Na Táborsku dostala ODS v eurovolbách jednoznačnou podporu před ČSSD a KSČM. Není to ale nic nového, voliči jen zopakovali model z roku 2004. I tehdy, v historicky prvních volbách do Evropského parlamentu, lidé do Bruselu vyslali především pravici.

ODS před pěti lety dosáhla na 36,57 procenta. Změna ale nastala na druhé a třetí pozici. Oproti roku 2004 si nyní výrazně polepšili sociální demokraté (2004 – 8,55%, letos 20,87%) před komunisty (2004 – 21,42%, letos 15,44%).

Rekord v Plané

Občanští demokraté si první místo vybojovali ve všech městech okresu, pod 30 procent dostali jen v Bechyni. Rekord si zajistili Plánští, když ODS přehoupli přes čtyřicet procent. Dokonce předčili i úroveň z roku 2004. V té době získala ODS v Plané nad Lužnicí 40,76 %, letos získala ještě o 2,18 procenta víc.

Křesťanští demokraté pětiprocentní hranici překročili ve čtyřech městech. Nejlépe se jim vedlo v Mladé Vožici, kde nasbírali 8,33 procenta. Nejméně je pak volili lidé v Táboře, tady jen těsně překročili čtyři procenta.

Táborsko mělo ve hře o evropské křeslo celkem tři kandidáty: Jaroslava Mrúze za Dělnickou stranu, Viléma Mikulu za ČSNS a Jaroslava Zvěřinu z ODS.
Loučení s Bruselem

Právě Zvěřina byl nejžhavějším želízkem. Svůj post po pěti letech působení v Evropském parlamentu obhajoval. Ovšem bez úspěchu. „Dostal jsem hodně preferenčních hlasů, ale nestačilo to. Stalo se,“ říká ke své kandidatuře. Byl jediným jihočeským vyslancem v Bruselu, tuto pozici nyní kraj ztratil.

„Osobně mě to moc mrzí. Za kraj byl v Evropském parlamentu jediný a to vždy pozice regionu posílí. Měl dobré zkušenosti, jako politik prošel celou politickou scénou. Mohl své znalosti dále uplatňovat,“ vyjádřila se starostka Tábora Hana Randová ke svému kolegovi z táborského zastupitelstva.
Ústí příkladem

Okres Tábor měl pro volby celkem 209 okrsků. Na sezenamu voličů bylo 84 033 jmen. Členové komisí vydali celkem 24 669 úředních obálek, platných hlasů započítali 24 536. Účast na Táborsku dosáhla na 29,36 procenta. Na nejvyšší příčce se usadilo Sezimovo Ústí.

Z celkového počtu voličů přišlo v Ústí k urnám 33,61 procenta voličů. Nejméně se volilo ve Veselí nad Lužnicí – účast tady dosáhla na 27,38 procenta.

Tip nevyšel

Městu například chyběl hlas Martina Nadě. „Volit jsem nešel, volby nesnáším. Nepochopil jsem, když kandidují do Evropského parlamentu, proč zveřejňují své horentní platy. To člověka vytočí. Štve to nejen mě. A za nás tam budou kopat co? Pátou ligu?“ netajil se rozhořčením.

Není zdaleka jediný, kdo má k Evropskému parlamentu tak vyhrocený názor. Také muž středního věku, který Deníku ale odmítl sdělit své jméno, nejde pod nos. „Je to fůra vyhozených peněz na vymýšlení blbostí,“ řekl.

Lidé, kteří ale k urnám přišli, pak očekávali, jak jejich volba pomůže. Petr Blažek z Hutí u Bechyně je nespokojený. „Neuspokojila mne jak volební účast, tak výsledky. Ten koho jsem volil, se do parlamentu nedostal.“

Hlas Jenovéfy Uličné z Bechyně také propadl sítem. Fandila Suverinitě s Janou Bobošíkovou. „Umí se ozvat a má moje sympatie,“ řekla.


Post neobhájil, ale ranní kávu si tím nenechal zkazit

Ve vrcholné politice je Jaroslav Zvěřina (ODS) už bezmála 20 let. Z Tábora přes Prahu došel až do Bruselu. Teď ho čeká zase sestup. Své evropské křeslo po pěti letech předá svému nástupci. Tentokrát pro něj totiž volby do Evropského parlamentu nedopadly dobře. Zůstal první pod čarou.

Je to pro vás velké zklamání?
Celá kampaň byla podivná, takže jsem i s touto možností počítal. Přesto zklamání trochu cítím. Dost jsme se v kampani nadřeli a chybělo mi jen málo, čtyři desetiny procenta, což je opravdu smůla. Ale stalo se. K přeskoku v pořadí potřebujete pět procent hlasů, ale já získal 4,6 procenta. Takže těsně.

Přesto vás volila síla lidí, vždyť jste od nich dostal přes 34 tisíc preferenčních hlasů. Alespoň z toho musíte mít dobrý pocit.
To je pravda, v jižních Čechách mi dalo hlas hodně lidí, ale ne tolik jako minule. Před pěti lety jsem dosáhl na 32 procent a letos tuším jen na osmadvacet.

Kdy jste výsledek zjistil?
Až ráno doma z počítače. U ranní kávy jsme o tom diskutovali s manželkou.

Jak bude vypadat stěhování?
Máme tam přijet koncem měsíce, musíme uklidit kanceláře . Já tam toho zase až moc nemám. Na náklady Evropského parlamentu dostaneme takové bedny na věci, většinou tam máme knihy. To nebude žádný problém. V prvním týdnu července už musím mít obě místnosti vyklizené, protože pak už bude ustavující schůze nového parlamentu.

S ukončením vašeho působení v parlamentu, přijdou o práci i vaši spolupracovníci. Kolik jste jich měl?
Je jich pět.

Jak hodnotíte účast voličů?
Byla nízká, ale zase to bylo očekávané, to není žádné překvapení. Evropské volby v našich poměrech netáhnou.

Co teď budete dělat?
Přes prázdniny se budu nadechovat. Pojedu na dovolenou do Turecka a letos už kandidovat nebudu.

Už nikdy nikam?
Člověk nikdy nemá říkat nikdy, ale nic konkrétního teď neplánuju.

Ani český parlament?
Nejsem ani v primárkách, takže ne.

A o své místo v táborském zastupitelstvu se zase pokusíte?
To myslím, že ano, to je ale až příští rok.

Do Bruselu teď míří více pravicových stran, překvapilo vás to?
Je to zajímavé, osobně jsem čekal, že v době krize se budou lidé více přimykat k levicovým populistům, ale jak je vidět, opak je pravdou. Jestli to tedy znamená, že lidé víc důvěřují pravici, tak si myslím, že je to rozumný postup.

Získáte volný čas, věnujete ho svému Sexuologickému ústavu?
Ano, předpokládám, že teď budu na něj mít víc času. Obor mi snad neutekl, byl jsem stále v kontaktu, spíš jsem oboru utekl já.

Je vám ale, s prominutím, šestašedesát, to ještě nepočítáte s důchodem?
To je ještě brzy.

Chcete něco vzkázat voličům?
Jestli vaším prostřednictvím můžu, tak bych jim chtěl poděkovat za každý preferenční hlas. To že to nestačilo, není jejich vina.