariánů a že potom mnozí z těch, co tvrdili, že jsou vegetariáni, přiznali, že poslední týden jedli maso. To je trochu legrační.

Potkala jsem pár takových, kteří mi tvrdili, že jsem zrůda, když jím maso
a snažili se mne přesvědčito tom, že vegetariánství je jediné správné. Co si o takových lidech myslíš?
Já nikomu svůj názor nenutím. Nechci po nikom, aby se stal vegetariánem, zároveň ale očekávám, že ani nikdo nebude nutit mě jíst maso. Pořád je ale cítit takový ten tlak, že já jsem ta divná, co si vymýšlí a chce být zajímavá. Přitom já nikdy nezačínám s tématem vegetariánství, to až když se to vždycky někdo dozví, začne se vyptávat na všechny možné důvody a je to skoro takový výslech: proč nejíš maso, jak dlouho nejíš maso…

A naopak, potkala jsi někdy někoho, kdo nedokázal pochopit, proč nejíš maso a chtěl tě naverbovat zpět k „masožravcům“?
Občas se někdo takový najde, ale většinou to jsou lidi, co o vegetariánství nic nevědí. Ne že bych byla nějaký výživový odborník, ale většinou všechny uargumentuju.

Byl to někdy problém doma, myslím to, že se pro tebe musí speciálně vařit vegetariánské jídlo?
To ani ne, u nás v rodině se maso nikdy moc nejedlo. Takže ten jeden den v týdnu, kdy se vaří, tak já dostávám bezmasou variantu.

Vaříš si sama?
Ani moc ne. Doma vaří maminka a v Praze to většinou není nic zásadního. Takové těstoviny s kečupem tam vaří stejně všichni. Ale tak teoreticky vím, jak na to. Vařila bych si, kdybych chtěla. Sice si nepíšu recepty, ale tak nějak si to pamatuji.

Je to tedy komplikované se jako vegetarián někde najíst?
Dneska už je dost vegetariánských restaurací, mnoho dalších nabízí různá vegetariánská menu. Ale občas se musím ptát, jestli do toho dávají maso.

A co takové školní jídelny?
No, do té jsem naposledy chodila na základce a většinou jsem si tam říkala třeba jen o suchou rýži nebo brambory, maso jsem případně dávala spolužákům,ti z toho měli docela radost. Pak na gymplu jsem chodila na obědy domů. A teď na vysoké v Praze máme rovnou dvě menzy, z toho jednu pro zdravou výživu, kde je vždy nějaké bezmasé jídlo.

Nemáš někdy pocit, že tím, že jsi vyřadila maso, je tvůj jídelníček docela omezený?
Můj jídelníček je naopak bohatší. Od té doby, co jsem řekla, že nejím maso, jím víc zeleniny. Když jsem byla malá a maso mi nechutnalo, ale „oficiálně“ jsem ho jedla, měla jsem často k obědu jen suché brambory nebo rýži. Prostě jsem jen maso vynechala, teď se ho spíš snažím nahradit.

Radši čerstvou nebo upravovanou zeleninu? Případně jak?
To je různé, třeba paprika mi upravovaná nechutná. Jenom syrovou zeleninu bych ale asi jíst nemohla. Jedna moje kamarádka je raw-foodistka, to znamená, že jí jen syrové věci, pořád si lisuje nějaké šťávy z mrkve, červené řepy a ovoce. To bych asi moc dlouho nevydržela.
A uvažuješ o tom, že bys maso někdy alespoň připravovala, třeba pro děti? Nebo z nich chceš mít taky vegetariány?
No, to je asi jedno, asi by mi nevadilo, kdyby maso jedly. Ale já sama ho vařit nikdy nebudu.

A co potenciální partner, musí být vegetarián?
No nevím. Ale řekněme, že masitá pusa mě zrovna moc neláká.

A jak to máš s jídlem obecně? Je ještě něco, co ti třeba nechutná a naopak něco, co jsi objevila díky tomu, že jsi vegetarián?
Tak třeba nejím vejce – tedy samotná nebo na chlebíčkách, vadí mi ta chuť, ale v buchtách mi nevadí. Pak jsem nikdy moc nejedla houby, hlavně tehdy, když bylo něco vyloženě houbového, jako třeba smaženice, tak to nesním, ale když jsou v bramboračce a není jich tam moc, tak s tím nemám zase až takový problém. Naopak objevila jsem tofu a tempeh. Ale to se pak musí umět správně připravit. Třeba když si někdo koupí obyčejné tofu a chce si to přikusovat jako sýr a pak tvrdí, že je to hrozně hnusný, tak to se není čemu divit.

Jak chutná tofu – jak to popíšeš někomu, kdo ani neví, co to je?
Tak tofu samo o sobě je asi bez chuti, mně tedy moc nechutná. Třeba uzené nebo marinované tofu je lepší. Přirovnala bych ho asi k sýru, tvarohu, někomu připomíná houby, občas je na něm napsáno, že chutná jako kuřecí maso. To mi připadá legrační, sama to nemůžu posoudit, ale asi je to takový marketingový tah, jak přilákat nové zákazníky. Když se ale tofu připraví v nějaké omáčce, nasákne chutí zeleniny.

Napadlo tě někdy dostat se na další stupeň tedy postoupit k veganství?
To ani ne. Ono by to pak bylo asi ještě složitější se někde vůbec najíst a je to takové hodně omezující. Tedy, asi by mi to nevadilo, kdyby to bylo nutné, ale nějak nemám tu potřebu.

Co si myslíš o tvrzení, že je člověk z biologického hlediska uzpůsoben k tomu, aby jedl maso, a tím pádem je vegetariánstvínepřirozené?
To nevím, asi záleží na člověku. Každému vyhovuje něco jiného. Někomu vyhovuje jíst maso třikrát denně, pro mě je ale přirozené maso nejíst vůbec.

Nemáš pocit, že vegetariánství je teď takovým módním hitem?
No, to mi trochu vadí. Proto taky o sobě nikdy neříkám, že jsem vegetariánka, vždycky říkám, že jen nejím maso. Pak nemusím nikomu vysvětlovat nějakou svoji životní filozofii a nevypadám jako člen nějaké podivné sekty :). Na druhou stranu jsem ale ráda, že je to tak trochu móda, funguje to jako taková „vegetariánská osvěta“. Třeba se za pár let nikdo ani nepozastaví nad tím, že někdo nejí maso, mohlo by přibýt vegetariánských restaurací…

A co kdyby přišla taková krizová situace, kdy by jíst maso byla otázka života smrti. Vím, že je větší pravděpodobnost, že na pustém ostrově budou rostliny než zvířata, ale…
No, kdyby nebyla jiná možnost, tak bych ho asi snědla. Ale ty otázky s pustým ostrovem jsou jen čistě hypotetické, stejně jako jestli bych jedla lidské maso, kdyby to bylo nutné a podobně.

ANNA NIMRICHTROVÁ