Církve se liší svou filozofií, vírou, tradicemi. Jedna církev majetek má a osobně ho spravuje, druhá si musí kostely pro své bohoslužby pronajímat a největším majetkem jsou pro ni obřadní roucha nebo náboženské knihy. Římskokatolická táborská farnost v čele s farářem Václavem Hesem z děkanského kostela na Žižkově náměstí spravuje asi na 62 nemovitostí a 43 farností. Ve svém vikariátu, který je o něco větší než správní jednotka okresu, církev využívá téměř všechny kostely. Farnosti ale mají svůj osud mnohem pestřejší. „Většinou zde bydlí správci farnosti nebo jiní nájemníci, například v Dražicích sezonně bydlí i rekreační nájemníci, v Hodušíně nebo Choustníku zejí fary prázdnotou. Miličín má faru ve vlastnictví obce, v Hartvíkově nebo Hrobech jsme faru prodali. Důvodem prodeje některých far je jejich nepotřebnost a zároveň slouží jako cenný zdroj financí pro opravy jiných,“ nastínil farář Hes.
„Bohoslužby a náboženská činnost jsou naším prvořadým posláním, ale musíme se starat také o naše nemovitosti. Stavební technik Josef Sova vykonává statutárního zástupce, který má na starosti provoz, nájmy a opravy nemovitostí,“ vysvětlil Hes.
„Záchranu si zasluhuje a nutně potřebuje kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dobronicích u Bechyně. Hodnotnou historickou památkou je především gotický kamenný profilovaný portál jižního vstupu, presbytář se slípkovou klenbou, kazetový strop lodi a kruchta. Na fasádě presbytáře jsou patrny datované ryté kresby z 18. století,“ popsal Sova ohroženou památku. „Farnost Rataje u Bechyně nemá na opravy finanční prostředky,“ dodal s tím, že se uvažuje o získání evropské dotace.

Od potíží se správou majetku je oproštěna církev starokatolická. Farář táborské farnosti Alois Sassmann uvedl, že starokatolíci jsou všude v pronájmu. „Nemít příliš velký majetek je vlastně podstatou starokatolické církve. Naším majetkem jsou pouze knihy nebo obřadní roucha. Kostel v Táboře máme pronajatý od města,“ přiblížil Sassmann, který vidí v majetkovém oproštění výhodu.
„Odpadla veškerá agenda a problémy. V římskokatolické církvi, kde jsem dříve působil, jsem právě kvůli starostím s kostelem nebyl až tak schopný věnovat se lidem. Teď na ně mám více času,“ uznal.
„Být ve svém“ je i výhodou a starokatolíci prý mnoho let uvažují o vybudování vlastního střediska na Táborsku.
Majetek jen řeholi
„Nemovitý majetek bude vrácen pouze řeholím. Farnosti a diecéze budou vypláceny během šedesáti let finanční náhradou,“ upřesnil Hes situaci, kdy stát bude církvím vyplácet mnohamiliardové částky za konfiskaci majetku.
O majetnosti církve se mohou vést polemiky. Potřebnost v minulosti obecně známých desátků může vyvolat, kulantně řečeno, negativní ohlasy. Na druhou stranu je církev snad nejdéle fungující organizací, která během stovek let nastřádala nemalé bohatství.
„Například Karel IV. byl velký aktivista, co se církve týče a obdarovával ji pozemky a nemovitostmi. Na druhou stranu Josef II. přispěl k velké reorganizaci církve a rušil všechny kláštery. V Táboře nám zrušil augustiánský klášter na Tržním náměstí,“ konstatoval Hes. Matriky, které do roku 1950 vedli faráři, převzaly národní výbory.