Poručíme větru, dešti. Tak tohle budovatelské heslo už dětem ze Základní školy v Nadějkově moc povědomé není. Ale vědí přesně, co si pod ním představit. Lidé chtějí poroučet počasí. Třeba proto, že už je nebaví zima a chtěli by léto, sluníčko, prázdniny…

Proč si lidé tak rádi povídají o počasí?
Martin: Chtějí třeba něco dělat, tak se baví o počasí, jestli na to bude dobré.
Bára: Nebo se někam chystají jet, tak si povídají o tom, jestli k tomu bude dobré počasí.
Martin: Aby mohli dělat sporty.
Ondřej: Aby věděli, jak se mají obléknout.
Onďa: Nemají co dělat. Když je pěkně, jdou do bazénu, když je led, tak jdou třeba bruslit.
Dana: Každému se líbí jiné počasí, tak si o tom povídají.

Někdy to ale vypadá, že lidem žádné počasí není vhod. V létě je moc vedro, v zimě jim naopak vadí moc sněhu nebo mráz. Pořád na počasí nadávají. Proč?
Onďa: Když je třeba ledovka, tak mohou nabourat auto, tak to se jim nelíbí.
Martin: Protože nemůžou dělat svoje záliby.
Lukáš: Žádné si nevyberou.
Martin: Prostě na něj nadávají.
Ondřej: Každý chce nějaké jiné. A taky když je zima, tak chtějí, aby bylo teplo. A když je léto, tak už jim přijde, že je moc vedro a už chtějí zase zimu.
Bára: Nadávají třeba proto, že když je zima a oni chtějí jet k vodě, tak nemůžou.
Lukáš: Chtějí vždycky to, co nemají. Jsou pořád nespokojení.

Určitě jste se setkali s tím, jak vaše babička nebo dědeček říká, že když byli oni mladí, bývávalo lépe. Víc sněhu, hezčí léto… Zkrátka mají pocit, že za jejich mladých let bývalo počasí lepší. Jak si to vysvětlujete? Myslíte, že je to pravda?
Onďa: Podle mě si na to už moc nepamatujou.
Bára: A v zimě už je to teď moc nebaví, protože to klouže.
Dana: Protože když byli mladí, víc si všechno užívali, a tak jim i to počasí přišlo lepší.
Martin: Třeba ale opravdu padá čím dál tím míň sněhu.

Počasí má vliv na lidskou psychiku. Co to znamená?
Martin: Když je teplo, můžeme dostat úpal. A nebo když je teplo, máme špatnou náladu a když je zima, máme ji dobrou. Protože v zimě můžeme jít na motorky na ledovou dráhu. A to ovlivňuje moji psychiku, protože je to tam dobrý.
Lukáš: Jsme třeba naštvaní, že v zimě nemůžeme do bazénu.
Bára: V zimě musíme chodit do školy. Ale v létě jsou velké prázdniny, a to jsme hned veselejší.
Dana: Někdy už je na lidi ta zima dlouhá, jsou smutní a už se těší na jaro.

Proč lidé tolik potřebují sluníčko?
Martin: Aby se mohli opalovat.
Onďa: Aby se mohli koupat.
Lukáš: Aby do sebe dostali vitamín D.
Bára: Aby mohli chodit ven a být na čerstvém vzduchu.
Martin: Aby rostli.
Ondřej: Aby byli zdraví.
Dana : Aby se nemuseli tolik oblíkat.

Dá se sluníčko něčím nahradit?
Dana: Nedá.
Lukáš: Soláriem.
Bára: Mořem.

Co si myslíte, že by mohlo znamenat takové budovatelské heslo poručíme větru, dešti?
Martin: Aby byl vítr, nebo déšť. Aby tomu lidé uměli poručit.
Onďa: Třeba když prší, tak aby přestalo. A když tomu poručí, tak už prostě pršet nebude.
Dana: Že lidé chtějí ovládat počasí. Chtějí mu poroučet.

Proč po tom lidé touží? Proč chtějí umět ovládat počasí?
Bára: Protože už je třeba nebaví dlouhá zima.
Martin: Když je bouřka, tak chtějí, aby už přestala a aby bylo teplo.
Onďa: Každý den chtějí jiné počasí.
Bára: Když prší, tak chtějí, aby přestalo, protože chtějí jít ven a nemůžou, protože by zmokli.
Martin: Když je zima, můžeme jezdit na motorce, takže lidi chtějí ovlivnit počasí, aby byla pořád zima.
Dana: Kvůli úrodě. Aby rostlo obilí.
Lukáš: Když je vítr, tak padají stromy, takže chtějí poručit větru, aby nefoukal. Taky by mohli chtít zastavit déšť, aby nebyly povodně.
Onďa: Aby kvůli silnému větru nepřišli o střechu ze svého domu.

Myslíte si, že se jim to může podařit?
Dana: Já si myslím, že se jim to nepodaří.
Ondra: Pořídí si nějaký ovladač počasí.
Onďa: Nebo třeba nafoukají mraky před sluníčko, aby tolik nesvítilo.
Martin: Může se jim to podařit. Když už třeba hodinu prší, tak tomu řeknou, ať to přestane, a ono to přestane.

To bude podle vás stačit?
Onďa: To ne. Musí ještě říct prosím.

Když slyšíte, jak v televizi předpovídají počasí a říkají: Od západu začne počasí u nás ovlivňovat tlaková výše. Co to znamená?
Martin: Že se k nám od západu blíží vítr.
Bára: Nebo bouřka.
Onďa: Ženou se k nám mraky a bude pršet.
Lukáš: Že bude teplo.
Martin: Že bude asi nějakej divnej tlak.

Zkuste mi vyjmenovat nějaká zvířata, podle kterých se dá počasí určovat nebo předpovídat.
Onďa: Kočky. A psi. Když se hnalo tsunami, oni to poznali a začali panikařit.
Martin: Mraveniště. Když se chystá špatné počasí, mravenci se schovají.
Lukáš: Podle mravenců taky poznáme sever.
Ondřej: Vlaštovky. Když lítají u země a chytají hmyz, bude pršet.
Bára: Třeba když si potkani nosí velké zásoby, tak se předpovídá krutá zima.
Dana: Taky se říká, že když pes žere trávu, bude pršet.
Martin: Medvěd. Zalézá do nory.
Dana: Žába, rosnička.

Rosnička se říká i moderátorkám počasí. Co když ale počasí moderuje chlap? Jak se jemu říká?
Martin: Rosník.
Ondra: Rosničák.
Martin: Žabák.
Onďa: Rosák.

Co znamená, když je aprílové počasí?
Onďa: Že bude brzy apríl.
Dana: Že bude pršet a hned zase svítit sluníčko.
Lukáš: Že jsou mraky, ale vůbec z nich neprší.
Ondra: Že se to počasí hodně mění.

Naše republika se nachází v mírném pásmu, to znamená, že tady máme čtyři roční období. Které a proč máte nejraději?
Bára: Léto. Protože nemusím chodit do školy a můžeme jezdit na dovolenou.
Dana: Léto. Kvůli prázdninám. A taky se nemusím tolik oblékat.
Lukáš: Jaro. Protože už brzy přijde léto.
Onďa: Mám rád zimu i léto. V létě můžeme jezdit na motorce a v zimě si zase děláme bunkry ze sněhu.
Martin: Léto, protože můžeme být u vody. Ale zimu mám taky rád. Kvůli motorkám.
Ondra:Já mám rád všechny. V každém se dá dělat něco jiného.
Více na www.taborsky.denik.cz